Budoucnost francouzského jaderného programu tone v mlze

Edvard Sequens

Francouzský Účetní dvůr podrobil zdrcující kritice hospodaření státní energetické firmy EDF. Její jaderný program je neúnosně drahý a firma nezvládá už ani údržbu stávajících reaktorů. Česká jaderná lobby přesto vidí ve Francii svůj vzor.

Reaktor EPR Flamanville 3 byl připojen k síti roku 2024 po sedmnácti letech stavby, s dvanáctiletým zpožděním a za cenu řádově přesahující původní plán. Foto WmC

Mnozí propagátoři jaderné energetiky dávají Francii za příklad hodný následování i pro Českou republiku. Naši politici spolu s těmi francouzskými jsou klíčovými hybateli evropské jaderné aliance, která se snaží posunout společná evropská hospodářská pravidla tak, aby ještě více než dosud zvýhodňovala toto průmyslové odvětví. A je to francouzská státní energetická firma EDF, která by se mohla stát dodavatelem nových jaderných reaktorů pro Dukovany, pokud selže jednání s korejskou KHNP.

Tyto představy však zchladila lednová zpráva francouzského Účetního dvora (Cour des comptes, analogie českého Nejvyššího kontrolního úřadu), který v ní podrobil současný stav francouzského jaderného programu zdrcující kritice.

Koncern EDF se dlouhodobě potýká s těžkostmi při výstavbě nových jaderných elektráren v zahraničí i doma ve Francii a v posledních letech má navíc problémy i s údržbou již provozovaných zařízení. Na konci roku 2021 byla zjištěna koroze potrubí chladícího systému u čtyř reaktorů s výkonem 1450 MWe a následně u dvaceti reaktorů s výkonem 1300 MWe. Polovina francouzské jaderné flotily tak byla v roce 2022 mimo provoz.

×