Se při své práci může dopustit přestupku i trestného činu.
A posoudit, zda k tomu došlo nebo ne je funkce soudu.
Viz například vyjádření Ministerstva zdravotnictví k aplikaci "protikuřáckého zákona" na kouření na jevišti.

https://www.mzcr.cz/dokumenty/106/2017-koureni-na-jevisti-behem-predstaveni_14199_1.html

Těžko s tím něco dělat, když ta umělecká tvorba politické cíle prostě má.

Politické cíle Frljićovy hry vlastně sám autor článku předpokládá, když píše:
"A pokud [Frljić] využívá extrémních prostředků, má to svůj hluboký smysl. Domnívám se, že ho má i ona do značné míry prvoplánová šokantnost hry Naše násílí/vaše násilí, že autor kalkuluje s tím, že vyvolá veřejné protesty a že ty jsou organickou součástí představení a dotvářejí teprve jeho smysl."

Proč by tedy Frljić nekalkuloval i s těmi "protesty volených zástupců a jejich snahou domáhat se práva posuzovat uměleckou tvorbu z hlediska politických cílů"?

A proč proti jakýmkoliv protestům protestovat, když jsou součástí představení a uměleckým záměrem režiséra?

Frljić si z nás prostě vystřelil, všichni teď nevědomky hrajeme v té jeho hře a kdo protestuje, jen se lépe vžívá do své role.

Neprotestujme tedy proti snahám amatérů podat co nejlepší herecký výkon!

Bez Slušných lidí by to byla "Nuda v Brně".

"Moderní umění je sférou absolutní svobody a bude-li umělecké dílo dělat cokoliv, není možné, aby lhalo nebo někoho uráželo."

---------------------------

Podle mě to možné je.

Jestliže režisér kalkuluje s určitou reakcí veřejnosti na své dílo a cílem kalkulace je, aby se předpokládaná ("primitivní") reakce stala terčem posměchu, pak toto umělecké dílo zcela samozřejmě i někoho uráží. Nastoluje to otázku, co všechno je organickou součástí díla, zda pouze ta prvotní provokace, nebo i všechno to, co se děje následně, včetně například trestního oznámení Elišky Wagnerové pro podezření z výtržnictví.

Věřme alespoň, že cílem umělcovy kalkulace není samotná kriminalizace předpokládaného protestu, neboť pak by nebyl zásadní rozdíl mezi umělcem a policejním provokatérem.

Prezident Zeman v TV Barrandov o Huse na Provázku řekl:

„Ať se tomu divadlu seberou dotace. Protože proč ministerstvo kultury má vyplácet dotace divadlu s tímto repertoárem. To není zákaz, to je ekonomická regulace, nic více, nic méně. A jestliže toto představení je tak výživné a vydatné, že vstupné bude krýt náklady. No, tak výborně, ať se hraje dál.“

Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/protesty-husa-na-provazku-prezident-zeman-dotace-zizkova-pisen-spd-11w-/domaci.aspx?c=A180601_202652_domaci_kop

Všiml bych si, jak umně to Miloš Zeman okamžitě celé překroutil - Husa na Provázku Frljiče nehraje, jak lživě tvrdí, pouze festivalu zajišťuje zázemí (sál).
Miloše Zemana ovšem pravda samozřejmě nezajímá, jeho zajímá moc, kontrola.
Prostě chtěl znovu říct to, co už říkal v souvislosti s veřejnoprávní televizí -- pomocí rozpočtů by politici měli mít možnost "regulovat" informace ve veřejnoprávním médiu, svobodu umělecké tvorby u státem podporovaných organizací apod.

Nejhorší je, že si dovedu zcela živě představit, co by se mohlo stát, a ta představa mi ani nepříjde nereálná.

SPD v harmonickém souznění s prezidentem republiky podá návrhy zákonů, které státní podporu různým organizacím podmíní kontrolou jejich zaměření.

