Okamuru vykrmuje jeho konkurence

Lukáš Jelínek

Pokud takzvané demokratické strany od ODS po ČSSD používají šovinistickou rétoriku, která legitimizuje krajní pravici, nemohou se divit, že lidé chodí místo za kováříčkem za kovářem. A že usnadňují jeho případnou dohodu s Babišem.

Bohdan Babinec, před čtyřmi lety lídr kandidátky DSSS v Praze, dnes dvacítka na kandidátce ČSSD. Repro DR

Konečně někdo přiznal barvu: volební kampaň je obrovský jarmark, kde se zboží liší jen nepatrně, zato trhovci vyřvávají jeden přes druhého. Na jarmark jako způsob prezentace vsadila Svoboda a přímá demokracie, nenápadná trvalka, jež zakořenila v Poslanecké sněmovně. Laciné řeči, laciné zboží, dostanete vše v jednom. Sice se neví, kolik nakupujících napříč republikou bude SPD volit, ale za pokus si Tomio Okamura může připsat body.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Aspoň tím upozorní na jeden z taháků svého hnutí: potravinovou soběstačnost promítající se do nižších cen. Co nabízí dál? Krajně pravicovou platformu dotvářejí hesla o odmítání uprchlíků, referendu o vystoupení z EU, nepřijetí eura, spolupráci suverénních evropských zemí, omezení sociálních dávek vybraným skupinám… Hlavním tahákem má být odmítání povinného očkování, zastavení covidových testů ve školách a uznávání protilátek coby dokladu bezinfekčnosti.

Třešinkou na dortu pak je slib „Potopíme Piráty“, který dokladuje, že po sociální demokracii se v Okamurových očích stala stěžejním nepřítelem Bartošova posádka. Tentokrát se má zabránit vstupu do Strakovky jí.

Druhdy se zdálo, že by SPD mohla mít starosti. Zrodila se Trikolóra a kdekdo na krajní pravici byl uhranut Václavem Klausem mladším. Potom vznikl Volný blok, jehož ústřední protagonista na sebe upoutal pozornost porušováním hygienických předpisů a nekonečným řečněním v dolní parlamentní komoře. Tento subjekt také navázal partnerství s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS). Ta nedávno svoje kandidáty ze soupisek stáhla, ale Volný blok dál podporuje.

Zachrání Okamura Babiše? Zobchodovat to jistě dovede

Dny Okamurovy SPD však sečteny nejsou. Sociologové i analytici ministerstva vnitra a BIS se shodují, že je nadále nejpřitažlivějším týmem v dané „extremistické“ kategorii, patrně proto, že má reálnou šanci ve Sněmovně usednout. Okamura je schopný rétor a kampaně mu jdou.

Kromě toho si v parlamentu snaží držet od ostatních odstup. Tu nezištně píchne Babišovi, tu Fialovi, ale nikdo nepochybuje, že hraje hlavně na sebe.

Zjevná je inspirace Marine Le Penovou, která ve Francii zvolila podobnou taktiku — nevzdalovat se lidem, nepřibližovat se establishmentu, to vše do chvíle, než sama získá sílu chopit se kormidla. Extremistům nesluší, když si zadávají s mainstreamem. Stačí se podívat na to, kolik příznivců holportem s miliardářem Babišem poztrácela KSČM.

Nemůže ale nakonec Okamura přece jenom podlehnout stejnému pokušení? Pokud se do Sněmovny nedostane ČSSD, vzroste cena SPD. Může se stát, a je to dokonce pravděpodobné, že se ANO ocitne v situaci, kdy bez SPD prostě ve Sněmovně většinu nesestaví. Na rozdíl od mnoha kolegů se Babiš možnosti s nimi jednat neštítí.

Bylo by to komické, kdyby se profesionální rebel Okamura předstírající lidovost zapletl s bezpáteřným oligarchou. Jenže i lídr SPD je především byznysmen, což ostatně je poznat i na vzniku a chodu jeho partají — nejprve Úsvitu přímé demokracie a teď Svobody a přímé demokracie.

Výhodný obchod by asi neodmítl. A nějaké vysvětlení pro voliče, třeba zabránění nástupu „Pirátostánu“, by se určitě našlo.

Na Okamurově vzestupu se podílí i ČSSD

Okamurovo hnutí je nadto intenzivně vykrmováno konkurencí. Šlachta jde po krku zlodějům mezi politiky, ANO a ČSSD se — falešně — chlubí nulovým přísunem migrantů, občanští demokraté jsou přísní na dávkaře. Hranice mezi demokraty a krajní pravicí se rozmazává.

Andrej Babiš hýří okázalým vlastenectvím ve slovech, sociální demokraté mu dávají zelenou i v praxi. Do krajských voleb na Ústecku za ně nastoupil někdejší krajský lídr Dělnické strany sociální spravedlnosti na Liberecku Petr Benda, nyní v jejich dresu v Praze kandiduje Bohdan Babinec, který tu byl před čtyřmi lety lídrem DSSS, nástupkyně neonacistické, Nejvyšším správním soudem rozpuštěné, Dělnické strany. Pro SPD zase sociální demokraté vychovali Jaroslava Foldynu, Jaroslava Baštu, Ivana Davida či Vladimíru Lesenskou.

Banalita? Naopak! Budou-li demokraté ve svém programu, rétorice či personální politice pracovat se stejným materiálem jako SPD, Volný blok či DSSS, budou tím nenávistnou krajní pravici v očích řady lidí legitimizovat a zvát do salónů. Ať se pak nediví, když jednoho dne většina voličů zajde místo za kováříčkem přímo za kovářem.