Letošní summit NATO je „ukrajinský“. Co při něm sledovat?

Petr Jedlička

Dvoudenní jednání hlav států a vlád aliančních zemí by mělo vyjasnit například otázku další podpory Ukrajině, bezpečnostních garancí této zemi po skončení války, švédských ústupků Turecku či pozice NATO k čínsko-ruskému spojenectví.

V Alianci se rozhoduje o všech zásadních otázkách jednomyslně. Je tak zapotřebí hledat shodu všech jednatřiceti členských států. Na snímku vlevo generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, vpravo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Foto Dimitar Dilkoff, AFP

Výroční summity Severoatlantické aliance obvykle nebývají příliš atraktivní podívanou. Řeší se na nich převážně bezpečnostně-technické otázky, jako je rozšiřování, společný výcvik, financování obrany či proměny boje s terorismem, a diskutuje se nad společnými deklaracemi. Agenda bývá s členskými státy předjednána. Předem se znají jejich pozice.

Letošní setkání hlav států a vlád NATO, které probíhá nyní v úterý a ve středu v litevském Vilniusu, je ale jiné. I když na programu je i řada „klasických“ bodů, vše nejdůležitější se vztahuje přímo či nepřímo k probíhající válce na Ukrajině.

Summit by měl v této souvislosti přinést odpovědi na řadu otázek. Jen u mála z nich lze přitom dopředu říci, jaké přesně budou. Oč se konkrétně jedná, a co tedy při summitu sledovat?

Ukrajinské členství

Z vývoje v posledních týdnech je zřejmé, že státy Aliance mají různou představu o tom, kdy a za jakých podmínek by měla být Ukrajina do NATO přijata. Země jako Británie či Polsko hájí co nejvčasnější vstup — v zásadě ihned po konci stávající války. Spojené státy, Německo nebo Itálie jsou zdrženlivější.

Zpravodajové z velkých agentur se ale zároveň na základě informací od svých zdrojů shodují, že v Alianci je společná vůle nabídnout Ukrajině na letošním summitu více, než jen deklaraci otevřených dveří.

Může jít o podstatné zkrácení obvyklého výčtu požadovaných kroků — již nyní je takřka jisté, že Ukrajině bude prominut tzv. Membership Action Plan. Může jít také například o přechodné bezpečnostní garance pro první poválečné roky, přičemž — jak upozorňuje Katya Adlerová na BBC — se může složitě vyjednávat o tom, zda půjde opravdu o „guarantees“, nebo jen o „assurances“.

Zajímavé bude z tohoto pohledu také středeční zasedání nově ustavené Rady NATO-Ukrajina, která může Ukrajinu včleňovat do struktur NATO pozvolna technicky, tedy ne oficiálně, ale fakticky. Jak se totiž dnes také hojně upozorňuje, prostá deklarace, že Ukrajina bude přijata do NATO hned po válce, by mohla podpořit ruskou snahu konflikt protahovat co nejdéle.

Švédské členství

×