Určitě by se strhla mela, ale nakonec bychom byli ujištěni, že křik "kavárny" je pouhá prázdná hysterie, ve skutečnosti že jde o rozumné a potřebné opatření. V žádném případě o omezování umění. A už vůbec ne nepohodlných názorů. Na Indexu (logicky!) by byly jen zcela jasné případy jako Frljičovy blasfémie. Protože on přece žádné umění nedělá. On si vybírá co nejskandálnější a nejurážlivější scény, ze kterých své "hry" skládá. Jejich cílem není cokoliv sdělit, ale přilákat co největší pozornost svou obscénností. Je to politická pornografie vydávaná za umění. A poctivý selský rozum přece říká, že něco takového bychom si líbit neměli nechat.

Koalice ANO, KSČM, SPD to nakonec schválí s podporou ČSSD, která tím definitivně ztratí důvod existence a už o ní v budoucnosti neuslyšíme.

Index, jak už to tak bývá, bude postupně nabobtnávat.
.
.
.
.
A posledním krokem bude přejmenování rozšířeného a mocnějšího ministerstva kultury na Ministerstvo kultury, branné zdatnosti a národní hrdosti, což tak nějak výstižně podtrhne jeho nové směřování.

Tak jsem si přečetl pár webů a s hrůzou zjistil, že pro výše nastíněný scénář by byli ve Sněmově v podstatě všichni,,,,,,,

Salman Rushdie?
Dánské karikatury?
Jeremy Springer, opera?
Charlie Hebdo?
Karikatury Guardianu?
Brick Lane?
Voltaire?
Božská komedie?
Opékání pávů ze zámeckého parku na ohníčku ze vzácných tisků?
Theo van Gogh?
Behzti?
Milan Kohout?

V následujících okamžicích dojde k vytvoření uměleckého díla. Toto dílo může dělat cokoliv, avšak obavy, že by lhalo nebo uráželo, jsou znakem jeho nepochopení.

Bude o blbosti intelektuálů a genialitě hlupáků. Symbolem intelektuální samolibosti zde bude můj bližní Tomáš Halík, ve kterém (jako dobrý křesťan v každém svém bližním, který se ocitne v nouzi) budu vidět Krista. (Tomáš Halík je v intelektuální nouzi poté, co zaujal principiálně odlišný postoj ke karikaturám Charlie Hebdo a k Frljićově hře.)

Smyslem mého díla je drastickými prostředky vykřiknout: Podívejte se, v jak šíleném světě žijeme! V mém díle vůbec nejde o nějakého skutečného "hloupého Halíka", nýbrž o protest proti světu, v němž je vše – dokonce i chytří lidé – zneužíváno k rozdmychávání nenávisti jedněch proti druhým.

Protože jde ale o umění (uznávám, že podřadné, ale prvoplánová šokantnost mého díla má svůj hluboký smysl: kalkuluji zde totiž - mimochodem stejně jako Frljić - s reakcí publika), není možné, abych lhal nebo někoho urážel.

Psychologicky chápu, že lidé, kteří nerozumějí drsnému jazyku postmoderního umění a nejsou zvyklí příliš nad věcmi přemýšlet z více stran, budou třeba reagovat na něco vytrženého z kontextu, budou reagovat emocionálně a prvoplánově. Někteří tzv. "prostí intelektuálové" tak jistě budou činit z dobré vůle, domnívaje se , že tím brání údajně napadaného Tomáše Halíka. Na jejich svědomí však – jak radil už svatý Pavel – bychom měli mít ohled; ti by opravdu mé umění konzumovat neměli.

Dá se samozřejmě čekat, že se na podpoře mého díla přiživí i náckové, kteří jeho podstatu a hluboké poselství vůbec nepochopí (stejně, jako ji nepochopí ani "prostí intelektuálové"). Až náckové budou nadšeně aplaudovat a prostí intelektuálové v modrých tričkách s nápisem "Kritičtí intelektuálové" naopak napochodují na jeviště dějin, doufám, že na ně někdo podá trestní oznámení, neboť obě strany by si opravdu měli uvědomit, že žijeme ve světě podminovaném nebezpečnými emocemi.

