Erdoğanovo lavírování mezi Evropou a Ruskem je primárně motivováno snahou o to, aby svět vnímal Turecko jako regionální velmoc, aby bylo vidět a slyšet, a tím si zajišťovalo výhody. Tato déle trvající snaha o strategickou autonomii však krutě nevyšla, a Turecko se postupně stalo jen více závislé na Rusku. Tomu se během války v Sýrii podařilo Turecko přesvědčit, že Západ „mu nerozumí“ a politikou cukru a biče navýšilo jeho energetickou a ekonomickou závislost na Rusku.

Válka na Ukrajině ovšem Turecku nabídla možnost velmi špatnou reputaci na Západě napravit. Jelikož má Turecko užší obchodní vazby na Ukrajinu než většina evropských zemí, poskytlo zemi vojenskou, politickou a humanitární podporu. Oba státy mají dobré vztahy již od vzniku nezávislé Ukrajiny a od roku 2011 pořádají pravidelná bilaterální setkání tzv. strategické rady.

Turecké limity

Erdoğan opakovaně podpořil ukrajinskou územní integritu. Prohlubovali i vojenskou spolupráci — obě země se společně účastnily vojenských cvičení NATO v Černém moři a spolupracovaly na celé řadě iniciativ v oblasti obranného průmyslu a vojensko-technické kooperace s cílem vyvážit vojenskou převahu Ruska v Černém moři.

Otevřenější protiruskou politiku, než zastává nyní, si ale Turecko dovolit nemůže. Rusko totiž hrozí, že do země, která již teď stojí na hraně svých absorpčních kapacit (pravděpodobně je vlastně již za ní), ze Sýrie vyšle další statisíce uprchlíků. Důsledkem je tak ještě větší ekonomická, politická a sociální nejistota.

Turecko souží extrémně vysoká inflace (podle nezávislých ekonomů dosahuje meziročně až 170 %), velmi vysoká je i nezaměstnanost, zadlužení státu a domácností. Příští rok budou parlamentní a prezidentské volby, a Erdoğan si tudíž nemůže dovolit další ekonomický propad. Rusko je ostatně jeho důležitý obchodní partner. V roce 2021 dosáhl obchod mezi Ruskem a Tureckem hodnoty 37,7 miliard dolarů. Rusko Turecku zajišťuje 45 % spotřeby zemního plynu.

Turecko nutně potřebuje zabránit další destabilizaci své ekonomiky, která je každou krizí v regionu přímo a hluboce zasažena. Znovu a znovu se proto pokouší vytvořit tzv. bezpečné zóny v severní Sýrii, kam by podle něj mohli syrští uprchlíci ze země přesídlit.

Kurdský motiv