Konvička se cítí být vojákem. A jde do voleb
Jaroslav BicanMartin Konvička na úterní demonstraci oznámil záměr Bloku proti islámu kandidovat v krajských volbách. Demonstrace posloužila jako přehlídka různých metafor a symbolů, zároveň ukázala, že jeho představitelé vstup do politiky myslí vážně.
Martin Konvička na včerejší demonstraci oznámil, že Blok proti islámu vyrostlý z iniciativy Islám v České republice nechceme bude kandidovat ve volbách, a to dokonce už v těch krajských. Na demonstraci padlo mnoho slov o podrazu, kterého se na občanech dopustila vláda, když sice odmítla povinné kvóty Evropské unie na uprchlíky, ale následně se rozhodla k jejich dobrovolnému přijímání.
Předseda Bloku proti islámu Konvička si zde pomohl metaforou, kdy z Bohuslava Sobotky udělal Bohouše z bratrstva Kočičí pracky a z Andreje Babiše a Pavla Bělobrádka Štětináče a Dlouhé bidlo, aby zdůraznil, jak proradně se předsedové stran vládní koalice zachovali. Na demonstraci však padaly i další metafory.
Sociolog Petr Hampl prohlásil, že dnes je národ stejně jednotný jako v listopadu 1989. Navázal tím na Martina Konvičku, který už minulý týden ve Sněmovně při projednávání petice proti kvótám, zdůraznil, že ji podepisovali Romové i bezdomovci. Akcent na jednotu a sjednocení národa tváří v tvář strašnému nepříteli je motiv, který představitelé Bloku proti islámu opakují často.
Velký důraz byl kladen také na práci, na to, jak Blok proti islámu potřebuje především pracanty. Jana Volfovou ve své řeči zmínila ty, kteří se na její působení v antiislámském hnutí dívali zpočátku s nedůvěrou, nakonec prý pochopili, že opravdu maká a všechno si odpracuje. Martin Konvička už ve svých dřívějších textech zmiňoval, že má svoji práci, kterou má rád, a pokud i navzdory tomu půjde do politiky, tak nerad.
V tomto smyslu dokonce napsal otevřený dopis předsedovi vlády: „Jsem totiž jeden ze vzácných šťastlivců, kteří vášnivě milují svou práci — bádání na téma ekologické entomologie, přednášení, přípravu a vedení studentských exkursí, kamarádské vztahy s kolegy a studenty. O to vše bych vstupem do politiky přišel. Pravděpodobně by to ale ještě víc bolelo Vás — podobně zajímavá práce, jako je ta moje, by Vás po volebním debaklu nikde nečekala.“
Symbolem demonstrace se staly visací zámky, které zástupci Bloku proti islámu nosili na trikolórách kolem krku, aby tím dali najevo, že usilují o uzamknutí hranic. Tak ostatně zněla hlavní výzva celé demonstrace, která nesla název: Ne islámské imigraci — Vládo zavři hranice.
Na její závěr Martin Konvička načrtl výhled do dalších měsíců: „Vláda, establishment se teď bude snažit všechno rozmělnit, bude doufat, že na to na dovolených a letních večírcích zapomeneme. Ne, my musíme udržet dynamiku tohoto hnutí, musíme vydržet do podzimu, kdy zase začne zasedat Parlament a kdy se rozjedou velké věci. Prosím vás pěkně, vstupujte do Bloku proti islámu, zúčastněte se malých akcí, pořádejte akce, vzdělávejte se, prostě jsme vojáci, jsme ve válce, ale my ji vyhrajeme.“
Všechny výše popsané symboly a metafory nejsou náhodné — od bratrstva Kočičí pracky, srovnání s listopadem 1989 až po visací zámky, Blok proti islámu s nimi pracuje promyšleně a využívá je ve svůj prospěch. Zároveň za celým Blokem a jeho akcemi je vidět jistá organizační zručnost a cit. Martin Konvička a Jana Volfovou mají velmi dobře rozdělené role.
Odborník na brouky
Konvička se stylizuje do ideového guru, pana docenta — jeho akademický titul je často opakován a připomínán —, který přednáší a má potřebné znalosti. Nezdůrazňuje se přitom vůbec, že ze všeho nejlépe rozumí broukům. Naproti tomu Jana Volfová je hlavní organizátorka, která na vše dohlíží, organizačně to zaštiťuje a koordinuje.
Úterní demonstrace, na kterou přišlo několik stovek lidí, působila vzhledem k tomu, že byla svolána v relativně krátkém čase a že právě začínají prázdniny, velmi odhodlaně. Z pohledu Bloku proti islámu zřejmě splnila svůj účel. Oznámil kandidaturu do krajských voleb a ještě před dovolenými se mu pravděpodobně podařilo zmobilizovat své příznivce a připravit je na „velké věci“, které se budou dít na podzim.
Slova o tom, že je třeba udržet dynamiku hnutí, můžeme vztáhnout i k tomuto rozhodnutí. Cíl v podobě krajských voleb a s ním spojená aktivita pomůže hnutí udržet v pohybu a připravit se na volby sněmovní. Počínání Bloku proti islám působí zatím relativně systematicky a strategicky. Jeho odpůrci a konkurenti by se na střet s ním měli dostatečně připravit a už teď plánovat svoji strategii.
Především: Krajské volby budou za více než rok. To je dostatečně dlouhá doba na to, aby problém uprchlíků vyšuměl. Samozřejmě, může se objevit další palčivé téma, ale není to jisté.
BPI je založen pouze na boji s islámem, který zde vyznává pět a půl občana.* V krajských volbách nemají šanci s tímto uspět, museli by se soustředit na relevantní témata v krajích, např. na zdravotnictví, školství, dopravu atp. Nic takového zatím neformulovali a dost pochybuji, že se v té partaji na něčem takovém vůbec dohodnou, když je to plné lidí ze všech částí politického spektra.
* - Pozor, hyperbola!
Krajské volby v minulosti často odrážely celostátní témata a také v nich vždy výrazněji bodovala opoziční uskupení. Martinu Konvičkovi a spol. klidně může stačit, co už říkal teď na té demonstraci - kraje jsou první linie, co se týče kontaktu s uprchlíky. Mají pod sebou školy a azyláky atd.
Nechci M. Konvičku přeceňovat, ale ta na vlna, na které se nese je silná. Selhat to může na tom, že uskupení, které se na té vlně budou chtít nechat nést, bude víc a ta podpora se mezi ně rozmělní. A nebo že by se Martin Konvička pohádal s Janou Volfovou a celé by se jim to rozpadlo.
" už věříme oslovi, jen když nás ten osel hlučně osloví."
Nutno dodat, že to sólové mívají docela jednoduché, protože představitelé etablovaných stran mají v křížových situacích, čert ví.proč, sklon pronášet se znělou intonací a patetickou pózou Iá, Iá, Iá...