Církevní restituce jako Nečasova reforma

Pavel Čižinský

Navrhovaný zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi typově odpovídá reformám Nečasovy vlády. Přinášíme projev Pavla Čižinského z iniciativy ProAlt na úterní demonstraci proti církevním restitucím.

ProAlt — iniciativa pro kritiku reforem a na podporu

alternativ se snaží bojovat proti asociálním reformám Nečasovy vlády.

1. Zdání nevyhnutelnosti - Podobně jako soukromé penzijní fondy (veřejně i neveřejně) léta lobbovaly za důchodovou reformu, až všichni získali dojem, že jediným možným řešením je dát peníze do správy právě těmto soukromým penzijním fondům, stejně tak již 20 let (veřejně i neveřejně) lobbuje vedení katolické církve, až mnozí získali pocit, že se církvím prostě musí dát všechno, co měly v roce 1948 a že jiná alternativa není.

Podobné je i to, že obě tyto reformy prý ušetří státní finance, … zhruba za 30 let!

2. Vykrmování Otesánka — podobně jako se tomu stalo u soukromých exekutorů: stát (a na tom měla podíl i sociální demokracie, to je také třeba říci) zřídil soukromé exekutory, přihrál jim ohromné příjmy a za tyto — kvaziveřejné - peníze exekutoři pokračují v lobbingu a lobbují za další a další pravomoci, nebo minimálně za to, aby jim jejich současné moc nebyla omezena. Stejně tak budou soukromé penzijní fondy část příjmů z důchodové reformy investovat do dalšího lobbingu za to, aby ze státního dostali více a více peněz. A podobné nebezpečí hrozí samozřejmě u zejména katolické církve: peníze, které jí stát dá, použijí biskupové na další ovlivňování veřejného mínění a na další posilování svého vlivu na ten stát, který jim teď bude po třicet let vyplácet nemalé sumy. Další bod v agendě katolických privilegií je přitom už znám (byť se o něm teď taktně mlčí) — je to konkordát ČR s Vatikánem.

Mnoho argumentů zaznělo v diskusi na obou stranách. Mnoho argumentů právních, historických, ekonomických i teologických. Možná až příliš mnoho. Já teď zmíním dvě skutečnosti, které mně přijdou stěžejní pro to, aby byl nyní projednávaný zákon zamítnut:

Jednak je to skutečnost, že na restituce obecně není právní nárok. Je to vždy věc politická. Nelze tvrdit, že každé konfiskování majetku v historii (byť jej udělala totalitní moc) je třeba napravit restitucí. Vyvlastňování majetku je někdy zkrátka nutné. Vezměme si situaci našich zemí v době, o které se v církevně restituční debatě hodně hovořilo: době císaře Josefa II. Tenkrát byla drtivá většina majetku v rukou hrstky šlechtické a církevní elity a drtivá většina ostatních byla bezprávnými nevolníky. Kdyby se za posledních 200 let nepřistoupilo k různým formám vyvlastňování bohatých, nikdy bychom nemohli být svobodní, nikdy by u nás nemohla vzniknout demokracie.

Vyvlastňoval rakouský stát, pozemkovou reformu udělal Masaryk i Beneš. A majetek konfiskovali i komunisté. Otázka, zda něco vracet, případně kolik toho vracet, je otázkou v zásadě politickou a restituce nemohou být prováděny v rozporu s veřejným zájmem, což dnes evidentně jsou.

A postrádám politiky, včetně politiků levicových, kteří by toto byli schopni církvím jasně říci: ano, bylo možná ukradeno, ale vracet se nebude, neboť to dnes není ve veřejném zájmu. A ještě více postrádám politiky, kteří by byli schopni vůbec říci dnešnímu světu a dnešním elitám: ano, i v budoucnu bude zřejmě potřeba přistupovat k určitým vyvlastňováním, neboť to bude ve veřejném zájmu. Vlastnické právo je sice velmi důležité právo, ale ještě důležitější je někdy veřejný zájem. Někdy totiž vznikají takové majetkové nerovnosti, že ohrožují svobodu, rovnost a demokracii, že ohrožují celou společnost. Pak je nejen možné, ale i nutné přistupovat i k vyvlastňování.

