Největší pozornost z nadcházející sedmé schůze Poslanecké sněmovny poutá iniciativa KDU-ČSL za odvolání Tomia Okamury (SPD) z pozice místopředsedy dolní komory. Motivací je lidovcům fakt, že předseda SPD veřejně zpochybňoval romský holocaust. Kromě této personální otázky se budou poslanci zabývat volbou radních České tiskové kanceláře a předsedy komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Na programu je rovněž novela insolvenčního zákona rozšiřující institut oddlužení, návrh na zdanění církevních restitucí nebo dva záměry na změnu zákona o střetu zájmů, jež zmírňují podmínky pro podávání oznámení o majetku volených funkcionářů do veřejného registru.

Jedinými doposud pevně zařazenými body na program schůze jsou body volební. Poslanci se ve středu potřetí vrátí k obsazení vedení komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Na post předsedy znovu kandiduje Zdeněk Ondráček (KSČM), novým kandidátem je bývalý pražský zastupitel Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Sněmovna poprvé volila předsedu komise již na sklonku minulého roku, ale volbu nakonec prohlásila za zmatečnou. Neúspěšná byla i druhá volba, ve které Ondráček získal pouze třiaosmdesát hlasů z čtyřiadevadesáti potřebných.

Sněmovna dále rozhodne o obsazení tří míst v Radě České tiskové kanceláře. O pozici radního se uchází celkem sedm zájemců, z nichž největší pozornost poutá jméno nominanta politického hnutí ANO Petra Žantovského. Žantovský je stálým přispěvatelem Parlamentních listů, někdejším poradcem Václava Klause, několikanásobným neúspěšným kandidátem na místo v Radě České televize a post generálního ředitele České tiskové kanceláře a Českého rozhlasu. Za připomenutí rovněž stojí podivné okolnosti, za nich Žantovský získal docentský titul na soukromé slovenské Paneurópské vysoké škole, když mu habilitační spis útočící na Českou televizi oponoval jeho někdejší zaměstnavatel Václav Klaus.

Cesta z dluhové pasti

Jeden z nejdůležitějších bodů, kterým se bude Sněmovna v tomto týdnu zabývat, je novela insolvenčního zákona. Poté, co ji neprosadil coby ministr Sobotkovy vlády, ji nyní ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) předkládá znovu. Hlavním cílem novely je úprava platných podmínek pro oddlužení a s tím spojený rychlejší návrat dnes ekonomicky vyloučených lidí zpět do aktivního života.

Podle údajů, které přinesl projekt Mapa exekucí, se počet lidí v exekuci meziročně opět zvýšil. V roce 2016 bylo evidováno 832 tisíc osob v exekuci, v roce 2017 jejich počet vzrostl o dalších třicet jedna tisíc, tedy téměř o tři a půl procenta. V dluhové pasti se dnes nachází bezmála každý desátý obyvatel České republiky. Stále více lidí má rovněž problém s vícečetnými exekucemi. Se třemi a více exekucemi se potýká přes 490 tisíc lidí.

Chce-li být dnes dlužník oddlužen, musí během pěti let zaplatit alespoň třicet procent svých dluhů. Pelikánova novela má nově umožnit oddlužení i tehdy, pokud dlužník během tří let splatí nejméně polovinu pohledávek, nebo za pět let třicet procent dlužné částky, případně bude-li dlužník o zaplacení svých dluhů sedm let usilovat. V posledním případě zákon nestanovuje procentní podíl z dlužné částky, který musí být uhrazen. Se záměrem zákona dlouhodobě nesouhlasí sněmovní pravice a podle informací Deníku Referendum i část poslaneckého klubu politického hnutí ANO.

Urychlení výstavby dopravních staveb

Poslanci rovněž projednají novelu zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, jejímž cílem je zkrátit dobu přípravy dopravních staveb prostřednictvím zavedení institutu předběžné držby. Ten v případě schválení umožní stavět ještě před tím, než budou vykoupeny či vyvlastněny pozemky. Územní řízení pro danou stavbu pak novela sjednotí pod jeden specializovaný krajský stavební úřad. „Odpadne tak možnost odvolání proti vyvlastnění, které o měsíce až roky zdržuje výstavbu,“ tvrdí ministr dopravy Dan Ťok (ANO).

