Přes tři a půl tisíce signatářů a také celá řada organizací a iniciativ podepsaly otevřený dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi a ministrovi vnitra Milanu Chovancovi upozorňující na skutečnost, že se demonstrace proti uprchlíkům zvrhávají v nenávistné pochody, jejichž účastníci propagují ideologie, které jsou v příkrém rozporu s demokracií a právním státem, a policie zatýká a šikanuje ty, kteří se nenávisti postaví.

„Nad demonstrujícími na Václavském náměstí se ve středu 1. 7. tyčily šibenice jako jasný vzkaz těm, kdo mají odvahu nepodlehnout falešnému pocitu obránců vlasti před nájezdníky z cizích zemí a staví se xenofobii na odpor,“ stojí v otevřeném dopise. 

Mezi jeho signatáři jsou například dokumentaristka Helena Třeštíková, spisovatelka Radka Denemarková, politici Petra Kolínská a Václav Láska, vysokoškolští pedagogové Miroslav Petříček, Milena Bartlová, Ivan O. Štampach, Ondřej Slačálek, Michal Pullman, děkanka FF UK Mirjam Friedová a rektor AVU Tomáš Vaněk, porodní asistentka Ivana Königsmarková, farář Mikuláš Vymětal a také celá řada organizací a iniciativ, mimo jiné Ekumenická akademie, Jako doma, Romea, Mladí zelení, Konexe či Mladí Sociální demokraté.

Ti všichni považují za alarmující, že se vláda, ani žádná z vládních stran otevřeně neohradí proti nenávistným projevům a neoznačí je za nedemokratické. „Společnost postavená na principech základních lidských práv, za kterou Českou republiku pokládáme, se nesmí nechat rozkládat manipulátory, kteří zneužívají lidský strach a nespokojenost k uzurpování politického prostoru a vlivu,“ upozorňují signatáři. 

Předseda vlády Sobotka a ministr vnitra Chovanec jsou v dopise vyzváni k tomu, aby dohlédli na důkladné prošetření výhrůžek smrtí vlastizrádcům ze strany islamofobů, ať už na demonstraci 1. 7. 2015 nebo předtím v podobě osobních vzkazů či vyhrožování na nenávistných webech typu WhiteMedia.

Na oba politiky je také apelováno, aby deklarovali ochotu české vlády podílet se na pomoci uprchlíkům. V neposlední řadě jsou také vyzýváni k tomu, aby zajistili systematické vzdělávání policistů a úředníků státní správy, aby byli schopni na veřejných akcích správně a včas identifikovat projevy, které směřují k potlačování práv a svobod.

Makety šibenic jsou nový prvek, policie si s nimi neví rady

V mezičase se k celé záležitosti v rozvoru pro server iDnes.cz vyjádřil Bohuslav Sobotka: „Pokládám za absurdní a zvláštní situaci, že policie zasahuje vůči demonstrantům, kteří blokují cestu silně zfanatizovanému průvodu s šibenicemi v rukou, aniž by ji jakkoliv zajímaly právě tyto šibenice a to, co je s nimi spojeno.“ Za ještě horší ale považuje chování politiků, kteří se na strachu lidí z migrace a muslimů a na vyvolávání nenávisti vůči uprchlíkům snaží získat politické body.

Důležitá je podle něj také role policistů: „Myslím, že je potřeba se zamyslet nad metodikou policejního postupu v kontextu platného shromažďovacího práva. Policie musí zůstat neutrální, ale nemůže tolerovat rasistické útoky či vyhrožování násilím.“

Milan Chovanec ve svém vyjádření ještě před tím uvedl, že již v průběhu demonstrace žádal policii, aby při posuzování jejího průběhu byla maximálně důsledná. „Jsem samozřejmě zastáncem svobody projevu i shromažďování. Každý má nárok na vlastní názor, nicméně do 21. století a do vyspělé demokratické společnosti veřejné chrastění symboly, jako jsou šibenice, ani vyhrožování smrtí nepatří. Toto si Policie ČR musí uvědomit,“ zdůraznil Chovanec a doplnil: „Stejně tak si policisté musí být vědomi toho, že každý jejich krok veřejnost sleduje a že lidé velmi citlivě vnímají, kdy a jak policisté zasahují.“

Ministr vnitra policii požádal o důsledné vyšetření jejího postupu. Jeho výsledek sdělí vedení Policie do konce příštího týdne. „Co se týká nošení maket šibenic, jde o nový prvek, a proto jsme požádali analyticko-legislativní odbor o stanovisko, jak jej posuzovat. Policisté, kteří na místě zasahovali, podle všeho v nošení makety šibenice nespatřili protiprávní jednání,“ uvedla ve svém vyjádření Jana Macalíková z oddělení tisku a prevence Policejního prezidia ČR.

Otevřený dopis je součástí platformy Stop nenávisti: „V návaznosti na sílící projevy xenofobie, rasismu a nedemokratických názorů napříč celou naší společností jsme se rozhodli založit platformu Stop nenávisti. Našim cílem je se aktivně postavit zastrašování, vylučování a šíření paniky. V situaci, jako je ta dnešní, právě mlčení a přešlapování na místě napomáhá legitimizovat nenávist", vysvětlila jedna z mluvčích, dokumentaristka Apolena Rychlíková.