Organizace zabývající se ochranou novinářů v pondělí vydaly novou zprávu, v níž dokumentují sesuv novinářských svobod v Itálii během téměř dvouleté vlády premiérky Giorgie Meloniové. Že již lze hovořit o trendu potvrzují i nálezy dalších aktérů.

V posledních týdnech totiž skupina evropských novinářských a občanských organizací vyzvala končící zodpovědnou eurokomisařku Věru Jourovou, aby se povážlivou situací médií v Itálii zabývala a zahájila v této věci šetření. Problematický stav potvrzuje konečně i Evropská komise ve středeční zprávě o právním státu.

„Politické a odborné závěry o tom, že jsou porušovány novinářské svobody, jsou teď už zřejmé. Nyní je čas jednat a uplatnit příslušné evropské sankce,“ řekl pro Deník Referendum generální ředitel renomované Evropské novinářské federace Ricardo Gutiérrez.

Reakce na úpadek novinářských svobod

Pondělní zpráva kritizuje především nedostatečnou nezávislost veřejnoprávních médií, uchylování se k právnímu zastrašování novinářů ze strany politiků či politický střet zájmů v rámci mediálního trhu. „Naše mise seznala, že mrazivý efekt vyplývající z poklesu svobody projevu a pokusů vlády umlčet tisk signalizuje znepokojivý úpadek demokracie v oblasti svobody médií v Itálii,“ shrnují autoři význam svých zjištění.

V italské politice není politický vliv na management veřejnoprávních médií ničím novým, v italském politickém žargonu se pro něj vžil výraz lottizzazione, zhruba synonymní k českému „trafikantsví“. Veřejnoprávní vysílací stanice RAI se podle zprávy v současnosti setkává se zdvojeným problémem neadekvátního a neudržitelného financování a zákonů, které nežádoucí politické zásahy umožňují.

Podle autorů zprávy ale za necelé dva roky vlády Meloniové dosáhlo politické vměšování do chodu veřejnoprávního média „bezprecedentních rozměrů“. Zmiňují například změny ve vrcholovém vedení. Bývalý výkonný ředitel RAI Carlo Fuortes ze své funkce loni v květnu předčasně odstoupil, přičemž se odvolával na údajný tlak vlády. Na pozici generálního ředitele následně usedl Giampaolo Rossi, spřízněnec Meloniové a dle svých vyjádření na sociálních sítích příznivec Vladimira Putina, Donalda Trumpa a Viktora Orbána.

Zpráva rovněž dokumentuje stupňující se právní i rétorické výpady politiků vůči médiím a jednotlivým novinářům. Podle monitoringu organizací vzrostl počet případů během sledovaných dvaadvaceti měsíců vlády na více než dvouapůlnásobek oproti shodně dlouhému období před nástupem Meloniové.

Nejčerstvějším takovým případem je vládní reakce na nedávnou investigaci média Fanpage, která odhalila rozsah fašistických tendencí v mladežnickém křídle vládních Bratrů Itálie. V důsledku rozpoutané debaty byla premiérka Meloniová nucena se od rasistických, antisemitských a bigotních sentimentů ve straně distancovat. Hned ve druhém sledu však předsedkyně vlády na server Fanpage zaútočila, zpochybnila jeho investigativní metody a naznačila, že médium pracovalo na politickou objednávku opozice.

Kvůli varovné situaci poslala skupina občanských a novinářských organizací, mezi něž se řadí právě i zmiňovaná Evropská federace novinářů, již v květnu první ze série dopisů komisařce v oblasti evropských hodnot, transparentnosti a dodržování zásad právního státu Věře Jourové. Předmětné organizace vyzývají komisařku, aby Evropská komise začala v souladu s unijní legislativou vyšetřovat snahy italské vlády o uchvácení médií.

Mluvčí Evropské komise Cristina Torres Castillová pro Deník Referendum samotné dopisy komentovat nechtěla. Zmínila však, že Evropská komise je v průběžném kontaktu s úřady Itálie i jiných zemí ohledně stavu právního státu. Samotná Věra Jourová ve své odpovědi evropským organizacím na jejich prvotní dopis převážně vyzdvihovala novou unijní legislativu, která v dohledné době začne vstupovat v platnost.

