V Itálii sílí povážlivě obavy o svobodu novinářské práce, podepírané již řadou indicií. Země se například za poslední rok propadla o pět příček v Indexu svobody tisku — v hodnocení, jež pravidelně vydává organizace Reportéři bez hranic. Pod vládou Giorgie Meloniové se tak Itálie dostala do stejné kategorie jako Polsko nebo Maďarsko.

Italští novináři zároveň upozorňují jak na celkovou proměnu atmosféry, tak na závažné případy porušování svobody tisku, jichž stále přibývá. Sami Reportéři bez hranic vyzdvihují praxi užívání zastrašujících žalob či snahu podnikatele a poslance Antonia Angelucciho, který zastupuje ultrapravicovou vládní stranu Liga, ovládnout druhou největší tiskovou agenturu AGI.

Jiní pozorovatelé zase zdůrazňují, že se v italské Poslanecké sněmovně aktuálně projednává nový návrh zákona, jenž hrozí vězením pro novináře, kteří zveřejní informace, jež byly „získané nelegálně“ — a to i v případě že se novinář daného získávání sám neúčastní.

V posledních týdnech získaly navíc velkou pozornost kauzy Domani a Scurati (viz níže), v nichž se obecné obavy zhmotňují v již zcela konkrétní podobě.

„Strany a politikové měli v Itálii vždycky sklon se do práce novinářů vměšovat. Současná vláda se ale ukazuje být ještě výrazně agresivnější než bývalo zvykem. V případě vztahu k veřejnoprávním médiím je její tlak zároveň očividnější,” uvedl pro Deník Referendum Alberto Magnani z listu Il Sole 24 Ore, partnera DR v projektu přeshraniční spolupráce PULSE.

„Když si poskládáme všechny dílky dohromady, můžeme nabýt dojmu, že se krok po kroku přibližujeme k maďarskému scénáři,“ okomentoval trend šéfredaktor deníku Repubblica Maurizio Molinari v podcastu proslulých britských šéfredaktorů Alana Rusbridgera a Lionela Barbera.

Kauza Domani a kauza Scurati: dvě poslední varování

Zmíněný případ Domani označuje kauzu trestního stíhání trojice reportérů liberálního deníku Domani za zveřejnění obsahu citlivých dokumentů. Materiály se týkaly kauzy střetu zájmů současného ministra obrany Guida Crosetta. Ten podle zjištění Domani v minulosti pracoval jako konzultant zbrojařského průmyslu. Redaktorům hrozí až devět let vězení.

„Rozhodnutí státního zastupitelství v Perugii stíhat naše reportéry, aby je donutilo odkrýt své zdroje, představuje riziko kriminalizace žurnalistiky,“ upozorňuje redakce Domani v otevřeném dopise italským politickým a soudním orgánům. Dopis již podepsala řada představitelů významných evropských médií.

„Útoky na Domani jsou něco jako lakmusový papírek rozkladu právního státu v Itálii. Během vlády Giorgie Meloniové skutečně přibylo jak zastrašovacích žalob, tak agresivních tahů samotného kabinetu i jednotlivých ministrů,“ řekla Deníku Referendum redaktorka listu Francesca De Benedettiová.

Druhý se zmiňovaných symptomatických případů — kauza Scurati — nese jméno dle spisovatele a historika Antonia Scuratiho. Autor světově úspěšné knižní série o Benitu Mussolinim měl na výročí osvobození Itálie od fašismu 25. dubna přednést monolog ve veřejnoprávní televizi Rai. Jeho vystoupení bylo ale pár dní před výročím zrušeno.

V textu, který následně publikovala řada italských médií, autor varuje, že „italskou demokracií obchází duch fašismu“ a kritizuje jmenovitě i premiérku Meloniovou za to, že vytrvale přehlíží tradici italského antifašismu a jeho podíl na budování demokratické Itálie.

Podle interních dokumentů televize, které byly publikovány v italském tisku, měl být Scuratiho výstup zrušen z „redakčních důvodů “. Sama premiérka přepis Scuratiho plánované řeči následně zveřejnila na sociálních sítích, kde na autora zároveň zaútočila. Obvinění z cenzury přitom odmítla.

„Dělám novinařinu od svých osmnácti let a ještě nikdy se nestalo, že by premiér či premiérka veřejně kritizoval jednoho konkrétního spisovatele,“ komentoval premiérčino počínání již citovaný šéfredaktor deníku Repubblica Maurizio Molinari.

Postup managementu televize v kauze Scurati kritizovaly i odbory, jež zastupují zaměstnance televize. V pondělí 6. května odboráři televize uspořádali celodenní stávku, mimo jiné kvůli údajným politickým snahám „udělat z Rai hlásnou troubu vlády“. Podporu stávce vyjádřila i Evropská federace novinářů.