Vláda chce zalátat díry v rozpočtu. Tentokrát je ve hře nemocenská
Jan GruberSociálně necitlivá vláda Petra Fialy hledá další způsob jak ušetřit. A opět na úkor běžných občanů země. Znovu se totiž debatuje o karenční době, tedy neproplácení prvních tří dnů nemocenské.
Posedlost zneužíváním ledasčeho je v našich končinách všudypřítomná. Bezmála všichni politici se tu bojí, aby se náhodou nepředali. Nikoho proto nemohlo překvapit, když si ministr zdravotnictví Vlastimil Válek před několika týdny u Ústavu zdravotnických informací a statistiky objednal analýzu, která má odpovědět na otázku, zda lidé náhodou nezneužívají nemocenskou, čímž si vytvořil předpolí pro debatu o obnovení karenční doby.
Tenhle institut do českého právního řádu prosadila vláda Mirka Topolánka. Ovšem až napodruhé. První pokus o neproplácení prvních tří dnů nemoci jí totiž tehdy hodil na hlavu Ústavní soud s tím, že se „jedná o poněkud pohodlný až svévolný postup ze strany státu, který kvůli neurčitému počtu zneuživatelů nemocenských dávek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců“. A zdůraznil, že karenční doba porušuje Ústavou garantovaná práva zaměstnanců.
Koalice občanských demokratů, lidovců a Zelených ale neproplácení prvních třech dnů nemocenské nakonec zdárně prohnala celým legislativním procesem a teprve sociálním demokratům se v druhém kabinetu Andreje Babiše podařilo tenhle výdobytek myšlenkového návratu do středověku konečně zrušit. Dnes je obnovení karenční doby znovu na stole, a to především z toho důvodu, že koalice SPOLU zoufale hledá, jak zalátat státní rozpočet, který sama rozvrátila.
Komentář●Lukáš Ulrych
Vláda šetří jen na chudých a střední třídě. Nejbohatších se škrty opět nedotknou
Ekonomické přínosy takového kroku jsou ovšem nejasné. Národní ekonomická rada vlády sice neproplácení prvních tří dnů nemocenské zahrnula do svého seznamu opatření, která napomohou konsolidaci veřejných financí, oproti jiným ale ani nenaznačila, kolik peněz by mohlo státní kase přinést. Omezila se toliko na noticku, že znovuzavedení karenční doby „umožní zvýšit pojistné o sumu, která bude odpovídat úspoře zaměstnavatelů na nákladech za první tři dny nemoci“.
Chce-li koalice SPOLU opravdu zakročit proti rozbujelému schodkového hospodaření, a nikoliv jen z ideologického zaťatosti šikanovat chudé, měla by se podívat na Západ — kam prý patříme — a vytasit se s daňovou reformou, jež by zavedla progresi u daně z příjmů jak fyzických, tak právnických osob a razantně zvýšila majetkové daně, které jsou u nás jedny z nejnižších ze všech zemí OECD.
Když už tam bude hledět, mohla by si také všimnout, že třeba v Německu pracující dostávají plné mzdy po celých šest týdnů nemoci. A zkraje ani nepotřebují potvrzení od lékaře…
"Chce-li koalice SPOLU opravdu zakročit proti rozbujelému schodkového hospodaření..."
Nechce. Minimálně ODS rozhodně ne.
Miroslav Kalousek před pár dny v rozhovoru připomněl, že když ODS s ANO a SPD ve Sněmovně rozvraceli finance státu, často dokonce jen přílepky k nesouvisejícím zákonům, zrušili také zákon o rozpočtové zodpovědnosti.
(((Popravdě, ani jsem nevěděl, že něco takového máme, vím, že s tím kdysi pravice šermovala s vyprávěnkou o rozhazovačné levici, přestože když se podíváme na hospodaření státu za posledních 30 let, tak zodpovědněji hospodařily socialistické vlády, ne pravičáci. Za Sobotky jsme dluh dokonce snižovali. )))
Jinými slovy --- ODS přesně chápala, k čemu to povede, a chtěla to tak!!!
Oni chtějí malý, zadlužený, asociální, těžce vyzbrojený stát, kde se každý stará sám o sebe.
A tudíž to není tak, že by ke snižování schodku neměli odvahu, jak se domnívá Kalousek. Ne. Oni chtějí bilionové dluhy a nebudou s tím nic podstatného dělat, popřípadě jen taková opatření, která dopadnou na nemajetnější většinu.
Jde se potom divit Rajchlovi, když vykřikuje, že jsou sluhové cizích zájmů?
Skoro to tak vypadá...
Podléháte konspirační teorie z neochoty uvěřit v absurdní.
Malé sobecké zájmy kombinované se žabím horizontem -- a máte vztah ODS k fiskální politice v kostce. Tak děsivé blbství, že na jeho pozadí zní i Kalousek rozumně.
Ale že by chtěli něco tak složitého jako takový či onaký stát? To u Staňury a spol přichází v úvahu podobně jako snění o symfonii u žáby. (Dobře, to jsem přehnal a žábám se za ponižující srovnání)
Je to těžké, pane Profante. Možná na začátku ano, ale už tehdy přece rušili ten zmiňovaný zákon o rozpočtové zodpovědnosti, takže věděli, že začnou deficity.
A pak se myslím rozhodli, že je to OK, a dokonce čím hůř, tím líp pro jejich věc. Co tou věcí je, je otázka, myslím, že asi vize společnosti, kde spousta nyní veřejných statků a služeb, je privátních.
Takže se např. ignoruje zákon. V zákonu o zrušení superhrubé mzdy, bylo jeho dvouroční časové omezení. Nejsem právník, ale smysl toho časového omezení, který zákonodárci do zákona vložili, je přeci jediný a jednoznačný --- po dvou letech měla být superhrubá mzda obnovena. Nijak jinak to podle mě prostě nejde vyložit.
A co se stalo? Nic. Na zákon se prostě kašle, když se to nehodí.
Taky není pravda, když už jsme u toho, že pro obnovení by nebyla veřejnost. Průzkumy z doby kolem druhého roku po zrušení říkaly, že 37% bylo rozhodně nebo spíše pro obnovení SHM, 17% nemělo názor a přes 20% bylo spíše proti. Neboli by to lidi bez nadšení, ale vzali. Ale ODS začala tvrdě razit, že žádné daně zvyšovat nebude, a že radši strukturální deficit, který prý bude nějak postupně řešit, než jakékoliv vyšší daně.
A začala spirála lhaní, kdy ODS předkládá jakési své vize řešení, ale okamžitě je vždy jasné, že jsou to jen fantazmagorie, a ty čísla prostě nesedí...
Podle mě se chystají zaseknout sekeru přes bilion korun.