Druhým důvodem pro rázné odmítnutí restitucí je onen hrozný duch nerovnosti a duch nesolidarity, který tento zákon provází.

- Církvím asi nikdo nevyčítá, že nejsou solidární se státem, byť ten je nesplatitelně zadlužený a vytunelovaný. Se státem je dnes solidární málokdo.

- Někteří církvím vyčítají nesolidaritu s ostatními restituenty, kteří restituovali za méně výhodných podmínek.

- Já bych církvím více vyčítal nesolidaritu s těmi menšími církvemi, které nedostanou nic.

- Ještě více bych církvím vyčítal nesolidaritu s jinými obecně prospěšnými subjekty, s neziskovými organizacemi (které dál budou odkázány na nejisté granty, pokud je ministr Kalousek nezruší, zatímco církve mají mít jisté své miliardy). Nesolidaritu s odbory. Vzpomeňme, jak katoličtí biskupové kritizovali lékaře pro jejich kampaň za vyšší mzdy (což dnes katolická církev nevyhrožuje žalobami?). Vzpomeňme, jak kardinál Duka označil pokojně demonstrující za lůzu.

- Nejvíce však církvím vyčítám nesolidaritu se slabými a potřebnými: 

  • Nesolidaritu s důchodci (kterým se právě teď ruší valorizace jejich důchodů, zatímco církvím se valorizace jejich miliard přiznává); 
  • Nesolidaritu se zdravotně postiženými (kterým je právě teď dávána nesmyslná a ponižující S-karta, s níž nesouhlasí a proti níž demonstrují). Ano, církví se pan Kalousek na jejich názor ptá, církve prý musí souhlasit se zákony, které se jich týkají. Odborářů či nezaměstnaných se vláda neptá. Nezaměstnaným bez jejich souhlasu krátí dávky a nezaměstnané bez jejich souhlasu šikanuje systémem DONEZ nebo nucenými pracemi nazvanými veřejná služba;
  • Nesolidaritu s těmi nejchudšími, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi (za částku, která se dá církvím, by se mohly dávky pro ty nejchudší zdvojnásobit).

Přátelé, jsem přesvědčen, že náš odpor proti tzv. církevním restitucím je správný a že je spravedlivý jak z hlediska právního, tak i z hlediska morálního. 

Jsem přesvědčen, že správný a spravedlivý je i nás odpor vůči ostatním asociálním reformám Nečasovy vlády, včetně nejnovějšího nápadu mezinárodních finančních trhů, tzv. Finanční ústavy.

Jsem přesvědčen, že správný je i náš tlak na opoziční politiky (jak parlamentní tak i mimoparlamentní), aby se jasně zavázali, že všechny tyto reformy v budoucnu zruší.

