Tsunami nenávisti
Ivan ŠtampachVlna nenávisti k lidem jiné etnické, náboženské či státní příslušnosti je projevem strachu o bezpečí nejbližších. Problém xenofobie je tedy v konečném důsledku sociálním problémem.
Před pár lety se přes Česko přehnala vlna anticiganismu. Od pravděpodobného příchodu Romů do Evropy ve středověku, snad nejprve na Balkán a postupně do střední a západní Evropy, nedošlo k integraci těchto nových obyvatel. Uzavřenou a ideologicky homogenní společností byli vytlačováni na okraj. Museli si hledat obživu, která se většinové společnosti nelíbila.
Novověk postupně deklaroval rovnost obyvatel, právo každého na školní vzdělání, jakož i respekt ke kulturní a náboženské odlišnosti. Pěkně to zní, ale s praktickým uplatněním vůči různým menšinám, v Evropě vůči Židům a právě též vůči Romům se to tak doslova nebralo.
Nic naplat, že se Romové nechali pokřesťanštit, že jsou běloši jako my a že, pokud na něj nezapomněli, mluví indoevropským jazykem příbuzným jazykům např. slovanským, germánským a románským. Rasová a etnická diskriminace je iracionální.
Minulý režim je sice označoval za „občany cikánského původu“, ale interně platily represivní pokyny. Ani nový režim u nás zavedený počínaje rokem 1990 nepřinesl změnu k dobrému. Úsilí o zlepšení situace této komunity byly spíše formální. Chyběly informace, prostředky a někdy i dobrá vůle.
Viníci toho, že Romové těžce shánějí práci, že mají potíže s dosažením zejména středoškolského a vysokoškolského vzdělání, se nacházejí velmi jednostranně jen mezi nimi samotnými. Jen oni mají mít na svědomí to, že se špatně uplatňují na trhu práce a že až na výjimky nedosahují středoškolského nebo vysokoškolského vzdělání.
Nad to vše pak ale v době, kdy na nemalou část populace těžce dolehla po roce 2008 ekonomická deprese, došlo k projevům radikální nenávisti, až po vražedné útoky.
Další dějství
×
Diskuse
se přes nás přehání už od počátku devadesátých let. V roce 1991 otevřel anticiganismu cestu do lepší společnosti Ludvík Vaculík svým fejetonem "Našim lachtanům". Píše tam o tom, jak "občané cikánského původu" škodí "občanům našeho původu". Navrhuje důsledné oddělení majoritní společnosti od Romů.
JV
Skvělý článek.
Na tomto místě se hodí upozornit na úplně novou encykliku "Laudato si" papeže Františka, která se zabývá sociální nespravedlností a ničením přírody. Papež přesně popisuje a pojmenovává příčiny nynější bídy, o níž v článku na velmi omezeném prostoru píše také pan Štampach.
Jiří Vyleťal
Na tomto místě se hodí upozornit na úplně novou encykliku "Laudato si" papeže Františka, která se zabývá sociální nespravedlností a ničením přírody. Papež přesně popisuje a pojmenovává příčiny nynější bídy, o níž v článku na velmi omezeném prostoru píše také pan Štampach.
Jiří Vyleťal
LV
Paul M. Sniderman dělal výzkum v Nizozemí a v Dánsku.
Vyšlo mu následující:
Čím konzervativnější člověk, tím větší nechuť k migrantům.
Pokud se jedná o člověka, který je nejen konzervativní, ale je zároveň také egalitář, přerůstá pouhá nechuť v třeskutou nenávist.
Jinými slovy, skupina, která nenáviděla migranty nejvíce, byla skupina sociálních demokratů.
Dává to smysl.
Vyšlo mu následující:
Čím konzervativnější člověk, tím větší nechuť k migrantům.
Pokud se jedná o člověka, který je nejen konzervativní, ale je zároveň také egalitář, přerůstá pouhá nechuť v třeskutou nenávist.
