↗

Hagia Sofia neboli chrám Svaté moudrosti je jednou z nejznámějších sakrálních staveb světa. Roku 1934 jej nařídil Mustafa Kemal Atatürk sekularizovat. Po tisícových demonstracích tureckých muslimů za znovuzavedení islámských bohoslužeb byla Hagia Sofia na základě dekretu prezidenta Erdoğana v roce 2020 opětovně přeměněna v mešitu. Foto Suyash Dwivedi, WmC

Švédsko a Finsko od konce druhé světové války zachovávaly neutralitu. Ruská agrese proti Ukrajině je přiměla k rozhodnutí zapojit se do NATO. Pro jejich vstup je však nutné, aby jej schválily všechny dosavadní členské státy. Zejména proti vstupu Švédska vystupuje Turecko. Mocenské zájmy v regionu jsou Turecku přednější než solidarita v rámci společné obranné aliance.

Turecká republika byla od svého vzniku v roce 1923 pod vlivem svého zakladatele Mustafy Kemala, zvaného Atatürk (Otec Turků), důsledně sekulárním státem. Proběhlo politické zrovnoprávnění mužů a žen; plně se prosadil západní kalendář včetně neděle jako volného dne; turečtina se začala od roku 1928 zapisovat latinkou.

Náboženská příslušnost tak nesehrávala od konce Osmanské říše oficiálně žádnou politickou roli a byla soukromou záležitostí občanů. Některé podoby islámu, například súfijské řády, byly zakázány. Hodžu, jak se v Turecku nazývá kazatel a učitel přidělený k jednotlivé mešitě, jmenuje státní úřad pro náboženské otázky. Snaží se o to i v tureckých komunitách v jiných zemích, kde však mají námitky místní úřady.

Islám začal hrát v Turecku významnější roli po údajném pokusu o převrat v roce 2016. Tehdy se tradičně sekulární důstojníci měli postavit proti řádně zvolenému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoğanovi, který vzpouru překvapivě rychle potlačil, ba prohlásil ji za Boží dar. Jejím důsledkem bylo faktické posílení jeho moci. Připisovalo se mu, že chce být něčím jako někdejší sultán. Nelze se divit podezření, že si Erdoğan zorganizoval puč proti sobě sám.