Vláda ve středu vzala na vědomí strategický dokument ministra životního prostředí Richarda Brabce s názvem Politika ochrany klimatu České republiky, který obsahuje úkoly pro ministry a úřady, jejichž splnění má snížit spotřebu fosilních paliv a emise skleníkových plynů.

Dokument je tak prvním krokem k tomu, aby se Česká republika podílela na mezinárodním úsilí udržet růst teploty na 1,5, maximálně 2 stupních Celsia, tedy cílech Pařížské klimatické dohody. Jak upozorňují ekologické organizace, jejich splnění znamená, že změnou klimatu způsobené povodně či sucha budou zvládnutelné a předejdeme projevům s dalekosáhlejšími humanitárními dopady a ekonomickými škodami.

Podle občanských organizací dokument potvrzuje, že Česká republika má směřovat k výrazně nižší spotřebě uhlí, tedy paliva, které způsobuje nejvíce znečištění. Rovněž předpokládá, že pro úspěšné naplňování politiky bude potřeba přijmout antifosilní zákon.

„Politika ochrany klimatu pomůže hladkému náběhu antifosilního zákona, který vláda připravuje a jenž pak přinese jistotu pro podniky, že ekonomika postupně a kontrolovaně přejde na čisté, efektivně využívané přírodní zdroje,“ uvedl programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh a dodal: „Politici však budou muset také například rozběhnout rozumnou podporu obecních větrných elektráren a další konkrétní projekty směřující k moderní, chytré ekonomice.“

Greenpeace: je třeba odstavit staré uhelné elektrárny

Ekologické organizace vítají předložení strategického dokumentu, který Česká republika potřebuje. Zároveň ale upozorňují, že úspěch české klimatické politiky se bude měřit splněním konkrétních úkolů: přijatými zákony a nastavenými finančními mechanismy.

„Dokument dává úkoly směřující k nižšímu spalování uhlí, které je hlavním zdrojem skleníkových plynů i znečištění poškozujícího zdraví lidí. Teď je důležité, aby následovaly konkrétní kroky,“ zdůraznil Petr Hlobil z Centra pro dopravu a energetiku a doplnil: „Ministerstvo životního prostředí musí přestat podporovat nové uhelné kotle a snižování spotřeby energie se musí stát součástí všech veřejných zakázek, ať už je zadává kterékoli ministerstvo či obec.“

Podle tiskového mluvčího Greenpeace Lukáše Hrábka je největší příležitostí pro ochranu klimatu u nás odstavení starých a nepotřebných uhelných elektráren, jejichž elektřinu navíc kompletně vyvážíme. Hrábek poukazuje na to, že strategický dokument Ministerstva životního prostředí obecně zmiňuje, že je potřeba tomuto plýtvání uhlím učinit přítrž.

„Vláda ale musí učinit hlavně konkrétní krok — konečně prosadit penalizaci neefektivní výroby elektřiny z uhlí, která již dlouhé desítky let otravuje ovzduší jedovatým toxickým kouřem,“ dodává Hrábek.

Politika ochrany klimatu podle ekologických organizací zatím také zcela selhává v odpovídajícím financování pomoci chudým rozvojovým zemím. „Na zvládání dopadů změny klimatu v chudých rozvojových zemích připadá podle propočtů mezinárodních humanitárních organizací pro Českou republiku úkol vyčlenit zhruba 10 miliard korun ročně. Zatím přispívala kolem 170 milionů korun ročně, tedy 0,004 procent HDP,“ vypočítává vedoucí programu Energetika a změna klimatu v Glopolis Klára Sutlovičová.

A pokračuje: „Ministr Brabec navrhl pomalé a nedostatečné zvýšení pomoci na 1,8 miliard v roce 2030 a navíc to na žádost Ministerstva financí uvádí jako nepovinný předpoklad, neboť ministr financí Andrej Babiš odmítá rozpočtové plánování. Pokud vláda myslí záměr systematicky pomáhat ohroženým lidem přímo v místech problémů vážně, právě propásla jedinečnou příležitost,“ zdůrazňuje Sutlovičová.

Strategický dokument Ministerstva životního prostředí Politika ochrany klimatu bude nyní posouzen z hlediska dopadu na životní prostředí. Připomínky bude moci podávat také veřejnost. Poté bude politika definitivně schválena vládou.