Jinými slovy, skupina, která nenáviděla migranty nejvíce, byla skupina sociálních demokratů.
Dává to smysl.
PM
June 22, 2015 v 18.27
Opovrhování slabším a pochlebování silnějším je projevem občanské nesuverenity
a tím jedním z mentálních dispozic velmi nekompatibilních s demokratickým smýšlením.
Jeho dekonstruktivní vliv na integraci menšin je ve zdejším vydání podporován hbitou připraveností občanů přejímat asociální morálku mocenské elity, nabízenou hlavně privátními medii.
Odůvodnění, které nesuverénnínu občanu jednou zajistí pocit sounáležitosti s nadřazeným se mu stávají pevnou nutností.
A tím nepostradatelnější a pevně obhajovanou, čím vratšího základu jsou...bych řekl.
Jeho dekonstruktivní vliv na integraci menšin je ve zdejším vydání podporován hbitou připraveností občanů přejímat asociální morálku mocenské elity, nabízenou hlavně privátními medii.
Odůvodnění, které nesuverénnínu občanu jednou zajistí pocit sounáležitosti s nadřazeným se mu stávají pevnou nutností.
A tím nepostradatelnější a pevně obhajovanou, čím vratšího základu jsou...bych řekl.
PM
Řekl bych, že pan Sniderman špatně opsal nějakou tiskovou chybu.
June 22, 2015 v 18.32
Nevím, jaké má o egalitářství představy paní Vytlačilová,, ale tak to není. Já jsem egalitář par excellence a proti muslimům ani jiným imigrantům naprosto nic nemám. A znám více lidí, kteří jsou na tom podobně. Naproti tomu lidé, kteří proti nim protestují, egalitáři vůbec být nemusí.
MP
Ta vlna je setrvalá a žene se z doby dávno před rokem 1989. Nicméně měla velmi zřetelný vrchol v druhé polovině devadesátých let, kdy počet rasových vražd rychle atakoval nejprve desítku a pak dvacítku, u brutálních násilných měla první Mlynářova zpráva trojmístné číslo a šlo o odpornosti typu zkopání těhotné díky či házené s romským děckem přes hlavu jeho matky apod. Za vlád sociálně demokratických premiérů hřeben vlny opadl, zvláště Špidlova, ale už předtím Zemanova vláda pro to dost udělaly. Nárůst začal už před rokem 2008, ale s krizí začala vlna znovu kulminovat. Trochu mě děsí, že sociální demokracie, která ještě pár let předtím dokázala být docela důrazně protirasistická dnes pod kotel téměř přikládá (přinejmenším pan ministr Chovanec).
Evě Hájkové
On Paul M. Sniderman neobjevil nic nového. Ono se to rovnostářství musí spojit s obavami o zachování status quo a s pocitem aktuálního ohrožení -- nejsem si jist, zda tu pojem konzervativní trochu nezavádí. A ano, ti lidé mohli být v západní Evropě a u nás donedávna voliči sociální demokracie a někdy jsou dodnes. Ne na dlouho, sociální demokracie se sice občas může snažit vyjít vstříc jejich obavám s nějakou tou ideologickou floskulí "o zrnkách pravdy", ale Zemanové a Konvičkové všech zemí jim nabídnou víc.
Takový pan Kuchejda je podle všeho rovnostář a určitě by s nejhlubší přesvědčením odmítl osočení z rasismu, přesto asi jeho příspěvky docela přesně ilustrují tu hranu, na které lidé, o nichž mluví Sniderman stojí.
Evě Hájkové
On Paul M. Sniderman neobjevil nic nového. Ono se to rovnostářství musí spojit s obavami o zachování status quo a s pocitem aktuálního ohrožení -- nejsem si jist, zda tu pojem konzervativní trochu nezavádí. A ano, ti lidé mohli být v západní Evropě a u nás donedávna voliči sociální demokracie a někdy jsou dodnes. Ne na dlouho, sociální demokracie se sice občas může snažit vyjít vstříc jejich obavám s nějakou tou ideologickou floskulí "o zrnkách pravdy", ale Zemanové a Konvičkové všech zemí jim nabídnou víc.
