Čína využívá pandemie koronaviru k politickým cílům. Bohužel s českou účastí

Olga Lomová

ČLR ani v době pandemie, na jejímž počátku stálo systémové selhání státu řízeného podle principů vedoucí úlohy strany, nezapomíná na své politické cíle. Místo reflexe institucionálních příčin problému se věnuje propagandistickým akcím.

Z Keng Šuangova vystoupení je patrná snaha zdůrazňováním korektnosti čínského postupu odvést pozornost od skutečnosti, že epidemie vypukla a masivně se rozšířila vinou čínských úřadů, které zpočátku blokovaly informace o nemoci a kriminalizovaly lékaře pokoušející se informovat veřejnost. Foto China Embassy CZ

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang ve čtvrtek 12. března zahájil svou pravidelnou tiskovou konferenci oznámením, že v pátek 13. března se bude konat videokonference na téma boje s koronavirem za účasti představitelů ČLR a zemí platformy 17+1, kam patří šestnáct postkomunistických států, včetně České republiky, a Řecko.

Na čínské straně se videokonference mají zúčastnit zástupci ministerstva zahraničí, Státního výboru pro hygienu a zdraví a odborníci z oblasti „prevence, léčby, letectví, pohraniční kontroly a komunitního dozoru“. Na straně zmíněných evropských států to budou „vládní úředníci a zdravotníci“.

Při této příležitosti mluvčí zdůraznil údajnou transparentnost a zodpovědný přístup čínských orgánů při řešení problémů s epidemií. Konstatoval také, že čínská strana přikládá velkou vážnost opatřením ve východní a střední Evropě a je připravena poskytnout těmto zemím veškerou pomoc, aby společnými silami „zvítězily v boji s šířením epidemie, a tím dále posunuly budování sdíleného osudu lidstva“.

Frázi o „otevřeném, transparentním a zodpovědném“ přístupu Číny pak mluvčí ještě několikrát zopakoval v odpovědích na otázky novinářů. A neopomněl ani znovu zmínit sdílený osud lidstva, jeden ze sloganů generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga.

Z Keng Šuangova vystoupení je patrná snaha zdůrazňováním korektnosti čínského postupu odvést pozornost od skutečnosti, že epidemie vypukla a masivně se rozšířila vinou čínských úřadů, které zpočátku blokovaly informace o nemoci a kriminalizovaly lékaře pokoušející se informovat veřejnost a zavádět preventivní opatření. Naposledy o tom před několika dny veřejně promluvila wuchanská lékařka Aj Fen.

Izolace Taiwanu pokračuje

Na tiskové konferenci také zaznělo, že ČLR „posiluje spolupráci s mezinárodním společenstvím v boji s epidemií a společně brání regionální i globální bezpečnost v oblasti zdraví“. Ve skutečnosti však ČLR i za nastalé krizové situace brání svému sousedu Taiwanu, aby se v rámci Světové zdravotnické organizace zapojil do úsilí zdolat nákazu.

Taiwan přitom má tragickou zkušenost s dřívější čínskou epidemií SARS a zároveň se v současnosti epidemii efektivně brání, jak dokládá pouhých devětačtyřicet nakažených k 12. březnu, a to navzdory blízkému sousedství s ČLR a pohybu značeného množství lidí mezi oběma zeměmi v době, kdy už ve Wu-chanu propukla epidemie.

Taiwanská Academia Sinica také v těchto dnech úspěšně pokročila ve vývoji látky pro rychlé testování na Covid-19. Spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací by pomohla nejen Taiwanu.

ČLR považuje Taiwan za svoji „dosud neosvobozenou provincii“ a ani v krizové situaci neztrácí ze zřetele jeden ze svých hlavních politických cílů — izolovat Taiwan od mezinárodního společenství, a tak popřít jeho faktickou nezávislost. Na škodlivost čínského přístupu upozornil v těchto dnech například i prestižní časopis Nature.

Privilegovaná 17+1

Speciální videokonference o boji s epidemií za účasti zemí střední a východní Evropy, o které se jako o hlavní události dne zmínil Keng Šuang, je čistě propagandistická akce. Navíc působí nelogicky, uvážíme-li, že v naší části světa zatím není tak dramatický nárůst nemocných jako v Itálii, Francii nebo Německu. Rozhodnutí zaměřit se speciálně na dané země má však hluboký smysl z hlediska čínské zahraniční politiky a její soustavné snahy stavět blok postkomunistických zemí (jenž nevznikl spontánně, ale sdružila ho Čína), proti Evropské unii.

Stejná polarizace se rýsuje i v přípravě summitu EU — Čína, který se má konat v Pekingu koncem března a následujícího summitu Číny a platformy 17+1. V rozporu s dosavadní praxí se evropského summitu zřejmě zúčastní pouze premiér Li Kche-čchiang, zatímco představitele platformy sdružující evropské postkomunistické státy, a to jak členy Evropské unie, tak i nečleny, poctí osobní přítomností sám generální tajemník a prezident v jedné osobě Si Ťin-pching.

Příčiny privilegované pozice, kterou tak v symbolické rovině získávají méně významné evropské státy, nejsou známé. Roli v ponížení EU může hrát to, že Evropská komise před rokem označila ČLR za „systémového rivala“ a Evropa začíná s Čínou tvrději vyjednávat a bránit vlastní zájmy.

Pokud Česká republika a další státy regionu na čínskou vějičku skočí, hrozí, že jednou dopadneme stejně, jako kdysi dopadly v Číně malé demokratické strany, když na konci 40. let minulého století s Komunistickou stranou Číny vytvořily jednotnou frontu proti Kuomintangu. Pomohly tak legitimizovat vznik nového státu v roce 1949 a vytvořit iluzi nové, spravedlivější společnosti, aby pak skončily v propadlišti dějin, převýchovných kampaní a pracovních táborů.