Ekonomika pro všechny: Čísla ukazují, že otevřenost menšinám znamená prosperitu
Markéta GregorováEkonomická prosperita jednotlivých států či regionů se zvláště v době prudkého technologického rozvoje bude odvíjet od jejich otevřenosti vůči menšinám. Konzervativní či rovnou zakonzervované společnosti směřují na periferii nebo k úpadku.
Vytvářet komfortní a bezpečné prostředí otevřené všem lidem bez rozdílu je hodnotné samo o sobě. Pokud by se nicméně našel někdo, komu by toto nestačilo, můžeme se na chvíli bavit i v řeči čísel. Protože právě takovou jsem si předsevzala kampaň Politika je pro všechny — co nejmíň zákopových válek, a co nejvíc konkrétních dat a praktických opatření.
A jelikož nejsilnější řečí dnes mluví peníze, mohli bychom se na to, co si myslí o diverzitě v institucích jako jsou firmy, politické strany, úřady apod., zeptat právě jich. A peníze by nám odpověděly jasně: prosperita bude v nadcházejících letech a dekádách výhradně tam, kde se pěstuje otevřenost.
Svázaná ruka trhu
Irský ekonom David McWilliams nazval jednu z epizod svého populárního podcastu s nadsázkou „Existuje gay ekonomika?“ a pozval si svého někdejšího kolegu, britského elitního ekonoma Paula Donovana, který se ve svých pracích věnuje mj. tématu dopadu předsudků na produktivitu (nejen) trhu práce.
Donovan ve své poslední knize Ekonomika a předsudek (2020) vysvětluje, jak se budou globálně vyvíjet trhy práce v souvislosti s tzv. čtvrtou průmyslovou revolucí definovanou rozvojem nových technologií. Podle Donovana mají tyto technologie moc předsudky eliminovat, stejně jako prohlubovat, a záleží až na tom, jak budou využívány námi, lidmi.
Státy, instituce a firmy, které nebudou maximálně otevřené ženám, menšinám, hendikepovaným apod., může toto jejich předsudečné nastavení podle Donovana dovést k úpadku nebo až k úplnému krachu. Nikoli ovšem vinou nějaké „cancel culture“, jak by si snad mohli myslet mnozí z konzervativního tábora, nýbrž čistě z ekonomických, jinými slovy „hodnotově neutrálních“ důvodů.
I posvátná neviditelná ruka trhu, kterou se ostatně mnoho lidí při odporu k diverzitě zaklíná, přitom z principu „nezasahovat“ a „nediskriminovat“ přímo vychází. A týká se to jak dovozu zboží ze zahraničí, tak zapojení různých lidí do výrobního procesu.
Enigma
Konkurenční prostředí na trhu práce definované novými technologiemi bude zvyšovat tlak na firmy, aby, slovy Donovana, „najali na pravé místo v pravý čas toho pravého člověka“ — a právě v tom jim předsudečné nastavení bude bránit. Takové firmy budou tahat za kratší konec než jejich konkurenti, kteří otázku nastavení prostředí vstřícného pro všechny nepodcení a v „celoplanetární“ konkurenci získají ty nejlepší. Bez ohledu na jejich identitu.