Na konci dubna se v chorvatském Dubrovniku uskutečnil v pořadí již jedenáctý summit iniciativy Trojmoří, regionálního formátu spolupráce třinácti zemí ze střední a východní Evropy od Řecka po Estonsko. Za českou stranu se ho zúčastnil prezident Petr Pavel, který společně s početnou podnikatelskou delegací absolvoval nejen oficiální část programu, ale také navazující byznysové fórum pro zástupce soukromého sektoru, který v rámci Trojmoří hraje stále významnější roli.

Celá iniciativa se tím pomyslně vrátila ke kořenům, když za poslední dva roky prošla dvěma významnými milníky, jimiž byla setkání na nejvyšší úrovni v Polsku a Chorvatsku. Tedy ve dvou zemích, jejichž hlavy států stály u samotného zrodu celého projektu.

Za poslední více než dekádu se přitom iniciativa po opatrných prvních krůčcích transformovala v relevantní a mezinárodně respektovanou platformu pro rozvoj vztahů v oblasti propojenosti a budování infrastruktury, jejíž budoucnost může v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině v následujících letech ještě dále růst.

Již v minulých letech se totiž pozorovatelem fóra stala právě Ukrajina doplněná Moldavskem, tedy dva klíčoví hráči v evropském východním sousedství s významným potenciálem pro budoucí integraci, zejména do struktur Evropské unie. Kromě nich fórum navštěvují další externisté, jako je Albánie a Černá Hora nebo klíčová Velká Británie s výrazným investičním potenciálem.

Strategickými partnery se v průběhu let staly také Německo, Evropská komise, ale také Japonsko nebo Španělsko, Turecko a Spojené státy, které v minulosti taktéž přispěly do Investičního fondu Trojmoří, který operuje z Lucemburska.

A přestože potenciál této iniciativy prozatím zůstává do velké míry nenaplněn, zejména kvůli chybějícím finančním prostředkům na investice, ale také kvůli nedodaným základním vkladům některých členských států, projekt má za sebou již některé velmi hmatatelné investice do rozvoje celého regionu.

Dlouhodobě se přitom zaměřuje na tři klíčové sektory zahrnující dopravu, energetiku a zelené investice, ale také oblast digitalizace. Podle údajů investičního fondu Trojmoří možnosti dalšího vybudování infrastruktury sahají až do stovek miliard eur, což mimochodem poukazuje na podfinancovanost regionu v těchto klíčových oblastech.

Role České republiky

Role České republiky v Trojmoří nikdy nebyla ústřední ani otevřeně aktivní, ale coby země ležící přímo na ose severojižního spojení dopravních, energetických i digitálních koridorů se iniciativy od počátku účastnila. S ohledem na výšku příspěvku i na historické spory a arbitráže s Lucemburskem, kde fond sídlí, trvalo ČR téměř dekádu, než se odhodlala složit základního vstupní kapitál. Tento problém byl však na konci roku 2024 konečně vyřešen.

Česká republika ovšem měla příležitost přispět do seznamu projektů i tak. Neslavně se v tomto ohledu do historie Trojmoří zapsal bývalý prezident Miloš Zeman, který mezi projekty od počátku prosazoval takzvaný kanál Odra-Dunaj-Labe, který nakonec podle očekávání neuspěl.

Oproti tomu mezi podařené a také finančně a z bankovního pohledu udržitelné projekty se zařadily například datová centra v Estonsku, železniční propojení Pobaltí na zbytek evropské sítě, jehož se účastnily některé české společnosti, a mnohé další investice v oblasti energetiky. Pro ČR je v tomto ohledu zajímavé například posílené plynové napojení na Polsko prostřednictvím plynovodu Stork II.