Rád bych zde seriózně pojmenoval ten zásadní rozdíl mezi mým dílem a divadelní hrou "Naše násilí a vaše násilí":
V oplzlých a hloupých scénách Frljićovy hry jsem nenašel nic jiného než frivolní pokusy provokovat a urážet víru druhých (proto jsem sice zcela jasně odsoudil nástup Slušných lidí na jeviště i snahy tento typ bulváru zakazovat, ale stejně jasně jsem odmítl vydávat tuto hru za umění).

Smyslem mého umění je naopak provokovat "prosté věřící" k přemýšlení. (Intelektuálům dílo určeno není - ti mají svého Frljiće).

Podstatou křesťanství je totiž vztah k bližnímu, ve kterém můžeme spatřovat křižovaného Krista. Měli bychom mu pomoci nést jeho těžký kříž.

------------------------------------

Použité výrazové prostředky vycházejí z těchto zdrojů:

http://halik.cz/cs/aktuality/novinky/

https://www.lidovky.cz/zantovsky-proti-halikovi-je-to-pokrytectvi-hodnoti-postoj-duchovniho-ke-hre-s-jezisem-g52-/zpravy-domov.aspx?c=A180530_152206_ln_domov_jho

Skutečně jste si jist tou vaší "intelektuální nouzí pana Halíka, pane Nusharte?
"(Tomáš Halík je v intelektuální nouzi poté, co zaujal principiálně odlišný postoj ke karikaturám Charlie Hebdo a k Frljićově hře.)"

ten je zde jenom symbolem:-):-):-) něčeho špatného, stejně jako člověk Ježíš je ve Frljićově hře symbolem také něčeho špatného.

Rozdíl je v tom, že se skutečným člověkem Ježíšem je v důvěrném osobním vztahu mnohem více lidí, než se skutečným člověkem Tomášem Halíkem.

Chceme-li tedy citově zranit více lidí, popřípadě rozpoutat nenávist účinněji, zvolíme za symbol špatnosti Ježíše a nikoliv Tomáše Halíka. Když ale zvolíme za tento symbol Halíka, bude to lépe pochopitelné.

Je to to samé, jako kdyby si Frljić zvolil za symbol špatnosti Vaši dobrou babičku, kterou máte upřímně rád a máte s ní podobný láskyplný osobní vztah, jako mnozí lidé s Ježíšem. Vím, že je to pro mnoho jiných lidí těžko pochopitelné, třeba si i ťukají na čelo, jak můžete mít vztah s někým, kdo podle nich neexistuje. Nijak jim to nezazlívám. Jen mě udivuje, že je to nepochopitelné i pro katolického duchovního. Prostě i s babičkou, která už umřela, můžete mít silný osobní vztah.

Je to skutečně těžké, když většina lidí to představení neviděla.
Ani já ne.
Jak tomu tedy rozumět?
Je v té hře opravdu Ježíš zobrazen jako symbol špatnosti, jak se domnívá pan Nushart, který v tom divadle nebyl?
Anebo je hra protestem proti zneužívání symbolů víry k šíření násilí, jak se domnívá katolický kněz Halík, který si několikrát pustil záznam představení, aby ho zkusil pochopit?

Já jsem tam byl za blba v tom modrém tričku třetí zprava.

Mobil jsem pro jistotu nechal doma, takže vám to nepomohlo, že jste se mi do něj napíchla:-)

Je to tak geniální, že jsem to hned nepochopil, ale teď už to chápu:

Hra zneužívá symboly víry k šíření násilí a tím (velmi názorně) proti zneužívání symbolů víry k šíření násilí protestuje!

Podle mě - jak jsem již napsal pod článkem Filipa Outraty - bychom se měli snažit bez úhony "proplout mezi Skyllou a Charybdou" a neobhajovat ani tu Frljićovu hru, ani Miroslava Sládka.

Není prostě správné přiklánět se k nenávisti, ať už je šitá na míru primitivům nebo intelektuálům.

Nejde ani tak o to, kdo je autorem nějakého vyjádření, ale o to, co je v něm obsaženo.