Takový pan Kuchejda je podle všeho rovnostář a určitě by s nejhlubší přesvědčením odmítl osočení z rasismu, přesto asi jeho příspěvky docela přesně ilustrují tu hranu, na které lidé, o nichž mluví Sniderman stojí.
Máte pravdu. V tom velmi krátkém příspěvku mi šlo o jeden dílčí ale přece jen důležitý aspekt problému, o to, jak se stalo, že rasismus je u nás "gesellschaftsfähig". Vaculíkův fejeton mě tehdy v roce 1991 naprosto šokoval. V nekrolozích na L.V. jsem zaznamenal i hlas, který říkal, že jeho "Poslední slova" v LN pro jistotu nečetl.
??
Pan Kuchejda by ho odmitl, stejne jako vetsina zde diskutujicich, prestoze ve svem nejhlubsim podvedomi patrne rasiste jsou jako samozrejme absolutni vetsina lidi. Samozrejme s tim vnitrne bojuji, ale da se predpokladat, ze cim vetsi (vnitrne) rasista, tim zurivejsi bojovnik proti rasismu.
June 23, 2015 v 10.06
Dobře, na jedné straně jsou tu ti, kteří se bojí neznámého a jejich strach či nechuť přerůstá v "třeskutou nenávist" (je vcelku jedno jak je pojmenujeme nebo na ně ukážeme prstem) - a na druhé straně jsou tu lidé, kteří se nebojí uprchlíků nebo imigrantů, ale bojí se těch, kteří se jich bojí, protože vědí, že strach přerůstá v "třeskutou nenávist ".
Dá se s tím vůbec něco dělat? Tedy, co konkrétně se dá a má dělat proti strachu, popřípadě proti třeskuté nenávisti. A kdo konkrétně by s tím měl něco dělat?
Dá se s tím vůbec něco dělat? Tedy, co konkrétně se dá a má dělat proti strachu, popřípadě proti třeskuté nenávisti. A kdo konkrétně by s tím měl něco dělat?
MP
Děkuji, právě tak jsem to myslel. A omlouvám se, že jsem si Vás tak říkajíc povolal jako příklad.
Jiřímu Kubičkovi
Jistě, roky 1990 a 1991 byly roky prvních oblud, obezřetný revoluční konsensus nahrazovalo testování přijatelnosti vyhrocených postojů; v parlamentu ovšem tehdy ještě byli romští poslanci a Vaculíkův text se dal ještě číst jako obvyklá Vaculíkova provokativní sebestylizace, o které musel vědět, že většinu jeho čtenářů vyprovokuje (tak jako jeho výroky o ženách) . Silné v románech a literárních fejetonech, problém v rubrice Poslední slovo (formálně fejeton, ale umístěním a kontextem křížený s úvodníkem). Také jsem ta Poslední slova přestal číst, nechtěl jsem si kazit obraz autora Sekyry a Českého snáře.
Nechci rozpoutat další marnou diskusi o historické vině, ale myslím, že jsme to zorali, pobouření čtenáři Vaculíkova Posledního slova, mlčící ve jménu tehdy privatizovaného revolučního konsenzu k prvním projevům rasismu, ideologické utilitarizace antikomunismu, nedemokratickému lustračnímu zákonu atd. Vlastně nemlčící, vesměs mrmlající.
Když použiji Vaší metaforu: Vaculík tehdy vědomě vpadl do salónu v holinkách od hnoje. A my jsme z rozpaků upravili pravidla slušného chování, aby to bylo salonfähig.
Mate pravdu, tahle eroze byla strašlivě nebezpečná -- a já jsem zase zdůrazňoval jiný dílčí aspekt: dokonce i tu úplně rozbouřenou vlnu druhé poloviny devadesátých let ještě dokázal pomoci zkrotit jasný a důsledný politický postoj.