Zpráva Evropské komise o právním státu

Problematickou situaci v Itálii potvrzuje i letošní zpráva o právním státu, již Evropská komise zveřejnila minulou středu. Ve vztahu k novinářským svobodám zpráva poukazuje na markantní propad především na Slovensku, v Řecku a právě v Itálii.

V jejím případě upozorňuje mimo jiné na nedostatečnou stabilní finanční podporu médií veřejné služby, na kontroverzní návrhy zákonů omezující přístup k informacím či na to, že se Itálie neposunula s reformou nezvykle restriktivního zákona o pomluvách. Ten stále ještě umožňuje trest odnětí svobody pro novináře obviněné z pomluvy. Evropská unie doporučovala jeho reformu už v loňské zprávě.

Generální ředitel Evropské federace novinářů Ricardo Gutiérrez uvítal, že Evropská komise ve zprávě přichází s takto konkrétními doporučeními. Přesto by organizace přivítala, kdyby byla zpráva v některých ohledech ostřejší.

„Podstatné však je, aby Evropská komise v tomto ohledu podnikla kroky, jakmile bude v nadcházejících měsících zaveden Evropský zákon o svobodě médií,“ řekl Gutiérrez Deníku Referendum. Zmíněné nařízení, které má přinést větší záruky novinářských svobod, bude postupně vcházet v platnost mezi letošním listopadem a srpnem příštího roku.

„V návaznosti na zprávu o právním státu vyzýváme Komisi, aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti vyplývající z nového zákona o svobodě médií proti Itálii, ale také proti Slovensku a Řecku,“ upřesňuje Gutiérrez, jak dle Evropské federace novinářů může Evropská komise nejefektivněji naložit se svými vlastními zjištěními.

Místopředseda skupiny Evropští konzervativci a reformisté − kterou vede strana Giorgie Meloniové − Alexandr Vondra (ODS) na dotazy Deníku Referendum, zda ze zjištění novinářských organizací a Evropské komise bude jeho strana vyvozovat nějaké závěry, neodpověděl. Meloniová se proti údajně manipulativnímu mediálnímu pokrytí zprávy Evropské komise ohradila, proti jejím slovům naopak protestovala předmětná média.

Jak jsme zde již informovali dříve, Evropská komise původně avizovala zveřejnění zprávy na začátek července, koncem června ho ale posunula. Autoři výše citovaných dopisů komisařce Jourové považují toto rozhodnutí za „důvod ke znepokojení“. Podle vyjádření mluvčí Evropské komise Castillové pro Deník Referendum se nejedná o skutečný odklad, původně avizované datum publikace zprávy nebylo konečné.

Server Politico změnu původního data s odkazem na čtyři nejmenované zdroje z Evropské komise nicméně dával do souvislosti se snahou znovuzvolené předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové získat podporu pro svou kandidaturu. Bratři Itálie přesto nakonec hlasovali proti jejímu znovuzvolení, jak po tajné volbě oznámili.

„Atmosféra beztrestnosti“ extrémní pravice

Nejčerstvější epizoda útoků na novináře v Itálii se odehrála v něděli 21. července. Skupina radikálů z neofašistického hnutí CasaPound v Turíně zbila redaktora listu La Stampa Andreu Jolyho. Militanti u svého klubu oslavovali výročí jeho založení. Ve videích, jež kolovala na sociálních sítích, je vidět, že radikálové v průběhu oslav doprovázených pyrotechnikou oslavovali Duceho či hajlovali.

Kolemjdoucí novinář Andrea Joly se pokusil událost zdokumentovat na svůj mobil. Radikálové se ho nejdříve snažili zastrašit a posléze na něj brutálně zaútočili. Redaktor skončil v nemocnici, případem se nyní zabývá policie a státní zástupce.

Lídři parlamentní opozice a hlasy z řad občanské společnosti požadují, aby vláda proti neofašistickému hnutí CasaPound zakročila a organizaci rozpustila. Ačkoliv premiérka Meloniová samotný útok jednoznačně odsoudila, sama sklidila kritiku za to, že v samotném odsudku nezmínila hnutí CasaPound ani souvislost s krajní pravicí.

„Za vlády Meloniové a v době útoků vůči svobodě tisku je pohrdání veřejných orgánů novináři vnímáno jako signál, jež podněcuje radikálnější uskupení k násilí vůči novinářům, a to s implicitní zárukou beztrestnosti,“ okomentoval pro deník Domani širší okolnosti události Ricardo Gutiérrez.