V jedné diskusi na sociální síti mi někdo napsal, doslovně citováno: „Negramotnost všech vzívačů allaha je šílena. Protože předposledním prorokem před jejich Mohamedem byl právě Kristus, akorád nevěří jeho božský původ. Ale to by věděli, kdyby navštívili alespon 1 třídu měštanky a naučili se číst.“

Odhlédněme od svérázné obhajoby gramotnosti. Někdo ignoruje vzdělávací úsilí školy a ještě se tím chlubí. Někdo však nemá na to, aby zvládl látku základky. Je možno vyslovit politování, ale i takový člověk má lidskou důstojnost a pro ní si zaslouží respekt. Možná ještě stojí za úvahu stav současného českého školství.

Křesťané věří, že ve slovech a činech Ježíše Krista promlouvá a jedná Bůh. Diskutér na Facebooku ovšem ví, že Kristus má božský původ, protože přece absolvoval (aspoň) jednu třídu měšťanky. Podotýkám, že tyto školy byly čtyřleté, a v létech 1867 — 1948 byly jednu z možností, jak navázat na pětiletou obecnou školu.

Pozornost si zaslouží fanatická nenávist k jinak smýšlejícím. Tento člověk vášnivě hájí božský původ Krista. Je tedy zřejmě křesťanem. Znamená-li křesťanská příslušnost takovou nesnášenlivost, pak se hluboce stydím, za to že bych mohl být pokládán za křesťana.

Do diskuse zapojili další a pokoušeli se zachránit mou nesmrtelnou duši pro věčnost. Pokusili se vysvětlit to, co dávno vím, že všichni křesťané nejsou krvelační fanatici. Jenže např. tak oficiální reprezentanti křesťanství v Česku, jako jsou biskupové římské církve, přistoupili na pomoc uprchlíkům jen za podmínky, že to jsou křesťané. Umějí lépe pravopis než můj respondent a mají diplomatičtější styl mluvy. Ale v podstatě říkají totéž.

Křesťanství hubilo přežívající stoupence starých kultů s odůvodněním, že jsou to čarodějové a čarodějky. Křesťanské církve Západu i Východu, reformované i nereformované pobíjeli své kacíře. Všichni si libovali v náboženských válkách.

Ve druhé polovině 20. století se na chvíli zdálo, že už to církve mají za sebou. Že si zvnitřnily to, co jim vnutil osvícenský stát, který přestal sadisticky usmrcovat lidi církví odsouzené k exkomunikaci. Že už respektují lidi jiného přesvědčení.

Poslední dvě až tři desetiletí nás usvědčují z omylu. Hrubozrnný fanatismus někdy otevřený, jindy poněkud zamaskovaný, vládne v církevním prostředí znovu. Dokud se církve jasně a přesvědčivě nedistancují od zločinného chování k lidem jiného vyznání, pokud se nebudou kát za své zločiny, nebudou v občanské společnosti přijatelným partnerem.

Mí přátelé v diskusi navrhli, že přece jsou také muslimové reformní a liberální. A rád to připouštím. Stejně tak uznávám, že existují i liberální křesťané. Musím akceptovat historické konstatování, že bojovný islám umírnila liberální reforma v něm. Nemohu popřít, že liberální reforma zkrotila militantní fanatismus křesťanů. Rád budu s liberálními muslimy a liberálními křesťany liberálem. Míním liberalismus politický a náboženský spojený se sociálním programem.

Sociální strana?

Diskuse o uprchlících z Blízkého východu a Afriky pokračovala. Když jsem se zastal (jako minimální přijatelné možnosti) dnes uváděného vládního plánu na jejich přijetí v rámci evropské solidarity, ozval se další diskutující mimo jiné s těmito námitkami: „Stat, cirkve a ruzne ty neziskovky se o nase obcany, kdyz jsou na tom z duvodu ztraty zamestnani velmi mizerne a tem neni pomozeno. A s ekonomickymi imigranty z AFRIKY se stat muze potenckovat.“ Zde tedy zjevně není důvod autorovy xenofobie a rasismu náboženský. Fanatické a nenávistné mohou být i jiné ideologie.