Jiřímu Kubičkovi
Jistě, roky 1990 a 1991 byly roky prvních oblud, obezřetný revoluční konsensus nahrazovalo testování přijatelnosti vyhrocených postojů; v parlamentu ovšem tehdy ještě byli romští poslanci a Vaculíkův text se dal ještě číst jako obvyklá Vaculíkova provokativní sebestylizace, o které musel vědět, že většinu jeho čtenářů vyprovokuje (tak jako jeho výroky o ženách) . Silné v románech a literárních fejetonech, problém v rubrice Poslední slovo (formálně fejeton, ale umístěním a kontextem křížený s úvodníkem). Také jsem ta Poslední slova přestal číst, nechtěl jsem si kazit obraz autora Sekyry a Českého snáře.
Nechci rozpoutat další marnou diskusi o historické vině, ale myslím, že jsme to zorali, pobouření čtenáři Vaculíkova Posledního slova, mlčící ve jménu tehdy privatizovaného revolučního konsenzu k prvním projevům rasismu, ideologické utilitarizace antikomunismu, nedemokratickému lustračnímu zákonu atd. Vlastně nemlčící, vesměs mrmlající.
Když použiji Vaší metaforu: Vaculík tehdy vědomě vpadl do salónu v holinkách od hnoje. A my jsme z rozpaků upravili pravidla slušného chování, aby to bylo salonfähig.
Mate pravdu, tahle eroze byla strašlivě nebezpečná -- a já jsem zase zdůrazňoval jiný dílčí aspekt: dokonce i tu úplně rozbouřenou vlnu druhé poloviny devadesátých let ještě dokázal pomoci zkrotit jasný a důsledný politický postoj.
"ale Zemanové a Konvičkové všech zemí jim nabídnou víc. "
Ale protoze me zajimaji vase analyticke schopnosti, prosim vas o odpoved, zda vyse uvedenou vetu vztahujete i na mne. Dekuji za odpoved.
Ale protoze me zajimaji vase analyticke schopnosti, prosim vas o odpoved, zda vyse uvedenou vetu vztahujete i na mne. Dekuji za odpoved.
LŠ
Xenofobní chování je založeno na rasových, etnických, kulturních a náboženských předsudcích. Do jisté míry může být xenofobie přirozeným projevem. - zdroj Wikipedie.
Nebylo by tedy nejlepším řešením proti xenofobii, kdyby se všichni její odpůrci pokusili vyvrátit přesvědčivě tyto předsudky? Nebylo by to mnohem efektivnější, než tu žehrat vůči xenofobům a nebylo by to mnohem efektivnější, než tu ztrácet čas vyjmenováváním různých vědců, xenofobií se zaobírajícími?
Jistě by nepřesvědčili všechny. Ale rozhodující většinu by měli v hrsti. Tak se táži, proč to nikdo ani nezkouší? Vypadá to pak, že praktické argumenty chybí a tak se vše zase nahrazuje prázdnými konzervami. Pletu se?
Nebylo by tedy nejlepším řešením proti xenofobii, kdyby se všichni její odpůrci pokusili vyvrátit přesvědčivě tyto předsudky? Nebylo by to mnohem efektivnější, než tu žehrat vůči xenofobům a nebylo by to mnohem efektivnější, než tu ztrácet čas vyjmenováváním různých vědců, xenofobií se zaobírajícími?
Jistě by nepřesvědčili všechny. Ale rozhodující většinu by měli v hrsti. Tak se táži, proč to nikdo ani nezkouší? Vypadá to pak, že praktické argumenty chybí a tak se vše zase nahrazuje prázdnými konzervami. Pletu se?
MP
Ne, nezahrnují. Příklad lidí, kteří jsou vtahování do tohoto trendu, nejspíše nenajdeme v diskusích na DR. Vás jsem uváděl jako příklad rovnostářské s výraznou nedůvěrou k příchozím z jiného prostředí.