Přátelé, vydržme!
    Diskuse
    September 5, 2012 v 9.10
    Někteří církevní představitelé prý snahami o "restituce" usilují o spravedlnost. Už to samo o sobě je velice zvláštní, protože jiným lidem slibují spravedlnost až po smrti (aspoň taková je má představa). Jsou ale tyto "restituce" spravedlností pro všechny? Nebývá zdánlivá spravedlnost pro někoho velmi často nespravedlností pro jiné? Když už se církevní představitelé o tu světskou spravedlnost starají (což by samo o sobě bylo chvályhodné), neměli by se starat, aby ta spravedlnost byla co nejširší? Jak svými "restitucemi" chtějí pomoci společnosti?
    Vážím si všech křesťanů, jejichž zájem o lidi překračuje úzký okruh členů vlastní církve.
    September 5, 2012 v 20.20
    Paní Hájková,
    což o to, církve rády zdůrazňují, že z „restituovaných“ peněz budou financovat svou činnost na poli sociálním, zdravotním, vzdělávacím, prospěšnou pro celou společnost. V tom ovšem jednak zakrývají, že peníze a majetky jsou určeny především k samofinancování jejich vlastního provozu pro budoucí oddělení státu a církve, jednak přispívají k neoliberálnímu zpochybňování role státu v těchto klíčových oblastech...
    September 6, 2012 v 15.18
    Liberálně konzervativní revoluce
    nebo ještě spíše liberálně konzervativně aristokratická kontra-revoluce jsou "Nečasovy reformy". Nejsou to totiž žádné reformy, ale odbourávání a likvidace sociálního demokratického státu a restaurace konzervativně aristokratických a oligarchických poměrů. Z liberalismu zbývá jen ona ekonomická svoboda a z demokracie jen parlamentarismus, který si neví rady s většinou v parlamentu, jenž má jen minimální podporu veřejnosti. Představitelé církvi neprohlédli či bojí se prohlédnout hru, kterou s nimi pravice hraje. Pravicové strany ovšem zapomněly na Václava Klause, který vždy dělá jen to, co chce (chová se jako majestát) a tak jim nyní boří jejich domeček z karet včetně církevních restitucí.

    Jinak text považuji za jeden z nejlepších na dané téma.
    JP
    September 6, 2012 v 15.24
    Nesouhlas
    Pavle, tak tentokrát s Tebou hodně nesouhlasím a myslím též, že některé Tvé argumenty jsou demagogické či dokonce nepravdivé, např. když tvrdíš, že ostatní církve nedostanou nic - to není pravda, naopak dostanou, katolická církev se pro to části majetku vzdala.

    Jde-li o nevyhnutelnost - ano, není nevyhnutelné vracet či restituovat vše, ale existenci § 29 zákona o půdě snad nepopřeš. Jinak předpokládám, že jsi už četl nález Ústavního soudu sp.ztn. II. ÚS 3120/10, viz mj. zde: http://www.usoud.cz/clanek/7120, kde ÚS zjednodušeně řekl, že už nelze déle čekat, a o církevní majetky tak mohou oprávněné subjekty v podstatě žádat už nyní.

    Také nevím, proč se jako katolík tolik bojíš, že by církev mohla někoho názorově ovlivňovat. Z Duky nejsem nadšený stejně jako Ty, ale církev je snad víc než 1 Duka. A sociální nauka církve i další křesťanské zásady snad nejsou nic špatného.

    Nesouhlasím ani s tou argumentací "nesolidaritou" - už teď církve poskytují řadu služeb těm nejpotřebnějším, teď by k tomu měly lepší podmínky. Považuju to i za svého druhu vydírání - kdy bude líp, aby mohly církve žádat a nebyly nesolidární? Proč jsi dřív nebrojil proti vracení majetku jiným subjektům? Říct, že nic nevrátíme okradenému, protože by to nebylo solidární, považuju za nesmysl a právně i eticky min. za nelogičnost. Vždycky u každé položky najdeš x způsobů, jak ji využít lépe, ale tady z mého pohledu nejde o ideální využití prostředků, ale o nápravu krádeže.

