Britská energetika byla v minulém roce nejčistší ve své historii. Podle analýzy portálu Carbon Brief spadly za poslední dekádu emise skleníkových plynů z výroby elektrické energie o dvě třetiny. Je to především kvůli konci uhlí, jehož využívání k výrobě elektrické energie Britové úspěšně ukončili na podzim minulého roku. Fosilní paliva tak nyní tvoří jen 29 procent britského výrobního mixu. Náhradou jsou především větrné elektrárny.

Od loňského října má navíc britskou energetickou transformaci táhnout kupředu nová státní společnost Great British Energy. Ta má podle labouristického ministerského předsedy Keira Starmera „vytvořit novou generaci kvalifikovaných pracovních míst, zajistit energetickou bezpečnost a trvale snížit účty za energie“.

„Účty za energie jsou pro rodiny příliš vysoké. Labouristé trvají na tom, že je čas převzít kontrolu, a to především skrze Great British Energy,“ okomentoval zveřejnění plánů na založení státní energetické společnosti ministr energetiky Ed Miliband. Starmer se pak novou státní energetickou společností chlubil i na světové klimatické konferenci v Baku.

Hledání rolí pro státní energetickou společnost

Zákon ustavující Great British Energy prošel Dolní sněmovnou na konci října minulého roku. Projednávání v horní komoře britského parlamentu je rozvrženo na polovinu ledna 2025 a čeká se jeho hladké schválení.

Podle průzkumu statistické agentury YouGov má plán na založení státní energetické společnosti v britské společnosti tříčtvrtinovou podporu. Založení Great British Energy byl totiž jedním z pěti hlavních slibů labouristické strany před volbami do sněmovny minulý rok. A Starmerova vláda nyní hledá způsoby, jak tento svůj slib naplnit.

Starmer o společnosti mluví jako o nástroji, který z Británie učiní „světovou supervelmoc čisté energie“. Vedle toho vláda zmiňuje, že založení společnosti je zároveň „kopancem pro diktátory Putinova typu“, protože významně přispěje k energetické bezpečnosti Spojeného království. „Až příliš dlouho byla Británie vydaná napospas křehkým trhům s fosilními palivy“, uvedl Ed Miliband a potvrdil, že na těchto trzích, jež jsou z velké části ovládány režimy, jako je například ten ruský, musí být Velká Británie nezávislá.

„V této zemi již veřejné vlastnictví energií máme, je však naplňováno jen cizími vládami“, píše se na stránkách britské vlády. „V současné době z naší energetické infrastruktury profitují daňoví poplatníci v jiných zemích, Britové o své majetky přicházejí,“ stojí dále. Velkou část britské energetické infrastruktury totiž vlastní norská vláda přes státní energetickou firmu Equinor, která rozvíjí svou fosilní infrastrukturu v Severním moři a tedy rovněž ve výsostných vodách Velké Británie.

Great British Energy to má změnit. Vláda plánuje zřídit sídlo společnosti ve Skotsku a financovat její provoz z daní, jež uvalí na velké fosilní korporace, které v Británii těží ropu a zemní plyn. Pilířem státní společnosti bude budování větrných farem na moři i na souši, jejichž rozvoj má přinést až 650 tisíc pracovních míst do roku 2030.

Obejít nestabilní aukce

Podle Adama Khana, experta na energetiku z britského think thanku Commonwealth, jde vládní plán správným směrem. „Great British Energy musí vybudovat, koordinovat a vlastnit výrobu energie z obnovitelných zdrojů“, tvrdí Khan a upozorňuje, že bez přímého vlastnictví výrobních kapacit a koordinace investic by společnost plnila jen funkci jakési servisní organizace pro soukromý sektor.

Zásadním problémem britské energetiky jsou přitom podle Khana právě soukromé investiční akce. Privátní kapitál investuje do energetiky především skrze aukce na dlouhodobou dodávku energie za předem dohodnuté ceny. V situaci těžko předvídatelných cen destabilizovaných inflací a globálními konflikty, jako je agrese Ruska vůči Ukrajině, jsou takové dlouhodobé kontrakty rizikové, upozorňuje analytik.

Stanoví-li navíc stát ceny nízko, investorům se aukce nevyplatí. Proto například v roce 2023 ztroskotala jedna z největších britských aukcí na budování pobřežních větrných elektráren. Stát naopak případným vyšším nastavením výkupních cen riskuje vysoké náklady za dorovnávání dohodnuté ceny.

Analytik energetického think tanku Ember Frankie Mayo navíc upozorňuje, že po rekordním boomu britských větrných farem v roce 2022 počet nově instalovaných větrných turbín klesá. V minulých letech byl podle Maya velkým problémem aukčního investičního systému rovněž nerovnoměrný rozvoj větrných zdrojů, který neodpovídal potřebám zákazníků a možnostem britské přenosové soustavy.

Adam Khan tvrdí, že přesně to má státní energetická společnost šanci změnit. „Great British Energy coby státní developer může umenšit napětí v sektoru investic do obnovitelných zdrojů a urychlit rozvoj větrných elektráren,“ říká Khan a dodává, že státem řízeným budováním větrných elektráren „společnost obejde aukční princip, zatímco systém sám zůstane nedotčen a připraven pro podporu soukromého kapitálu“.

„Jakožto státem podporovaný subjekt by Great British Energy měla jedinečnou pozici pro řízení a koordinaci klíčových hráčů v dodavatelském řetězci, pronájmu, plánování celého systému a připojování k síti,“ tvrdí Khan a dodává, že veřejně vlastněná společnost pak lépe odolá inflačním šokům a nebude tak náchylná na změny v úrokových sazbách. To proto, že jejím cílem není primárně zisk, ale dodávka energie a zajištění stability sítě.

Nikoliv pro veřejnost, ale pro soukromý kapitál

Již nyní se ale objevují náznaky, že skutečnou rolí Great British Energy nebude stabilita systému, ale především snižování rizik pro soukromý kapitál. Premiér Keir Starmer a ministr Ed Miliband totiž v červenci oznámili, že Great British Energy uzavře partnerství s veřejným správcem britských královských majetků The Crown Estate, čímž umožní soukromé investice v hodnotě šedesáti miliard liber.

Podle britské vlády nové partnerství s The Crown Estate, která patří mezi největší majitele pozemků ve Spojeném království a je rovněž i lídrem v rozvoji mořských větrných parků v pobřežních vodách, urychlí stavbu větrných turbín usnadněním povolovacího procesu a zároveň „zajistí, že budoucí rozvoj větrné energie na moři bude pro developery méně rizikový“.

Daniela Gaborová z univerzity v Bristolu však tvrdí, že spíše než snižování rizik a snadnější proces povolování je pro daňové poplatníky levnější přímá výstavba a správa energetických zdrojů státem nebo státem vlastněnou společností. A nejen to: „veřejné vlastnictví energetických zdrojů je důležité i z hlediska dlouhodobé průmyslové strategie, již zavádí stále více států po vzoru velmi úspěšné Číny,“ řekla pro New Economic Podcast.

Podle Gaborové bychom místo státní podpory soukromého kapitálu „měli s kreativitou plánovat budoucnost, protože extrémní klimatické jevy si trvalé zásahy státu včetně kontroly cen, vytváření nouzových zásob paliv nebo veřejného vlastnictví zdrojů beztak vyžádají“. „Potřebujeme velký zelený stát,“ napsala Gaborová v komentáři pro britský Guardian.