Prezident Miloš Zeman jmenuje v pátek na zámku v Lánech členy nové vlády, a to včetně kandidáta na post ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti). Oznámil to po pondělní schůze s hlavou státu designovaný premiér Petr Fiala (ODS). Kvůli pozitivnímu testu na covid-19 a nařízené izolaci ovšem nebude do funkce ministra zemědělství jmenován Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). A rezort na Fialův návrh dočasně povede jeho stranický kolega Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Jsem velice rád, že mohu oznámit — pro řadu z vás překvapivý — závěr hodinové schůzky s prezidentem: vláda bude jmenována tento pátek ve složení, v jakém jsem ji navrhl,“ řekl na tiskové konferenci Fiala. „Chtěl bych ocenit státnický krok prezidenta, který sice trvá na všech svých výhradách vůči Lipavskému, ale nechce nastupující vládu zatěžovat náročným sporem před Ústavním soudem v době, kdy země čelí několika krizím,“ doplnil.

Zeman přitom minulý pátek zveřejnil stanovisko, v němž uvedl, že Lipavského ministrem zahraničních věcí nejmenuje. Vyčítal mu nedostatečnou kvalifikaci pro řízení české diplomacie, distancovaný postoj k visegrádské spolupráci a státu Izreal a smyšlenku, že navrhuje, aby se v České republice uskutečnily příští Sudetoněmecké dny. Pirátský politik ve skutečnosti prohlásil jen to, že „přivítat bývalé obyvatele a jejich potomky v původním domově by bylo krásné gesto“.

„Prezident konstatuje, že Ústava České republiky neukládá prezidentovi povinnost akceptovat každý návrh, který je mu předložen. Naopak, ústavodárcův výraz ‚návrh‘ implikuje, že tento návrh může být jak přijat, tak odmítnut, jinak by nebyl návrhem,“ podotkl Hrad v závěru tiskového prohlášení. Většina odborníků v oblasti ústavního práva se ovšem shodla, že Ústava hlavě státu nedává možnost některého z kandidátů do ministerské funkce svévolně odmítnout.

Premiér Fiala navíc avizoval, že pokud by Zeman jeho návrhu na jmenování Lipavského nevyhověl, je připraven obrátit se na Ústavní soud s kompetenční žalobou. Podle jeho předsedy Pavla Rychetského by ale její projednávání mohlo trvat i několik měsíců. „S ohledem na procesní lhůty pro vyjádření by se délka řízení mohla pohybovat mezi dvěma až pěti měsíci. Jde ovšem jen o odhad, pro který nemáme dostatek empirických zkušeností,“ řekl Deníku N.

Za hlavní argument, který přiměl Zemana změnit názor, Fiala označil situaci země, kterou vedle pandemie koronaviru sužuje i rostoucí inflace a zvyšující se ceny energií. „Prezident si nakonec nekladl žádné podmínky. Bavili jsme se pouze o tom, že jeho výhrady k Lipavskému ohledně visegrádské spolupráce a Izraele trvají. A já jsem mu garantoval, že každý člen mé vlády bude respektovat její koaliční program,“ shrnul.