    Nemyslím si, že je třeba petrifikovat stav, nastolený komunisty, ani si nemyslím, že je fér rozhodovat, kolik má kdo mít majetku, natož hlasovat, zda ukradenému něco vrátíme.
    September 6, 2012 v 16.03
    Kdy "okradený" získal své ohromné majetky?
    V nejhorší době českých dějin, tedy v letech 1620 - 1780, kdy Habsburkové s katolickou církví a cizí šlechtou zkonfiskovaly veškerý majetek domácí evangelické šlechtě. Není důvod se vracet před Masarykovu republiku či dokonce před Josefa II a dělat z naší republiky konzervativně katolický skanzen, na němž by se přiživili také někteří zmatení evangelíci, ovšem mnohem spíše podnikatelé a zájmové skupiny, které si jistě už nyní na vrácený majetek brousí zuby. Dal bych přednost modernímu sociálnímu demokratickému státu. Myslím, že církve mají pro svou činnost majetku dost a pokud budou rozvíjet další kulturní, sociální a jinou prospěšnou činnost jistě se v osvíceném demokratickém státě najde dost prostředků na to, aby byly také státem podpořeny.
    JP
    September 7, 2012 v 10.18
    Ad MŠ
    Nikdo se nevrací před Josefa II, ani před Masaryka, ani před Beneše. Naopak odpůrci narovnání usilují o zachování změn po r. 48, jinými slovy je lze považovat za dobré pokračovatele bolševických revolucionářů. Svým způsobem tak jde o zachování skanzenu komunistického, včetně hodnot, které jej charakterizují (antiklerikalismus, třídní nenávist, neúcta k právu).

    Považuji též za pseudoargument, že stát rád přispěje na bohulibé aktivity církví - pokud by byli u moci ti, kteří teď proti restitucím brojí, tak by spíš zkoumali, jak církve dál vzít pod krkem, nikoliv jak je podpořit. Už vidím Sobotku, jak přispívá církvím, byť třeba na hospic - voliči by ho sežrali.

    A ještě poznámka k textu Pavla Čižinského - považuji za nelogické a nekonzistentní, abych se na jednom místě obával, že církve budou někoho ovlivňovat nebo šířit nějaké názory, a zároveň o kus níže církvím vyčítat, že nevstupují do politiky a nevyjadřují se aktivně k dlouhému seznamu aktuálních politických témat. Ony by se možná i vyjadřovaly, kdyby nebyly na státu závislé. Toho se zde však většina obává, neboť by nad církvemi neměla majetkovou a ideovou kontrolu.
    September 7, 2012 v 10.41
    Dovedete si představit pane Potměšile, že by někdo z vaších oponentnů zvolil stejný tón debaty jako vy? Jako vy tu házíte termíny bolševici a komunistické skanzeny, tak on by zase psal o černoprdelnících, cirkevních buržoustech a klerikálních vydřiduších? Myslíte, že čím údernější výraz, tím více lidí vám uvěří? Jinak, proč by měl Sobotka přispívat církvím na nějaké hospice? Většina národa je ateistická a v sociálním státě, který je cílem levice, není žádných církevních hospiců třeba. Není třeba aby stát daroval církvi peníze, ze kterých ona pak milostivě malou částku věnuje na charitu a těm, kteří se budou vroucně modlit, pak bude umožněna péče. Ti lidé nepotřebují církevní charitu, oni mají na tu péči zákonný nárok a když se zákon neschválí, tak ji mohou mít, i bez poklonkování, v plné výši.
    FO
    September 7, 2012 v 12.04
    Ad JP
    Jen upřesnění některých Vašich výtek vůči autorovi. On netvrdí, že ostatní církve nedostanou nic, ale že některé z menších dnes registrovaných církví nedostanou nic. Zatímco jiné, které byly zaregistrovány také až po listopadu 1989, dostanou vysoké náhrady. Údaje o tomto jsou snadno k dohledání.

    K nálezu ÚS - začínám si myslet, že nejlepší by bylo prostě nechat se ty, kdo o to budou mít zájem, o majetky soudit. Přijďte před soud, předložte jasné doklady o tom, že vám to v roce 1948 patřilo, a dostanete to. Náhrady zcela zrušit, namísto toho zavést financování formou daňových asignací - "kulturní daně", stejně pro všechny církve, jako pro jiné neziskové subjekty.
    September 7, 2012 v 13.15
    Ad JP a FO
    Označovat Bohuslava Sobotku a sociální demokracii za to, že kritizují špatný zákon o církevních restitucích za bolševické revolucionáře je antikomunistický nesmysl, jaké u nás pěstuje populistická pravice (Klaus, Topolánek, Kalousek a spol.), bohužel se k tomu připojil i kardinál Duka a představitelé církví.

