Čínská lidová republika stupňuje diplomatický nátlak na demokratický Tchaj-wan. Generální tajemník KS Číny a prezident Si Ťin-pching dnes vyzval k „mírumilovnému sjednocení“ ostrovního státu s pevninskou Čínou, současně mu však pohrozil vojenským útokem, pokud by chtěl usilovat o formální nezávislost.

Tchaj-wanci musí podle něj „pochopit, že nezávislost by pro ně skončila hlubokou pohromou“. Pokud by to pochopit nechtěli, netají se hlava čínského režimu tím, jakou pohromu má na mysli. „Chceme vytvořit široký prostor pro sjednocení mírovou cestou, separatismu ale nehodláme nijak ustupovat… nebudeme tedy slibovat, že se zdržíme použití síly a vyhrazujeme si možnost použít jakékoli nezbytné prostředky,“ uvedl Si Ťin-pching doslova.

Tchaj-wanská otázka je dlouhodobě jedním z nejožehavějších problémů pekingské vlády, zejména s ohledem na otázku legitimity moci v Číně. Roku 1949 se na ostrov Tchaj-wan uchýlila vláda tehdejší Čínské republiky vedená Národní stranou (Kuomintang), svržená Mao Ce-Tungovými komunisty v občanské válce. Její vůdce Čankajšek stál v čele autoritářské vlády a nadále vznášel ze svého ostrovního exilu nárok na reprezentaci celé země — a až do roku 1971 jeho vláda skutečně zastupovala Čínu i v OSN.

ČLR získala křeslo v OSN po dohodě se Spojenými státy v rámci americké snahy získat v Číně spojence proti Sovětskému svazu. Výměnou za ztrátu křesla v OSN podepsaly Spojené státy s Tchaj-wanem zvláštní úmluvu, v níž se zavazují v případě vojenského útoku přijít Tchaj-wanu na pomoc.