Ťokův záměr zavést institut předběžné držby již na sklonku minulého roku kritizovali zástupci ekologického spolku Děti Země nebo právnické organizace Frank Bold. Upozorňovali, že problémy ve výstavbě dopravní infrastruktury v České republice způsobuje především nekvalitní státní správa, nepřipravení investoři, korupční prostředí a nový institut je tedy nevyřeší. Dodávali také, že zavedení předběžné držby považují za příliš výrazný zásah do vlastnického práva.

Ministr dopravy svůj návrh obhajoval tím, že v minulých letech — konkrétně mezi roky 2010 a 2013 — byla výstavba výrazně utlumena a roční průměr nově zahajovaných staveb spadl na pouhé čtyři kilometry. Nicméně ani v době, kdy ministerstvo dopravy vedli zástupci politického hnutí ANO, se proces výstavby nové infrastruktury příliš nezrychlil. V letech 2013 až 2017 bylo ročně zprovozněno jen šestnáct kilometrů dálnic. Podle nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu pak nic nenasvědčuje tomu, že by se tempo výstavby mělo v příštích letech zvýšit.

Zákon o střetu zájmů jako problém pro malé obce

Na programu jsou také dvě novely zákona o střetu zájmů. Ten v minulém roce přinesl novou úpravu přístupu k informacím o veřejných funkcionářích. Nově musí všichni volení politici podávat do veřejně přístupného registru oznámení o majetku. Podle Sdružení místních samospráv a Svazu měst a obcí se však jedná o nepřiměřený zásah do soukromí — především u neuvolněných členů zastupitelstva obcí. „Nejsme proti zvýšené kontrole volených zástupců ze strany voličů, ale musí být zachována přiměřenost takové kontroly s ohledem na zachování (…) ochrany soukromí a bezpečnosti osob vykonávající veřejné funkce ale i jejich blízkých,“ uvedlo Sdružení.

První z novel, kterou předložili Starostové, má za cíl umožnit prohlížení podaných oznámení jen na základě individuální žádosti. Registr tedy zůstane nadále přístupný, ale nikoliv volně. Druhá novela, kterou připravili lidovečtí poslanci, vyjímá z povinnosti podávat oznámení podle zákona o střetu zájmů neuvolněné členy obecních zastupitelstev. „Neuvolněného funkcionáře, který bere odměnu v řádu stokorun až tisícikorun, nelze srovnávat s politiky, kteří své funkce vykonávají jako hlavní povolání za odměnu v řádu desítek až stovek tisíc korun. Nárokovat po těchto funkcionářích stejné požadavky, jako po funkcionářích, kteří se politikou živí, se jeví jako disproporční,“ zdůvodnili svůj návrh poslanci za KDU-ČSL.

Přestože téměř devadesát procent obcí má méně než dva tisíce obyvatel, v jejichž čele obvykle stojí neuvolnění zastupitelé, a řada z nich podle dostupných zpráv nechce v nadcházejících volbách obhajovat své mandáty, vláda žádný z návrhů nepodpořila. „Na vládě jsme neměli informace, které mám dnes,“ řekl později Andrej Babiš (ANO) s tím, že prý nevěděl, jaké má zákon dopady. „Je pravda, že dostat lidi do komunální politiky není jednoduché, a pokud tam máme dobré a slušné lidi, kteří to dělají ve volném čase, tak samozřejmě pro ně je takovýto zákon problém,“ dodal premiér v demisi.

Zdanění církevních restitucí

Kontroverzním bodem je návrh poslanců KSČM na zdanění finanční náhrady, která je církvím a náboženským společnostem poskytována na základě zákona o církevních restitucích. Tento zákon Babišova vláda podpořila přesto, že ministryně financí Alena Schillerová (nestr. ANO) a ministr kultury Ilja Šmíd (nestr. ANO) upozorňovali, že by v případném řízení před Ústavním soudem mohl být prohlášen za rozporný s Ústavou.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi upravuje finanční vypořádání kombinací dvou nástrojů — finančními náhradami a příspěvky na podporu činnosti jednotlivých církví. Ani jeden z těchto institutů však není předmětem daně. Komunističtí poslanci v odůvodnění předloženého návrhu zákona odhadují, že jeho přijetí by mělo státnímu rozpočtu přinést zhruba tři sta osmdesát milionů korun ročně a za celou dobu vyplácení finančních náhrad církvím pak jedenáct miliard korun. Se zdaněním církevních restitucí nesouhlasí pravicové strany a rozhodující proto bude, zda jej většinově podpoří poslanci politického hnutí ANO a ČSSD.