    Souhlasím také s názorem Filipa Outraty. Jestli jsou církve přesvědčeny, že jim ty majetky patří a že bez nich nemohou fungovat, tak ať se o ně soudí.
    September 7, 2012 v 14.00
    souhlas i s druhou částí návrhu FO
    tedy s daňovými asignacemi, kdy by si občané mohli vybrat, komu např. 2 % ze svých daní poskytnou a vedle církví by sem patřily i nevládní a neziskové spolky a organizace.
    FO
    September 7, 2012 v 14.10
    Ad MŠ
    Co mi zvlášť vadí, je to, že představitelé církve dnes odmítají vůbec se se sociální demokracií bavit, že prý to nejde... Přitom jsem přesvědčen, že návrh soc.dem. - fond spravovaný společně církvemi, ale zejména daňové asignace je do budoucna nejlepší řešení i pro církve, včetně té římskokatolické.

    Už když před několika měsíci kardinál Duka v rozhovoru temně naznačil, že církev se o majetek může taky hromadně soudit, a pak bude zle, bylo jasné, že toto používá jako prostředek nátlaku: když nebude zákon, budeme se soudit. Přitom ví, že to by církev poškodilo zcela nenapravitelně. Mně je z těchhle manipulací zle.
    September 7, 2012 v 14.32
    A co ten zakon?
    Teda nic proti nazoru, ze se cirkvim nema nic vracet. Problem ale je, ze mame zakon, ve kterem se stat - tedy my vsichni - zavazujeme, ze jim neco vratime. Fascinuje me, jak tuhle drobnost vsichni odpurci restituci opomijeji. Reseni by bylo pritom docela snadne: ten zakon proste zrusit. Nebo snad ne?
    FO
    September 7, 2012 v 16.27
    pro p. Šůru
    Máte zřejmě na mysli zákon o půdě z r. 1991. Ten říká jen toto:

    § 29
    Majetek církví

    Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku.

    Tedy to zřejmě neznamená, že se tím měkdo zavazuje k vydání čehokoli. Já nejsem právník, ale selský rozum mi říká, že se tím myslí jakékoli rozhodnutí o tomto majetku. Tedy např. takové, že do určité lhůty mají subjekty, které si nárokují tento majetek, o něj zažádat, a bude jim na základě soudního řízení navrácen. Poté bude zbývající majetek převeden např. na obce. Neříká se tam vůbec nic o náhradách. A už vůbec z toho neplyne, že musí být přijat tento vládní návrh.
    September 7, 2012 v 17.02
    jde o řešení blokačního paragrafu a financování církví do budoucna
    jak je navrženo výše, tedy ať se stanoví datum, do kdy si budou moci církve o majetek, který jim nepochybně 25.2.1948 a později patřil, budou moci požádat a stát a obce jim ho buď vrátí nebo nevrátí. Daňové asignace je mnohem lepší a do budoucna dlouhodobě udržitelný způsob financování církví než vyplácení jakýchsi náhrad, jejich valorizace a utlumování financování ze strany státu. Takže hysterická kritika sociální demokracie ze strany pravicových stran a církví je ničím nepodložená demagogie. V tomto smyslu se sociální demokracie chová mnohem odpovědněji a transparentněji než všechny pravicové strany a představitelé církví dohromady. Také nejdále pokročilo řešení narovnání vztahu mezi církvemi a státem, pokud vím, když byl ministrem kultury Pavel Dostál, potom to ovšem prý zablokovali představitelé řádů a kongregací, kteří chtěli ony lesy a polnosti.
    September 10, 2012 v 0.52
    Daňové asignace
    taky považuji za nejlepší řešení financování církví, protože má výhodu průběžných systémů financování. Podle informace, která se objevila na Facebooku ve skupině Za církev sociálnější mohou v Italii plátci té daně peníze poslat buď církvím nebo na údržbu památek. Nabízí se vyřešit pomocí takové daně i současné podfinancování neziskovek, jak už tu zaznělo.
    AM
    September 13, 2012 v 9.02
    pro pana Potměšila:
    řekl bych, že na věci pohlížíte příliš idealisticky. Jak to všechno je možná uvidíte na dvou článcích, které nedávno vyšly v MF Dnes.