Pokud kdokoliv současně na jedné straně odsuzuje karikatury v Charlie Hebdo a na druhé straně obhajuje Frljićovu hru jako "protest proti zneužívání symbolů víry k šíření násilí", je podle mě těžko možné pokládat takové stanovisko za konzistentní.

který se v souvislosti s uvedením Frljićovy hry vzdal
členství v Umělecké radě Divadelní fakulty JAMU:

https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/87561/brnensky-estetik-petr-osolsobe-umelecke-rade-jamu-odstupuji-nejste-schopni-postavit-se-moralnimu-hnusu.html

Vy mě fascinujete pane Nusharte. Třeba toto mě úplně dostalo, přiznám se:
-------------------------------------------
"... Volení zástupci se tím totiž domáhají práva posuzovat uměleckou tvorbu z hlediska politických cílů." Čtvrtek, 31.Května 2018, 18:36:49
(citace autora článku)

Těžko s tím něco dělat, když ta umělecká tvorba politické cíle prostě má.
(Nushart)
-------------------------------------------
Těžko s tím něco dělat?
Opravdu??
Takže jestliže umění není apolitické, ale politicky výrazně angažované, vyvstává tím politikům právo posuzovat uměleckou tvorbu z hlediska politických cílů a - v případě potřeby - právo pomocí ekonomických nástrojů politicky nevhodné umění tzv. regulovat???

Co třeba politologové s knihami o politice?
Regulovat???

Není to spíše tak, že bychom měli umění bránit před politiky za každou cenu?
(ano, i mizerné rouhačské umění)

V představení se třeba směrem k divákům ozývá:

"Stydím se za vás, divadelní diváci, kteří tady sedíte v sále a dojímáte se utrpením uprchlíků místo toho, abyste šli a obsadili sídla svých fašistických vlád!"

Když ta tvorba politické cíle evidentně má, proč bychom ji, proboha, z hlediska politických cílů nemohli posuzovat, když z hlediska umění je to škvár.

Když se z jeviště bude například ozývat "Stydím se za vás, diváci, že nejdete vymlátit ty nepřizpůsobivé parazity," bude to také umění, jehož svobodu musíme bránit před politiky za každou cenu?

Pokud se za "umění" bude skrývat propaganda ("Naše násilí a vaše násilí") , nenávist (Frljićova hra "Prokletí") a explicitní výzvy k násilí, pak "svoboda umění" je jenom alibismem.

Rozhodně ale nic nechci zakazovat, ani naprosté kraviny (mezi zákazem a podporou je jistě rozdíl), není ale na místě posvátně našlapovat kolem propagandy a výzev k násilí, které se skrývají za svobodu umění.

---------------------------------

"Umění lže a uráží pouze tehdy, jestli chce samo být něčím jiným než uměním. Propagandou, blasfémií, moralitou," napsal autor článku. Přesně tím ta Frljićova hra je.

Tady bych trochu rozlišoval:
V jistem smyslu ať politici uměleckou tvorbu posuzují a pokud možno raději z hlediska politických cílů než umělecké hodnoty.

Pokud politik řeční na náměstí či dnes spíše v regionální televizi a na sociálních sítích proti politické tendenci inscenace a nakonec třebas i proti zvrhlému umění, fajn. Alespoň o něm člověk ví, co je zač.

Pokud to dělá na zastupitelstvu, které poskytlo dotace, pak už většinou jde o politický nevkus, ale budiž.

Pokud vyžaduje odebrání již jednou závazně přislíbených dotací (předpokládám, že i v Brně funguje při takovém poskytnutí nějaká procedura, ve které hrají roli odborné komise a řádný proces soutěže), pak už je třeba proti němu bojovat jako proti ohni.

V té brněnské kauze mi nevadí kocourkovští zastupitelé -- nakonec kdyby politici byli vždycky prozíraví, kultivovaní a čestní, komu bychom se smáli? --, ale selhání pořádkových sil.
Dobře, úřední zbabělost, raději počkat a žvatlat o tom, že poskytli pořádatelům to vyřešit domluvou, jen abych se náhodou nepostavil na jinou stranu než moji páníčkové, to u policie známe už z devadesátých let při toleranci neonácků, ale tady bylo věcné bezpečnostní riziko.
Nechci si představovat, že by v publiku seděla taková Jiřinka Šiklová nebo moje maminka. Jedna i druhá by se sice zachovaly jako dámy a společenskou nevhodnost jejich konání by Slušným lidem vysvětlily bez silných slov, zvýšeného hlasu a ponižujících metafor a za tu následující rvačku by morálně nemohly, ale došlo by k ní.