Případné zdanění církevních restitucí považuje za krajně problematické kromě některých ministrů Babišova kabinetu a dalších politiků i ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Církve dostávají peníze proto, že jim nemohl být vydán majetek, vše je kryto kombinací zákona a soukromoprávních smluv. Zákon by jistě mohl být koncipován nějak důmyslně, prostor pro ústavně konformní zdanění tu ale spíše není,“ řekl Kysela Deníku Referendum.

Změny elektronické evidence tržeb

Sněmovna se bude dále zabývat dvěma novelami zákona o evidenci tržeb. První z nich, kterou předložil Senát, navrhuje vyjmout z povinnosti evidence tržeb poskytovatele sociálních služeb a zdravotnická zařízení poskytující ambulantní a lůžkovou péči. Vláda však senátní iniciativou nepodpořila. Nicméně se zavázala, že v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu, který fakticky zrušil náběh třetí a čtvrté etapy evidence tržeb, připraví vlastní návrh zákona, který v odůvodněných případech vyjme z povinnosti evidence některé činnosti.

Druhá z novel, pod níž jsou podepsáni poslanci ODS, TOP 09, STAN, Pirátů a SPD, navrhuje, aby evidenci tržeb nově podléhali pouze ti podnikatelé, jejichž obrat překročí ročně jeden milion korun. „Podoba zákona ani po zásahu Ústavního soudu není přijatelná, neboť nepřiměřeně zasahuje zejména ty nejmenší podnikatele,“ zdůvodnili poslanci svůj návrh s odvoláním na disentní stanovisko některých soudců Ústavního soudu. Ti uvedli, že zákon dnes zbytečně zatěžuje drobné živnostníky, „kteří mají starostí nad hlavu“, a „likviduje starší podnikatele bez počítačových znalostí“. Ani s tímto návrhem zákona však vláda nesouhlasí.

Spor o obecné referendum

První čtení čeká i hojně diskutovaný poslanecký návrh z dílny SPD o obecném referendu, který umožňuje vyvolat lidové hlasování téměř o všech otázkách s výjimkou ústavně zaručených základních práv a svobod nebo zásahů do soudní moci s tím, že pro jeho vyhlášení postačí petice se sto tisíci podpisy. Návrh SPD rovněž stanoví, že referendum je platné bez ohledu na volební účast. Babišova vláda novelu zákona na rozdíl od mnoha jiných poslaneckých záměrů a v rozporu se stanoviskem vlastní legislativy nezamítla. Doporučila pouze provést několik úprav.

Předložený návrh ve stávající podobě ovšem odmítá valná většina sněmovních stran. Jeho nejtvrdšími kritiky jsou zástupci ODS a TOP 09. Politické hnutí ANO spolu s ČSSD a KDU-ČSL nechce, aby bylo možné vyvolat referendum o vystoupení země z Evropské unie, což naopak nijak nerozporují Piráti, KSČM a SPD. Shoda napříč politickými stranami chybí i u dalších parametrů, především v otázkách počtu podpisů, které je třeba sebrat k vyvolání lidového hlasování, a kvoru účasti pro platnost referenda.

Co se týká počtu podpisů pod peticí, tak se názory sněmovních stran pohybují v rozptylu od navržených sto tisíc až po osm set tisíc. Podobně je tomu i u kvora účasti. Zatímco politické hnutí ANO spolu s KSČM říká, že referendum by mělo být platné tehdy, zúčastní-li se jej alespoň třicet procent oprávněných voličů, tak KDU-ČSL a ČSSD požadují, aby kvorum bylo stanoveno na padesátiprocentní účast. Pro otázky spojené s nastavením jasných parametrů zákona byla ve Sněmovně v minulých dnech zřízena pracovní skupina. Vzhledem k tomu, že doposud nenalezla shodu, je nepravděpodobné, že by zákon na této schůzi postoupil do druhého čtení.