    První je z pera premiéra Petra Nečase.
    http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/premier/komentar/splaceni-dluhu-cssd-zapomnela--ze-chtela-dat-cirkvim-vic-nez-koalice-98696/
    Je to skutečně vynikající článek hodný hlubšího rozboru. Například vždy, když hrozí, že se premiér přiblíží k věcné podstatě odporu ČSSD, okamžitě přechází na rovinu moralizování, jak je u současné pravice zvykem.
    Ale to nechme stranou.
    Doporučuji si ten článek přečíst.

    A pak si přečíst vyjádření Martina Stropnického nazvané Restituční otazník., které vyšlo v v MF Dnes o dva dny později, 5.9.
    Martin Stropnický je kariérní diplomat a svého času byl velvyslancem při Svatém stolci. Má přehled o jednáních za poměrně dlouhou dobu.
    A tam se dozvíte, že když ČSSD u moci vlažně navrhovala výrazně vyšší vyrovnání s církvemi, než současná vláda (ono byly časy blahobytu a růstu), byla to ODS, kdo byl proti.
    Stropnický se ptá - "Co se najednou změnilo, že současná vláda restituce tak urputně prosazuje? Proč je tak aktivní ODS, která v minulosti vyjednávání brzdila?"
    Ano. Slušná otázka. Proč?

    A to je největší bída české politiky - absolutní účelovost. Prosazuji pouze to, z čeho něco kápne. Nezáleží na programu, na předvolebních slibech, na tom, že jsem včera říkal něco jiného než dnes......... pomyslel jsem si. (srdečně zdravím)))

    JK
    September 13, 2012 v 15.17
    Co se změnilo?
    To je přeci jasné, co se změnilo, ČSSD už není vládní strana a ODS už není opozice. Všichni dobře vědí, že restituce se musí řešit, je na to rozhodnutí Ústavního soudu, blokační zákon, obce to chtějí vyřešit, budovy se hroutí - všichni vám mezi čyřma učima řeknou, že se s tím musí něco udělat, jinak ty církve své majetky vysoudí stejně. Jenomže u nás jsou restituce nepopulární a církve tím spíš, takže restituce církevního majetku je politická sebevražda a skvělý námět opozičního populismu. Je to bohužel až příliš jednoduché....
    September 13, 2012 v 19.22
    A co konsensuální řešení?
    A neprosazovat hlava nehlava proti velkému odporu veřejnosti a sociální demokracie špatně připravený zákon, který nikdo z vlády není ochoten a schopen představit, vysvětlit a obhájit před veřejností. Samozřejmě, že je třeba to řešit, ale kdyby vláda a představitelé církví začali veřejně jednat se sociální demokracií a se zainteresovanými kritiky (Hrádela, Rejchrt, Štampach, Šilerová, atd.), tak by situace vypadala jinak. Vláda to slíbila prosadit, tak ať se snaží! Samozřejmě nemá to jednoduché, zvláště když jí ještě zezadu podkopává židličku prezident Klaus.
    MP
    September 15, 2012 v 21.19
    P. Konvalinko,
    proč tvrdíte nepravdy?
    Ústavní soud nikdy a nikde neřekl, že má nebo dokonce musí být přijat TENTO zákon a TENTO model vyrovnání mezi církví a státem, nic takového ani říct nemohl, protože k tomu nemá kompetenci (může zákony rušit, nikoli je tvořit). ÚS stanovil pouze to, že je potřeba danou věc vyřešit, ale nestanovil, jakým způsobem.
    ČSSD má např. vlastní řešení, které se vám nemusí líbit, ale nelze tvrdit, že jiné řešení neexistuje...
    JK
    September 15, 2012 v 23.25
    Ach jo
    Nic takového přece netvrdím, já jenom odpovídám na otázku pana Morbicera, proč posledních dvacet let chce vládní strana řešit otázku restitucí a opozice jí to vždy znemožní. O tom, jaké řešení by se mi líbilo, jsem nenapsal ani slovo.
    Populismus zvítězí, žádný zákon neprojde, příštích dvacet let se budeme soudit.
    September 19, 2012 v 8.03
    Dub zůstane dubem
    Zdá se mi to jen, nebo diskuse zcela ignoruje obsah textu?