Ten původní význam tkví v poukazu na záměrnou provokaci a na to, že z tohoto hlediska jsme zde objektem manipulace, objektem režisérova záměru vyvolat ve společnosti konfrontaci.

Objektem této manipulativní snahy vyvolat konfrontaci mohli být stejně tak i ti volení zástupci. Každopádně, režisérovu záměru jejich jednání vyhovuje, a "z tohoto důvodu" (že "plní zadání režiséra této společenské provokace") ironicky s úsměškem říkám, abychom jejich jednání nekritizovali, neboť bychom tím kritizovali režisérův záměr a celou tuto performanci.

tak na ně, prosím, nenadávejme.

Vždyť to zahráli dobře.

má nějaký symbolický význam, nebo je pouhou provokací.

Ano, ta scéna má hluboký symbolický význam: symbolizuje zrod státu nového, symbolizuje národní obrození.

Podle p. Halíka, kterému vcelku věřím, ale ta hra není tak jednorozměrná, není to molotovův koktejl vydávaný za umění, není to prostě jenom blasfémie, jak byste si horoucně přál. Není to nic o vymlácení nepřízpůsobivých parazitů...

Na druhou stranu, po totální katastrofě, kterou představuje rozsudek Nejvyššího soudu, kde naši nejvyšší soudci třeba o Peroutkově článku "Nový poměr k Německu" píší tak trapné nesmysly, až je člověku skutečně hanba, mě už nic nepřekvapí.

V Česku je možné o čemkoliv říkat cokoliv, na pravdě vůbec nezáleží.

Evropa je "slepý tažný kůň kapitalismu", náš zločin pak prý tkví v tom, že jsme Evropané. Mír nenastane, dokud nezemřou dva miliony Evropanů...

--------------------------

Ta hra podle mě nemůže být "protestem proti zneužívání symbolů víry k šíření násilí", jak říká Tomáš Halík. Lze to samozřejmě tak chápat, ale pouze z té jedné ("protikřesťanské") perspektivy. Jinak ta hra sama přece symbolu křesťanské víry zneužívá - otázkou je - k čemu. Mnoho lidí se shoduje v tom, že Frljićovi šlo o provokaci, v tom případě by ten symbol víry zneužíval k provokaci. Provokace může mít za následek násilí. Myslím si, že to neodporuje jeho záměru.

(("Lidé se vzdali své třídní příslušnosti ve prospěch národní identity, což je zvláštní, protože dělník z Chorvatska má mnohem víc společného s dělníkem z Černé hory než s jiným Chorvatem, ale z jiné společenské třídy. Je to výsledek nacionální lobotomie, lidé už nejsou schopni uvědomit si, ke které společenské třídě patří," říká Frljić v rozhovoru jinde.))

.

pod článkem Miroslava Hudce zde: ((http://denikreferendum.cz/clanek/27757-jeste-to-neni-fasismus-jeste-ne-no-nazdar#comment_91371))

Že jsem to nemyslel vážně ještě neznamená, že by to tak nemohlo být:-)

Takže ta hra, kterou jsme ani jeden neviděli, je prostě jenom provokace. Nebo taky ne a je vícerozměrná.
Myslíte to vážně anebo ne.
A ať je to tak anebo naopak, neznamená to, že to nemůže být jinak.

Ju?

Když se nechcete nechat vyprovokovat, je možné udělat něco jiného, než jsou ty dvě obvyklé reakce, které autor hry očekával. Je třeba možné si z té hry dělat legraci a zesměšnit její "prudkou vážnost".

Takovou reakci na provokaci bych pokládal za adekvátní.

jste podle mě velmi výstižně charakterizoval určité umělecké postupy i paradigma postmoderny.

Té hry se to ale netýká, ta je pouze jednorozměrnou agitkou.