Dost bylo sterilizací. Ke změně úředního pohlaví by mělo stačit prohlášení
Miroslav ŠubrtÚstavní soud zrušil sterilizaci jako podmínku ke změně úředního pohlaví a nařídil do 30. června 2025 upravit legislativu. Místo medicínských zásahů by prvořadý měl být přístup založený na sebeurčení a respektu k lidské důstojnosti.
Trans lidi tvoří dle nedávného průzkumu CZECHSEX asi 0,4 procenta populace. Trans identita není v Mezinárodní klasifikaci nemocí zařazena mezi psychické poruchy, což odpovídá i aktuálním výzkumům ukazujícím, že problémy s duševním zdravím u této části populace jsou dány její stigmatizací, nikoliv transgender identitou jako takovou.
To, co v revidované Mezinárodní klasifikaci nemocí ovšem najdeme, je genderový nesoulad, nacházející se v kategorii stavů souvisejících se sexuálním zdravím, definovaný jako „výrazný a trvalý nesoulad mezi genderem, který jedinec prožívá, a pohlavím, které mu bylo přiděleno“. Jde tedy o variaci, která je nepatologická.
Tranzicí se pak označuje přechod z jednoho genderu do druhého, který umožňuje trans lidem žít spokojenější život více v souladu se sebou. Má přitom několik úrovní: sociální, medicínskou a úřední.
Ne všichni trans lidé ale chtějí podstoupit plnou tranzici, případně si tranzici nepřejí vzhledem k bariérám a stigmatizaci, kterou takový proces přináší. Současná debata se vede kolem tranzice úřední, vlastně změny v občance, ale pro vhled do problému je třeba znát širší kontext.
Od perzekuce k souhlasu komise
Historicky měla tranzici „pod svými křídly“ medicína. První institutem, který se touto problematikou systematicky odborně zabýval, byl ve dvacátých letech dvacátého století Hirschfeldův sexuologický institut v Berlíně, kde byly vykonávány i první operace potvrzující gender.
I když byla atmosféra Výmarské republiky uvolněná, byla stále do velké míry transfobní a těm, kteří na veřejnosti chodili v oblečení, které se nehodilo k jejich vnímanému genderu, hrozilo zatčení nebo pokuta. Hirschfeld tak vydával trans a genderově nonkonformním lidem „legitimace“, které jim umožňovaly se perzekuci ze strany policie vyhnout. Tyto kartičky byly první analogií k „úřední změně pohlaví“ v moderní době.
Hirschfeld na pohlaví pohlížel jako na škálu, nikoliv jako na binární rozdělení, a queer lidi považoval za přirozenou součást sexuální rozmanitosti, čímž se velmi blížil současnému odbornému pojetí.