Smysl iniciativa dává i při pohledu na budoucí plány přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a s tím související odklon od energetické závislosti na Rusku. Přechod totiž nutně vyžaduje nejen určitou míru především politické odvahy, kterou po roce 2022 předvedla Fialova vláda v ČR, ale také dodatečné investice a dotvoření projektu energetické unie, o kterém se mluví již řadu let, ale v některých oblastech zůstává nadále nedokončený.

Právě o otázkách budování odolné infrastruktury zejména v oblasti energetiky na fóru v Dubrovniku mluvil také český prezident, který podtrhl význam severojižního propojení i budování odolné infrastruktury a posílení ekonomické výměny na této ose.

Proaktivní přístup ČR v této oblasti dokumentovala i početná česká delegace na Fóru, v jejímž rámci se účastnila například česká společnost AŽD zabývající se výstavbou železniční infrastruktury a jejích ochranných prvků nebo Škoda Transportations.

Budoucí potenciál

Z výše uvedeného plyne i budoucí potenciál Trojmoří, které adekvátně pojmenovává některé chronické problémy regionu střední a východní Evropy — primárně chybějící dopravní propojení regionu, ale také nedostatečnou provázanost energetiky a napojení jednotlivých energetických soustav. Rovněž ale nabízí konkrétní finanční a investiční pobídky a příležitosti pro domácí, regionální i mezinárodní partnery.

Velká očekávání jsou v tomto smyslu spjata nejen s Evropskou komisí, která v rámci některých svých nástrojů — včetně například RePower EU — jde přesně tímto směrem, ale také Spojených států, které — jak ukázala početná americká delegace na posledním setkání v Dubrovniku, která na setkání podepsala celou řadu konkrétních smluv a memorand o budoucí spolupráci — mají o Trojmoří zájem. Právě Trumpova administrativa ostatně fondu přislíbila podporu ve výši jedné miliardy dolarů jako vklad do jeho rozvoje.

Po více než dekádě existence má Trojmoří více členů, pozorovatelů i strategických partnerů — dostatek na to, aby projekty mohly dále pokračovat a zacelovat díry v naší regionální propojenosti. Což se v průběhu let daří stále více i díky zájmu soukromého sektoru.

Vzájemné propojení je v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině, jejími dopady na region střední a východní Evropy i nárůstajícím napětí na východním křídle EU a NATO stále více potřeba. Právě proto je tak významné generovat finanční prostředky a dodatečné investice na podporu tohoto klíčového regionu, který má při jakékoliv eskalaci na východním křídle posloužit jako logistický a infrastrukturní hub pro přesuny vojsk, vojenské operace i ochranu zbytku Evropy před ruskou hrozbou.

Z hlediska přetrvávajících zranitelností si to uvědomuje i Evropská komise, která v nedávné době oznámila zřízení nového nástroje EastInvest na posílení odolnosti a udržitelnosti budoucího vývoje některých hraničních regionů, včetně těch, které přímo sousedí s naším nepřítelem, Ruskou federací. Nejvýchodnější regiony evropského kontinentu jako Latgalsko v případě Lotyšska jsou přitom častokrát ekonomicky znevýhodněné a citlivé z hlediska společenské koheze, čehož může nepřítel zneužívat.

Význam Trojmoří v další dekádě jeho vývoje proto nelze podceňovat, ba naopak. Vážně by ho měla brát i česká vláda Andreje Babiše a usilovat o nové projekty a investice z fondu také k nám do ČR, a to také v souvislosti s postupným utlumením evropských strukturálních a kohezních fondů.

V každém případě však platí, že zemi v našem geografickém postavení všechny projekty a iniciativy pracující na severojižním propojení či hlubší integraci mezi jednotlivými regionálními partnery v konečném důsledku jen posílí. A právě proto má smysl Trojmoří nejen zachovat, ale dále do něj investovat a brát ho vážně, jako to na konci dubna ve svém projektu udělal český prezident Petr Pavel, když zmínil, že jsou cíle iniciativy v současném geopolitickém nastavení Evropy stále nesmírně aktuální.