Luďkovi Ševčíkovi
Potíž s předsudky je, že předcházejí soudu. Proto se prakticky nedají vyvracet těm, kdo je mají. Dá se omezit jejich šíření a když je slušná společnost diskriminuje, u dost velké skupiny lidí zakrní či vymizí. U většiny to není ani potřebné, ani žádoucí.
Luďkovi Ševčíkovi
Potíž s předsudky je, že předcházejí soudu. Proto se prakticky nedají vyvracet těm, kdo je mají. Dá se omezit jejich šíření a když je slušná společnost diskriminuje, u dost velké skupiny lidí zakrní či vymizí. U většiny to není ani potřebné, ani žádoucí.
June 24, 2015 v 7.47
Pane Ševčíku, zeptejte se zdejších psychologů, zda je možné nějakou fobii vyléčit rozumnými argumenty. Oni by to měli vědět.
Já mám pro jakýkoliv strach pochopení. Ovšem pro sprostotu a nenávist, které se teď na nás v souvislosti s uprchlíky hrnou ze všech stran, pochopení nenalézám.
Ale na druhé straně je možná dobře, že se to ventiluje. Aspoň víme, na čem jsme. Víme co v některých lidech dříme.
Já mám pro jakýkoliv strach pochopení. Ovšem pro sprostotu a nenávist, které se teď na nás v souvislosti s uprchlíky hrnou ze všech stran, pochopení nenalézám.
Ale na druhé straně je možná dobře, že se to ventiluje. Aspoň víme, na čem jsme. Víme co v některých lidech dříme.
PM
June 24, 2015 v 11.04
Zdejší dřímanici občanská nesamostatnost a submisivita
se probudila a projevuje patologickou manifestaci pocitu strachu na základě touhy po pevné patriarchální mocenské strukturaci a tím i pocitu řešení navýšenou represivitou.
Iracionální odůvodnění, jsou tím nepostradatelnější a pevněji obhajované, čím vratšího základu jsou.
Nastal čas pro takové, kteří takto nesuverénnínu občanu zprostředkuje pocit fungujících represivních mocenských struktur.
Spoléhám se na doposud hluboce dřímající represivní opatření v demokratického režimu tzn zajištěním objektivní a široké informace medii na základě represivních opatření vlády.
Předsedou vlády je přeci zástupce masy závislých na majitelích kapitálu....konsumismus apatických mas sem nebo tam.
Iracionální odůvodnění, jsou tím nepostradatelnější a pevněji obhajované, čím vratšího základu jsou.
Nastal čas pro takové, kteří takto nesuverénnínu občanu zprostředkuje pocit fungujících represivních mocenských struktur.
Spoléhám se na doposud hluboce dřímající represivní opatření v demokratického režimu tzn zajištěním objektivní a široké informace medii na základě represivních opatření vlády.
Předsedou vlády je přeci zástupce masy závislých na majitelích kapitálu....konsumismus apatických mas sem nebo tam.
fobie v psychiatrickém slova smyslu jako třeba arachnofobie se nedá vyléčit rozumnými argumenty, protože pacient ví, že pavouci nejsou nebezpeční. Kdyby si myslel, že ho pavouci ohrožují, například proto, že na něj Mossad posílá jedovaté pavouky kvůli tomu, že komunikuje s mimozemštany, nebyla by to fobie, ale blud. Fobie je z definice takzvaně egodystonní, pacient by se jí chtěl zbavit. Kdo trpí arachnofobií, nechce obvykle vyhubit všechny pavouky.
Xenofobie není individuální, ale společenský jev, je to ostatně spíš nenávist než strach: strachem se může vysvětlovat, ale ten je někdy spíš záminkou.
Xenofobie není individuální, ale společenský jev, je to ostatně spíš nenávist než strach: strachem se může vysvětlovat, ale ten je někdy spíš záminkou.
+ Další komentáře