Česká republika uvolní příští rok na dvoustrannou zahraniční rozvojovou spolupráci jednu miliardu a sedmaosmdesát milionů korun, což představuje pokles o sedmašedesát milionů korun oproti loňskému roku, rozhodla v pondělí na návrh ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka (ČSSD) druhá vláda Andreje Babiše (ANO). Přestože schválený rozpočet České republice znovu ani zdaleka neumožní naplnit mezinárodní závazky v oblasti oficiální rozvojové pomoci, nikdo z členů kabinetu neusiloval o jeho navýšení. Opozice avizuje, že se ve Sněmovně pokusí o změnu.

„Je to škoda. Jsme bohatá země. Pan premiér všude rozdává, ale když jde o dobrou, prospěšnou věc, tak najednou peníze nejsou. On zkrátka vidí svět podnikatelsky, vidí jen zájmy holdingu Agrofert a nedbá o jméno a závazky České republiky. Proto na mezinárodní scéně nejsme bráni jako spolehlivý partner. Nemáme vážnost a bude trvat dlouhou dobu, než si v zahraničí znovu získáme respekt,“ okomentoval pro Deník Referendum krok kabinetu poslanec a bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Podobně se vyjádřil i člen Zahraničního výboru Sněmovny Marek Benda (ODS). „S ohledem na bezpečnostní situaci ve světě a postoj České republiky k přijímání uprchlíků, by výdaje na rozvojovou pomoc měly růst, nikoliv se snižovat. Je totiž v našem bytostném zájmu, abychom se některé části světa pokusili stabilizovat a finančně jim pomohli,“ řekl Deníku Referendum. A dodal, že se ODS při projednávání rozpočtu pokusí příslušné kapitoly posílit. „Nemyslím si ale, že nám vládní koalice vyhoví,“ uzavřel.

„Osobně nesouhlasím s tím, aby se osekávaly finanční prostředky na rozvojovou pomoc, neboť ji pokládám za velice důležitý a účinný nástroj ke stabilizaci z různých důvodů rozvrácených zemí. Předpokládám, že se rozpočet v této oblasti pokusíme upravit,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum poslanec František Navrkal (Piráti), který ve Sněmovně i v Zahraničním výboru nahradil svého stranického kolegu Mikuláše Peksu (Piráti), jenž byl nedávno zvolen členem Evropského parlamentu.

Chybí devětadvacet miliard

V současné době jsou české příspěvky na oficiální rozvojovou pomoc jedny z nejnižších v celé Evropské unii. Hůře si vedou jen další státy Visegrádské skupiny, Bulharsko, Rumunsko, Litva s Lotyšskem a Kypr. Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou (nest. za ANO) přesto v rámci mezirezortního připomínkového řízení prosadilo, aby se objem prostředků na dvoustrannou zahraniční rozvojovou spolupráci oproti schválenému výhledu snížil.

Podíl oficiální rozvojové pomoci na hrubém národním důchodu v členských státech Evropské unie za rok 2017

1) Švédsko — 1,019 procent (celkově 5 563 mil. $) 2) Lucembursko — 0,996 procent (424 mil. $) 3) Dánsko — 0,737 procent (2 448 mil. $) 4) Velká Británie — 0,699 procent (18 103 mil. $) 5) Německo — 0,667 procent (25 005 mil. $)

(…) 19) Česká republika — 0,150 procent (304 mil. $) 20) Polsko — 0,135 procent (679 mil. $) 21) Slovensko — 0,132 procent (119 mil. $)

(…) 24) Maďarsko — 0,111 procent (148 mil. $) Data: OECD

Schillerová tak učinila navzdory tomu, že rozsáhlý koncepční materiál Strategický rámec Česká republika 2030, který přijala v minulém volebním období vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), jasně uvádí, že cílem domácí politiky je „usilovat o naplňování mezinárodních finančních závazků v oblasti poskytování oficiální rozvojové pomoci a činit kroky k plnění závazku dosáhnout postupným navyšováním její výše úrovně 0,33 procent národního důchodu do roku 2030“.

Dokument dále konstatuje, že skrze růst prostředků na rozvojovou spolupráci a pomoc, může Česká republika posílit své politické pozice a důvěryhodnost. Pokud by vláda hodlala postupovat v souladu s cílem, jenž měl být v souvislosti s členstvím země v Evropské unii na základě závazku z roku 2005 ostatně naplněn již před čtyřmi lety, musela by výdaje na oficiální rozvojovou pomoc každoročně navyšovat zhruba o miliardu korun.

Za předpokladu, že by Babišův kabinet chtěl dostát závazku, jenž přijaly státy Organizace spojených národů v roce 1970, měla by Česká republika vyčlenit na oficiální rozvojovou pomoc 0,7 procenta svého národního důchodu, tedy téměř šestatřicet miliard korun. Z údajů ministerstva zahraničních věcí za loňský rok však vyplývá, že se český příspěvek meziročně snížil — částečně kvůli výraznému růstu ekonomicky — z 0,15 na 0,13 procent národního důchodu, přičemž v absolutních částkách zůstal téměř totožný.