    Pro jistotu ocituji pasáže, které považuji za zásadní, a které jako by se diskutujících nikterak nedotkli:

    Vyvlastňoval rakouský stát, pozemkovou reformu udělal Masaryk i Beneš. A majetek konfiskovali i komunisté. Otázka, zda něco vracet, případně kolik toho vracet, je otázkou v zásadě politickou a restituce nemohou být prováděny v rozporu s veřejným zájmem, což dnes evidentně jsou.

    A postrádám politiky, včetně politiků levicových, kteří by toto byli schopni církvím jasně říci: ano, bylo možná ukradeno, ale vracet se nebude, neboť to dnes není ve veřejném zájmu. A ještě více postrádám politiky, kteří by byli schopni vůbec říci dnešnímu světu a dnešním elitám: ano, i v budoucnu bude zřejmě potřeba přistupovat k určitým vyvlastňováním, neboť to bude ve veřejném zájmu. Vlastnické právo je sice velmi důležité právo, ale ještě důležitější je někdy veřejný zájem. Někdy totiž vznikají takové majetkové nerovnosti, že ohrožují svobodu, rovnost a demokracii, že ohrožují celou společnost. Pak je nejen možné, ale i nutné přistupovat i k vyvlastňování.

    Druhým důvodem pro rázné odmítnutí restitucí je onen hrozný duch nerovnosti a duch nesolidarity, který tento zákon provází.

    Ano, církví se pan Kalousek na jejich názor ptá, církve prý musí souhlasit se zákony, které se jich týkají. Odborářů či nezaměstnaných se vláda neptá. Nezaměstnaným bez jejich souhlasu krátí dávky a nezaměstnané bez jejich souhlasu šikanuje systémem DONEZ nebo nucenými pracemi nazvanými veřejná služba.
    September 19, 2012 v 8.14
    Nerovnost
    Jak tak na to koukám, ocitoval jsem jako zásadní skoro polovinu textu Pavla Čižinského. Možná že ti, kteří argumentují proti němu, aniž jej četli, nedokážou přečíst ani můj výtah, i ten na ně bude příliš dlouhý.

    Přitom bych rád ještě připomněl, že nedávno vyjádřil Pavel Čižinský další zásadní myšleku, které není věnována dostatečná pozornost. V Právu v článku „Xenofobní restituce‟ poukázal na spojení restitucí s odlukou církví od státu, které někteří jeho stoupenci otevřeně obhajují tím, že umožní nepodporovat muslimy. Spoléhají, že díky xenofobii jim Češi zatleskají za to, zač by je měli hnát vidlemi.

    Nejen že je špatné přijímat zákon proti muslimům. Ona taková odluka církví od státu není namířena zdaleka jen proti muslimům. Ona umožní zajistit katolickou církev, s nějakou tou trafikou bude pamatováno na dalších šestnáct církví a náboženských společností, a všechny ostatní církve, které k nám snad přišly nebo u nás vznikly po únoru 1948 (a katolická církev na ně dnes nepamatuje ve své velkorysé štědrosti při dělení očekávané kořisti), jakož i všechny církve, které k nám snad v budoucnu přijdou nebo vzniknou, budou odříznuty od jakékoliv státní podpory.

