Cizinci a cizinky o azyl v České republice prakticky nežádají
Jan GruberČeská republika v minulém roce přijala takřka patnáct set žádostí o azyl. Sousední Německo jich eviduje takřka tři čtvrtě milionu. Cizinci o azyl v České republice téměř nežádají. Šance, že ho získají, je jen desetiprocentní.
Česká republika v loňském roce udělila azyl sto osmačtyřiceti cizincům a cizinkám. Vyplývá to ze souhrnné zprávy o situaci v oblasti migrace, kterou pro pondělní jednání vlády vypracovalo ministerstvo vnitra. Celkově o mezinárodní ochranu v roce 2016 požádalo takřka patnáct set lidí. Více než jednu třetinu žádostí podali obyvatelé Ukrajiny a přes sto padesát státní příslušníci Irácké republiky, kterým byl ve sto případu azyl udělen. Azyl dále získalo i několik osob z Afghánistánu, Ázerbájdžánu a Sýrie. Oproti minulému roku znovu došlo k poklesu žádostí o mezinárodní ochranu.
„Ve srovnání s dalšími členskými zeměmi Evropské unie jsou počty uchazečů o mezinárodní ochranu v České republice stále podprůměrné. Česká republika registruje výrazně méně žadatelů o mezinárodní ochranu než sousední Německo, Rakousko i Polsko. Z hlediska mezinárodní ochrany není Česká republika, ve srovnání s dalšími členskými státy Evropské unie, zemí, kterou by žadatelé o mezinárodní ochranu primárně preferovali,“ konstatuje v předkládaném materiálu rezort vnitra. Například oproti roku 2001 je dnes počet žádostí o poskytnutí mezinárodní ochrany více než desetkrát nižší.
Podle údajů Eurostatu patří Česká republika společně se Slovenskem, Portugalskem, Estonskem a Rumunskem k zemím, ve kterých lidé žádají o azyl nejméně. Naopak nejvíce žádostí v minulém roce bylo evidováno v Německu, které registrovalo přes sedm set tisíc žádostí o azyl. Německo bylo následováno Itálií se sto dvaceti tisíci žádostmi a Francií se šestasedmdesáti tisíci. Celkově v Evropské unii požádalo v loňském roce o azyl více než milion dvě stě tisíc osob.
Ze zprávy dále vyplývá, že v České republice ke konci minulého roku legálně pobývalo bez mála půl milionu cizinců a cizinek, což představuje zhruba šesti procentní nárůst oproti roku 2015. Mezi nimi byli nejvíce zastoupeni státní příslušníci Ukrajiny, kterých je v České republice před sto deset tisíc, Slovenska se sto sedmi tisíci a Vietnamu s necelými šedesáti tisíci. Celkově tvořili cizinci a cizinky necelých pět procent populace země. Což řadí Českou republiku k jedněm z nejvíce národnostně stejnorodých států Evropské unie. Například v Lucembursku tvoří více než čtyřicet procent populace cizinky a cizinci.
Materiál ministerstva vnitra rovněž uvádí, že Česká republika v souvislosti se svým dobrovolným závazkem z roku 2015 přesídlit tisíc sto osob z Itálie a Řecka v minulém roce v rámci toho relokačního mechanismu přijala pouze dvanáct osob. Proto také v minulých týdnech Evropská komise zahájila s Českou republikou a dalšími zeměmi řízení pro porušení povinností kvůli nenaplňování daného mechanismu.