Největší pozornost z nadcházející sedmé schůze Poslanecké sněmovny poutá iniciativa KDU-ČSL za odvolání Tomia Okamury (SPD) z pozice místopředsedy dolní komory. Motivací je lidovcům fakt, že předseda SPD veřejně zpochybňoval romský holocaust. Kromě této personální otázky se budou poslanci zabývat volbou radních České tiskové kanceláře a předsedy komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Na programu je rovněž novela insolvenčního zákona rozšiřující institut oddlužení, návrh na zdanění církevních restitucí nebo dva záměry na změnu zákona o střetu zájmů, jež zmírňují podmínky pro podávání oznámení o majetku volených funkcionářů do veřejného registru.

Jedinými doposud pevně zařazenými body na program schůze jsou body volební. Poslanci se ve středu potřetí vrátí k obsazení vedení komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Na post předsedy znovu kandiduje Zdeněk Ondráček (KSČM), novým kandidátem je bývalý pražský zastupitel Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Sněmovna poprvé volila předsedu komise již na sklonku minulého roku, ale volbu nakonec prohlásila za zmatečnou. Neúspěšná byla i druhá volba, ve které Ondráček získal pouze třiaosmdesát hlasů z čtyřiadevadesáti potřebných.

Sněmovna dále rozhodne o obsazení tří míst v Radě České tiskové kanceláře. O pozici radního se uchází celkem sedm zájemců, z nichž největší pozornost poutá jméno nominanta politického hnutí ANO Petra Žantovského. Žantovský je stálým přispěvatelem Parlamentních listů, někdejším poradcem Václava Klause, několikanásobným neúspěšným kandidátem na místo v Radě České televize a post generálního ředitele České tiskové kanceláře a Českého rozhlasu. Za připomenutí rovněž stojí podivné okolnosti, za nich Žantovský získal docentský titul na soukromé slovenské Paneurópské vysoké škole, když mu habilitační spis útočící na Českou televizi oponoval jeho někdejší zaměstnavatel Václav Klaus.

Cesta z dluhové pasti

Jeden z nejdůležitějších bodů, kterým se bude Sněmovna v tomto týdnu zabývat, je novela insolvenčního zákona. Poté, co ji neprosadil coby ministr Sobotkovy vlády, ji nyní ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) předkládá znovu. Hlavním cílem novely je úprava platných podmínek pro oddlužení a s tím spojený rychlejší návrat dnes ekonomicky vyloučených lidí zpět do aktivního života.

Podle údajů, které přinesl projekt Mapa exekucí, se počet lidí v exekuci meziročně opět zvýšil. V roce 2016 bylo evidováno 832 tisíc osob v exekuci, v roce 2017 jejich počet vzrostl o dalších třicet jedna tisíc, tedy téměř o tři a půl procenta. V dluhové pasti se dnes nachází bezmála každý desátý obyvatel České republiky. Stále více lidí má rovněž problém s vícečetnými exekucemi. Se třemi a více exekucemi se potýká přes 490 tisíc lidí.

Chce-li být dnes dlužník oddlužen, musí během pěti let zaplatit alespoň třicet procent svých dluhů. Pelikánova novela má nově umožnit oddlužení i tehdy, pokud dlužník během tří let splatí nejméně polovinu pohledávek, nebo za pět let třicet procent dlužné částky, případně bude-li dlužník o zaplacení svých dluhů sedm let usilovat. V posledním případě zákon nestanovuje procentní podíl z dlužné částky, který musí být uhrazen. Se záměrem zákona dlouhodobě nesouhlasí sněmovní pravice a podle informací Deníku Referendum i část poslaneckého klubu politického hnutí ANO.

Urychlení výstavby dopravních staveb