    Církevní restituce mají restituovat stav, kdy existovala privilegovaná státní církev. Porušují zásadu náboženské svobody a rovnosti, mají katolické církvi navrátit výlučné postavení a zajistit je na věčné časy.
    Ne že bych od Pavla opisoval, ale argumentoval jsem podobně: http://skabraha.blog.ihned.cz/c1-57431960-restituce-nebo-revoluce

    Holt jsme v ProAltu všichni jedna nevlastenecká banda.
    November 8, 2012 v 3.57
    1. Walter Bartoš
    2. Václav Baštýř
    3. Jan Bauer
    4. Marek Benda
    5. Petr Bendl
    6. Miroslav Bernášek
    7. Zdeněk Boháč
    8. Pavel Bohatec
    9. Jan Bureš
    10. Jan Čechlovský
    11. Jana Černochová
    12. František Dědič
    13. Pavel Drobil
    14. Dana Filipi
    15. Jana Fischerová
    16. Jan Florián
    17. Zdeňka Horníková
    18. Tomáš Chalupa
    19. Miroslav Jeník
    20. Radim Jirout
    21. Lenka Kohoutová
    22. Jaroslav Krupka
    23. Jan Kubata
    24. Jaroslav Martinů
    25. Václav Mencl
    26. Petr Nečas
    27. Miroslava Němcová
    28. Vít Němeček
    29. Jan Pajer
    30. Jiří Papež
    31. Roman Pekárek
    32. Jaroslav Plachý
    33. Jiří Pospíšil
    34. Aleš Rádl
    35. Ivana Řápková
    36. František Sivera
    37. Pavel Staněk
    38. Zbyněk Stanjura
    39. Pavel Suchánek
    40. Pavel Svoboda
    41. Igor Svoják
    42. David Šeich
    43. Boris Šťastný
    44. Jiří Šulc
    45. Tomáš Úlehla
    46. Jan Vidím
    47. Vladislav Vilímec
    48. David Vodrážka
    49. Ivana Weberová
    50. Jaroslava Wenigerová
    51. Zdeněk Bezecný
    52. Ludmila Bubeníková
    53. Václav Cempírek
    54. Josef Cogan
    55. Jaromír Drábek
    56. Jaroslav Eček
    57. Jan Farský
    58. Petr Gazdík
    59. Martin Gregora
    60. Alena Hanáková
    61. Leoš Heger
    62. Petr Holeček
    63. Václav Horáček
    64. Jan Husák
    65. Jitka Chalánková
    66. Rudolf Chlad
    67. Michal Janek
    68. Ladislav Jirků
    69. Miroslav Kalousek
    70. Jana Kaslová
    71. Daniel Korte
    72. Rom Kostřica
    73. Patricie Kotalíková
    74. Václav Kubata
    75. Helena Langšádlová
    76. František Laudát
    77. Jaroslav Lobkowicz
    78. Pavol Lukša
    79. Jiří Oliva
    80. Vlasta Parkanová
    81. Gabriela Pecková
    82. Stanislav Polčák
    83. Anna Putnová
    84. Aleš Roztočil
    85. Jaroslava Schejbalová
    86. Karel Schwarzenberg
    87. Jiří Skalický
    88. Jan Smutný
    89. Bořivoj Šarapatka
    90. Renáta Witoszová
    91. Lenka Andrýsová
    92. Josef Dobeš
    93. Michal Doktor
    94. Dagmar Navrátilová
    95. Viktor Paggio
    96. Karolína Peake
    97. Jiří Rusnok
    98. Jana Suchá
    99. Jaroslav Škárka
    100. Milan Šťovíček
    101. Martin Vacek
    102. Radim Vysloužil
    + Další komentáře