Premiér Andrej Babiš (ANO) podle Deníku Právo podpoří takový návrh na změnu církevních restitucí, který bude v souladu s platnými zákony. S případným zdaněním církevních restitucí by kromě politického hnutí ANO souhlasili i poslanci Okamurovy SPD. Komunisté tím podle Lidových novin podmiňují toleranci Babišovy vlády. Podle oslovených právníků ale bude právně čisté řešení kdokoli hledat jen obtížně. To potvrzuje i poslankyně Alena Gajdůšková, která o změně církevních restitucí jednala jménem ČSSD za vlády Bohuslava Sobotky.

Zdanění finančních náhrad pro církve už několikrát navrhovali komunisté, návrh podalo i zastupitelstvo Jihočeského kraje v čele s Jiřím Zimolou. Politické hnutí ANO nebralo církevní restituce donedávna jako významné téma. „Babiš prohlásil, že ANO tuhle problematiku řešit nebude, protože v době, kdy zákon o církevních restitucích protlačili sněmovnou Nečas s Kalouskem, hnutí ANO ještě v Parlamentu nebylo. A tím pádem to prý pro ně není téma,“ uvedl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).

Dřívější zájem politického hnutí ANO o řešení náhrad popřela i poslankyně Alena Gajdůšková. „Nezaznamenala jsem, že by se ANO v minulosti snažilo s církevními restitucemi cokoliv dělat. Je přinejmenším zvláštní, že tuto záležitost otevírá dnes. Obávám se, že za podmínky, kdy řešení nemá zpochybnit principy právního státu, je změna nereálná,“ řekla Deníku Referendum.

ČSSD v minulosti proti církevním restitucím dlouhodobě vystupovala. Před čtyřmi lety se vyjednávací tým v čele s Alenou Gajdůškovou snažil změnu finančních náhrad pro církve neúspěšně prosadit. Církve nakonec odmítly i dohodu o zveřejnění výročních zpráv. „Snažili jsme se apelovat na církve, aby přistoupily ke korekcím. Podařilo se dojednat aspoň to, aby církve zveřejňovaly své výroční zprávy. Zákon k tomu jsem v Senátu předložila. Církve to později odmítly. Dále už jsem nebyla v Senátu a neměla jsem možnost zákon prosazovat,“ objasnila Gajdůšková.

Římskokatolická církev má otázku za uzavřenou

Podle Bohuslava Sobotky by návrh nepodpořil ani Ústavní soud. Právník Jan Kysela hledání takové úpravy, která by byla v souladu s Ústavou, rovněž zpochybnil. „Církve dostávají peníze proto, že jim nemohl být vydán majetek, vše je kryto kombinací zákona a soukromoprávních smluv. Zákon by jistě mohl být koncipován nějak důmyslně, prostor pro ústavně konformní zdanění tu ale spíše není,“ řekl Deníku Referendum. Místopředseda sociálních demokratů Jan Birke Deníku Referendum naopak sdělil, že by se k případnému zdanění restitucí přiklonil. Podporu záměru vyjádřil i nově zvolený jihočeský poslanec strany Ondřej Veselý.

Zdanění církevních restitucí dlouhodobě odmítají lidovci, v případě schválení návrhu hrozili i odchodem z vlády. „Ke znovuotevírání otázky částečného majetkového vyrovnání nevidím důvod. Je to částečná náprava prokazatelných křivd na církvích, která je výhodná pro stát a občany této republiky,“ řekl Deníku Referendum generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

Zákon o církevních restitucích, platný od roku 2013, stanovuje, že mají církve od státu obdržet nemovitosti v hodnotě pětasedmdesáti miliard korun a za nemovitosti, které nelze vydat, dostanou během třiceti let finanční náhradu téměř šest desítek miliard korun. Roční výnos pro stát po zdanění restitucí o devatenáct procent by byl přibližně tři sta osmdesát milionů.