Mezi populismem a náckovstvím je tenká hranice. Babiš ji překročil
Bohuslav SobotkaPremiér vydal zásadní komentář k včerejším výrokům Andreje Babiše zlehčujícím genocidu Romů za druhé světové války. Vyzývá kolegu k omluvě a k návštěvě památníku v Letech. Podle něj Babiš překročil hranici mezi populismem a náckovstvím.
Výroky Andreje Babiše, zpochybňující romský holokaust a popírající doložená historická fakta o utrpení a smrti romských obětí nacismu v Letech, nelze jen tak přejít. Blíží se krajské volby, a Andrej Babiš se rozhodl politicky parazitovat na problémech soužití s Romy.
V doprovodu novinářů zajel do sociálně vyloučené lokality a strašně se divil, jak to tam vypadá. A vypomohl si nepravdivou historickou paralelou, idealizující poměry v koncentračním táboře v Letech, za kterou by se nemusel stydět žádný z představitelů tehdejšího protektorátu Čechy a Morava, ale ani současné extrémní pravice.
Za dva a půl roku v koaliční vládě jsem ani jednou nezaznamenal, že by se Andrej Babiš nějak zajímal o problematiku sociálně vyloučených lokalit. Za celou dobu nepředložil žádný konkrétní návrh na zlepšení tamní situace. A řešili jsme to na vládě při různých příležitostech mnohokrát. Ministři Marksová, Chovanec a Dienstbier, kteří se problémům v ghettech věnují intenzivně, by o tom mohli povídat.
Je to Babišovo hnutí ANO, které všemožně zdržuje a brzdí přípravu zákona o sociálním bydlení. Ten jako jediný může ukončit současnou praxi zneužívání části dávek na bydlení.
Návštěva v romské lokalitě tak byla jen účelové předvolební divadlo, s cílem získat hlasy lidí, naštvaných na chování části romské populace. Je jen otázka, zda na tuto návštěvu chtěl Andrej Babiš promyšleně mediálně upozornit ve stylu kampaně Donalda Trumpa, anebo, zda se jen nekontroloval, a řekl, co si myslí.
Mezi populismem a náckovstvím je velmi tenká hranice. Obávám se, že ministr financí ji teď svými výroky překročil. Člověk, který v naší zemi disponuje naprosto ojedinělou koncentrací ekonomické, mediální a politické moci ukázal, že mu v honbě za hlasy není nic svaté.
Ukázal, že v tomto směru nemá žádné meze ani mantinely. Použije opravdu cokoliv. To je v demokracii opravdu na pováženou. Myslím, že lidé, kteří chtějí volit jeho hnutí, by o tom, co tím ve skutečnosti vyšlo najevo, měli velmi vážně přemýšlet.
Chtěl bych požádat místopředsedu vlády a ministra financí, aby se řádně a slušně omluvil. A seznámil se s historií našeho státu tak, aby se příště nemusel vymlouvat a svalovat svá slova na jiné.
Na jeho místě bych zajel do Let a na hodně dlouho sklonil hlavu před památníkem mužů, žen a dětí, kteří buď skončili svůj život v Osvětimi, nebo byli utýráni nelidskými poměry, které v tomto táboře panovaly. Možná to pomůže i jemu osobně.
Premiér text původně publikoval v sociální sítí facebook. V DR vychází s jeho svolením.
Navíc, pod vlivem médií jsme si zvykli dívat se na dva zmíněné politiky jako na sobě rovné (kohouty), přitom je jasné, že předseda vlády a ministr (byť třeba financí) v takovém postavení vůči sobě nejsou. Na tom průzkumy preferencí ani postoj prezidenta nezmění nic.
To, že premiér Sobotka nemůže z běžných politických důvodů dosáhnout oslabení pozic určitého křídla své strany nebo konkrétních lidí, je v politice zcela běžné (byť jistě frustrující). Ono to zametání před vlastním prahem jde nejlépe autokratům, takže vposledku není ani o co stát.
Ale poctivě. Nedá? Je trochu jako ten vlak Červeného kříže, co se na něj podle Švejka střílet "nesmí, ale může". Doufám, že to ještě tak úplně neplatí o BS.
Pak zde máme prostě docela tuctovou partaj, která hledí jenom na to aby si to s nikým příliš mnoho nerozházela, a aby se tedy mohla co nejlépe udržet u moci.
P.S. Souhlasím s M. Hadžičem v tom smyslu, že zde projednávaný postoj B. Sobotky - jakkoli potřebný a hodný ocenění - je značně překvapivý svou rozhodností a jednoznačností; a že se tu nevyhnutelně klade otázka, jestli zde svou určitou roli přece jenom nehraje blízkost voleb. Protože podobných příležitostí, byť i snad ne až tak jednoznačných, měl Sobotka v minulosti už nemálo (například v souvislosti s uprchlickou krizí), aniž by takovýto jasný humanitární postoj dokázal zaujmout.
A pokud ta premisa platí, řekl bych, že by to lepší bylo. Jestli opravdu nemůže proti populistům ve vlastní straně udržet jeden zklíčových principů sociální demokracie, pak není než Potěmkinova vesnice. ale jak říkám, já té premise moc nevěřím.
V minulosti byli jedinými idealistickými leadery ČSSD Horák a pak až Špidla jako jediný, který se stal premiérem. Za jediného dalšího idealistického či zásadového premiéra České republiky považuji Petra Pitharta.
Podle posledního výzkumu TNS aisa to vypadá, že po příštích volbách jiná koalice než ta současná jen tak snadno nebude možná. S tím rozdílem, že nejsilnější stranou bude ANO.