O jádru se sní i na sever a na jih od nás, reálně se ale moc nestaví

Matěj Moravanský

O stavbě nových jaderných reaktorů se mluví nejen v České republice, ale i v Bulharsku nebo Polsku. Místo výstavby jaderných reaktorů ale v realitě sledujeme rychlý rozvoj levných obnovitelných zdrojů.

Bulharská jaderná elektrárna Kozloduj. Foto NA, WmC

Podobně jako Česká republika plánují i další postkomunistické státy investovat miliardy do nových jaderných bloků. Trvají na tom navzdory jak notorickým, tak nově se objevujícím problémům. Na jaře letošního roku vytvořily země jako Rumunsko, Polsko, Bulharsko či právě Česká republika jadernou alianci pod francouzským vedením, v rámci které si slíbily jadernou energetiku všestranně prosazovat a rozvíjet. Jak přitom ukazují informace od partnerů DR v projektu přeshraniční spolupráce PULSE, do jádra se lijí už i reálné peníze.

„Rumunská vláda má navýšení produkce z jádra jako jeden z hlavních cílů Národního klimatického a energetického plánu. Chce pořizovat dva nové konvenční reaktory, zaplatit opravy starých jaderných zařízení z osmdesátých let, založených na kanadských technologiích, a dobudovat několik modulárních reaktorů,“ sdělila DR Claudia Pîrvoiuová z rumunského zpravodajského serveru HotNews.ro. Na investice prý Bukurešť zatím počítá s dvanácti miliardami eur.

V Polsku zas míní vláda od amerického Westinghousu nakoupit reaktory pro novou elektrárnu v lokalitě Lubiatowo-Kopalino. Polský Národní klimatický a energetický plán počítá s provozem nových jaderných bloků kolem roku 2035. Stavbu podporuje i konzervativní opozice.

V Bulharsku se pak nakupují dva nové velké konvenční reaktory АР1000 pro již stojící elektrárnu Kozloduj, a to rovněž od Westinghousu a od korejské společnosti Korean Hyundai Engineering and Construction. Investice by měla vyjít na šestnáct miliard eur.

×