Českomoravskou konfederaci odborových svazů povede i další čtyři roky Josef Středula. Rozhodly o tom hlasy značné většiny delegátů na dvoudenním sjezdu největší tuzemské odborové centrály. Ve funkci zůstávají i místopředsedové Vít Samek a Radka Sokolová. Nikdo z uvedených ani nenašel vyzyvatele. Odboráři sjezd tradičně využili také ke vznesení aktuálních požadavků a programových priorit. Mimo jiného žádají mimořádné zvýšení minimální mzdy na 18200 korun.

Zasedání v pátek zahájil Středulův projev. Za velký úspěch posledních let označil zrušení karenční doby, jež se podle něj příznivě promítlo mimo jiné během vln covidu-19. Ocenil také první vlaštovku kurzarbeitu a pandemický program Antivirus. Dále se ovšem věnoval především popisu aktuální sociální a ekonomické situace i varování před souběhem hned několika krizí od růstu cen energií přes vysokou inflaci až po válku na Ukrajině.

„Vláda je čtyři měsíce ve funkci a má nejtěžší výchozí pozici,“ podotkl, zdůraznil ale, že k zajištění sociálního smíru nyní nepostačí slova. „Jestli se mě někdo ptá, zda mohou být sociální bouře, tak konstatuji, že ano, mohou,“ pohrozil možnými protesty. Nálada ve společnosti je podle Středuly nestálá a lidé se necítí komfortně. „Sociální smír je křehký, nejde ho určit jen přáním. Byli bychom rádi, kdyby současná vláda nevyráběla stejné problémy jako před deseti lety,“ uvedl s odkazem na „vládu škrtů“ Petra Nečase (ODS).

Středula zkritizoval i dlouhodobý nepoměr mezi produktivitou české ekonomiky a nízkými mzdami, který je patrný zvláště v mezinárodním srovnání. „Mzdová železná opona stále existuje,“ uvedl v prezentaci s tím, že práce u nás je stále příliš levná. Zatímco růst zisků firem má pokračovat, u mezd se citelnější navyšování nečeká — mzdové sbližování se západní Evropou je přitom již tak dosti pomalé a ze statistik plyne, že Češi v průměru pracují hodně, ale za relativně málo peněz. „Vyrábíme špičkové výrobky ve špičkové kvalitě, ale chceme také špičkovou mzdu,“ vyvodil odborový lídr.

Upozornil, že zdejší minimální mzda je co do parity kupní síly nejnižší v regionu, a poměr minimální legální výplaty k mediánové i průměrné mzdě je velmi nízký. Čistá minimální mzda se dlouhé roky pohybuje pod prahem příjmové chudoby. Středula upozornil na fenomén takzvané pracující chudoby i v kontextu obav z vykořisťování lidí prchajících před válkou. „Věřím, že nikdo nechce zneužít ukrajinských uprchlíků k levné práci; pokud ano, bylo by to velmi vážné,“ řekl s tím, že mezi českými, ukrajinskými a dalšími zaměstnanci nemají být rozdíly.

Minimální mzda se má podle Konfederace od července zvýšit o dva tisíce korun na 18200 měsíčně. Vzhledem k mimořádně vysoké inflaci pokládají odboráři požadavek za ještě vstřícný a uměřený. Nynější minimální mzda činí 16200 korun, naposled se zvyšovala o tisícovku. Výši každý rok vyjednává tripartita: odbory tradičně požadují citelný nárůst, zatímco zaměstnavatelé se brání s tím, že nepřijatelně vzrostou náklady.

„Najdu termín s panem premiérem a ostatními předsedy koaličních stran, abychom začali jednání o úpravě parametrů k minimální mzdě i o podmínkách práce ve veřejném i nevládním sektoru,“ reagoval na aktuální požadavek ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle Středuly by se mělo jednat i o platech zaměstnanců Úřadu práce, jejichž odbory vyhlásily 21. dubna kvůli gradujícímu přetížení úředníků a opětovnému zmrazení výše jejich výplat stávkovou pohotovost.

Odboráři na sjezdu také schválili program pro další čtyři roky. Zabývá se jak aktuálními trendy v oblasti práce — od bezpečnosti po takzvané právo na odpojení, tedy nezastižitelnost zaměstnance po pracovní době —, tak širšími sociálními otázkami. Konfederace chce mimo jiné upravit daňový systém směrem k „zatížení všech skupin úměrně výši příjmů.“

Dlouhodobým tématem je pak zkracování pracovní doby o půl hodiny bez ztráty mzdy, podpora inovací a celkově moderních forem práce s vyšší přidanou hodnotou. Odbory se také staví za uzákoněním pětitýdenní dovolené. Program mimo jiné dále zmiňuje, že je Konfederace odhodlána k obhajobě zaměstnanců použít „všechny podoby odborových akcí včetně nátlaku, demonstrací a stávek.“

Zeman vyzval Středulu k prezidentské kandidatuře

Sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů navštívili nejen sociální partneři, jako jsou zástupci zaměstnavatelských svazů, ale i politici včetně několika ministrů. Po osmi letech mezi odboráře zavítal také prezident Miloš Zeman, který se od své loňské hospitalizace veřejných akcí účastní jen výjimečně. Vyznal se z přátelského vztahu k odborovým aktivitám a vyzval Středulu, aby se příští rok ucházel o prezidentský post.

„Chtěl bych poprosit delegáty, aby přesvědčili svého předsedu, ať kandiduje na prezidenta republiky. Skuteční kandidáti musí být přemlouváni. Sbírka podivných existencí, jež se teď hlásí, že chce být prezidentem, aniž měla silný životní příběh, musí být kompenzována silnými osobnostmi, z nichž si občan může vybrat. Jako vybíráme bonbony z bonboniéry […] Věřím, Pepo, že výzvu přijmeš,“ obrátil se Zeman k předsedovi odborové centrály.

O Středulově kandidatuře se spekuluje delší dobu, on sám ovšem dosud opakuje pouze to, že ji zvažuje. Na sjezdu jen přiblížil, že by do voleb vyrazil na základě občanských podpisů.

Během pátečního slavnostního zahájení vystoupil i ministr Jurečka či předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Ten ocenil odboráře za věcnou argumentaci i za přístup k Ukrajině a pomoc uprchlíkům. Zdůraznil také potřebu hledat co nejvíce názorových průsečíků s cílem budování sociálního smíru. „Není možné, aby někdo v přemíře honby za ziskem neoceňoval své zaměstnance. Není na druhé straně možné ve chvíli, kdy se firmě nedaří, mít přemíru nároků,“ podotkl.

Přinejmenším úvodní části sjezdu se podle záznamu účastnil také bývalý premiér, předseda ANO Andrej Babiš. Posléze si na Twitteru postěžoval, že mu odboráři nedovolili vystoupit s projevem. Expremiér jej tak nahrál na video, rámcově podobné vystoupením v jeho pořadu „Čau lidi“. Během zhruba čtvrthodiny kritizuje Fialovu vládu a na druhé straně vyjmenovává údajné četné úspěchy vlády vlastní. Slibuje také mnohé změny k lepšímu.