Autorovi se jaksi nedaří udržet myšlenku, ale můžeme odhadnout, že vytýká státu, církvím a neziskovému sektoru, se nepostarají o naše občany, ale věnují se nadměrně ekonomickým migrantům. Prý jim dávají byty a práci. Naproti tomu podle tohoto diskutujícího „domorodé občany“ stát ožebračuje, některé dohání k sebevraždám z existenčních důvodů, další k bezdomovectví a k žebrotě.

Nelze popřít, že ekonomický systém opravdu některé vrhá do krajní bídy včetně těchto důsledků a stát proti tomu nezasahuje s patřičnou razancí. Jsem ochoten věřit, že můj diskusní partner má známého, kterému lichváři prostřednictvím exekucí sráží tolik peněz ze mzdy, že někdy dva dny před výplatou nejí a udržuje se jen proto, že mu kamarádi někdy koupí chleba nebo pečivo.

Je holý nesmysl, že čeští občané živoří a imigranti se tu mají dobře, ale obnažuje se tu jeden z kořenů xenofobie a rasismu. Je pochopitelné, že lidé ošizení o dobré informace nebo líní myslet najdou viníky své bídy v cizincích. Špatná sociální situace, jak se znovu a znovu potvrzuje, vyvolává xenofobní nenávistné vlny.

Jedna z českých politických stran chce ve svém programu zajistit dodržování práv zaměstnanců. Zaměstnanci musí mít garantována veškerá práva podle Zákoníku práce a v případě jeho nedodržování má zaměstnavateli hrozit sankce. Strana požaduje pracovní soudy, které by byly pro zaměstnance bezplatné a bezplatnou právní poradnu pro zaměstnance.

Dalším úkolem, který si tato strana stanovila, je zastavit krizový růst nezaměstnanosti (dnes ovšem nezaměstnanost klesá, bohužel ne dostatečně). Uvádí, že práce není zboží v běžném smyslu a má hluboký mravní a sociální význam. Požaduje, aby vlastnictví výrobních prostředků bylo nejen soukromé, ale i družstevní a státní, chce podpořit podniky se zaměstnaneckými akciemi.

Zmíněná strana chce u velkých podnikatelských subjektů zavést daňovou progresi. Chce garantovat slušné sociální zázemí pro zaměstnance, dělníky a jejich rodiny, protože nemůže být lhostejné zbídačení celých sociálních skupin. Zdravotní péče musí pro občany zůstat bezplatná. Je prý třeba neodkladně redukovat počet zdravotních pojišťoven a zprůhlednit jejich činnost. Věnují se v programu také důstojným životním podmínkám seniorů a ekologickým otázkám.

Kdo by tyto programové body nepodepsal? Jenže je tu malý problém. Stát má prý garantovat slušné sociální zázemí pro zaměstnance a nemůže mít zájem na ilegálně přivandrovalých námezdných dělnících. Je třeba zajistit kvalitně fungující zdravotnický systém, a proto strana odmítá plýtvání finančních prostředků ve formě bezplatného léčení cizinců, kteří do České republiky přicestovali z oblasti Afriky, Asie a Dálného východu.

Strana si ve svém programu nepřeje, jak výslovně říká, zemi plnou imigrantů, přistěhovalců ze států bývalého Sovětského svazu, Balkánu, Asie, Dálného východu a podobně. Prý přehodnotí pomoc českého státu tzv. třetímu světu; nejsme, jak říkají, tak bohatí, abychom mohli kdekomu pomáhat. Jsme si dobře vědomi, že problémy rozvojových zemí jsou jejich vnitřní záležitostí. Jde o Dělnickou stranu sociální spravedlnosti.

Její spojenec a volební partner strana NE Bruselu — Národní demokracie spojuje podobné programové body s obranou „tradičních křesťanských hodnot“. A to se hezky pojí s požadovaným vystoupením z NATO a Evropské unie a uzavřením spojenecké smlouvy s Ruskou federací.

Náboženskou nesnášenlivost a nacionalistickou nenávist k cizincům a menšinám neporazíme kázáním. Jistá naděje spočívá v důsledném naplnění liberálního a zároveň sociálního programu.