Od té doby, co ČSSD v krajský a prvním kole senátních voleb utrpěla značnou ztrátu, setkáváme se stále častěji s  diskusemi o budoucnosti nejstarší politické stany v zemi. Celá řada komentářů však bývá vyřčena bez znalosti hodnotového zakotvení sociálně demokratického hnutí a bez povědomí o situaci ve straně.

Ihned.cz v úterý uveřejnil článek s pod názvem „ČSSD tíží příliš levicová image Sobotka hodlá stranu změnit a oslovit voliče z velkých měst“. Autoři reagují na výrok předsedy vlády a sociálně demokratického lídra Bohuslava Sobotky v rozhovoru pro Seznam.cz, který reagoval na volební prohru: „Musíme být schopni získat více hlasů ve velkých městech, protože jsme tam dopadli výrazně hůř než na venkově. Jednou z věcí, na které se musíme podívat, jsou témata jako ochrana životního prostředí, téma kultury, ale také třeba téma digitální ekonomiky, virtuálního prostoru, kde se pohybuje mladá generace, témata, kterými se zabývají piráti.“

Jenže co je na těchto tématech konzervativního nebo „pravicového“? V podstatě se jedná o témata, která oslovují liberálně sociální voliče, a která na západě vzaly socialistické strany za svá již před více než dvaceti lety. Nejedná se tedy spíš o levicová témata, která dosud nedokázala ČSSD uchopit? Nejedná se o témata, kterým se ČSSD vyhýbá, popřípadě v nich pouze nekriticky přebírá pravicové a konzervativní postoje?

Quo vadis, socdem?

Liberálně sociální ČSSD představují osobnosti jako Jiří Dienstbier, Vladimír Špidla, Kateřina Valachová, ale koneckonců i sám Bohuslav Sobotka. Naopak tradiční sociální témata dokázaly rétoricky lépe uchopit osobnosti, které by se daly označit za politické pragmatiky. Mezi takové bych zařadil Zdeňka Škromacha, Michala Haška, Jaroslava Foldynu nebo Milana Chovance. Principiálně levicový názorový proud uvnitř ČSSD, tedy ideoví zastánci demokratického socialismu, mezi stranickými špičkami zcela chybí. Pejorativně míněné označení členů ČSSD jako „socialistů“, které s oblibou používá Miroslav Kalousek, má málo společného s realitou.