Co také sděluje ČSSD svým předvolebním plakátem

Sociální demokraté se plakátem proti církevním restitucím znemožnili - jako obvykle. ČSSD bude nevolitelná nejen pro všechny věřící, ale i pro duchovně zaměřené lidí s kritickým myšlením.

ČSSD disponuje zvláštní schopností. Pravidelně před volbami se dokáže dokonale znemožnit. Naposledy před pár dny, když zemi zaplavily plakáty zobrazující ruku úředníka, kterak ruce duchovního předává dar v podobě měšce s obnosem 134 miliard korun. Scénka jak vystřižená z padesátých let. Byl to tehdy „kněžour“, kdo se jako první mezi jinými stal synonymem pijavice přisáté k výdobytkům vědecky řízené socialistické společnosti. Sociální demokracie tím vsadila na jednoduchou lež, od níž si slibuje více voličských hlasů než od složitější pravdy.

Především nejde skutečně o dar. Ostatně, může si snad někdo rozumný představit, že by neoliberální politické elity, které každé aktivum důsledně převádějí do soukromých rukou, darovaly nějaké organizaci – nadto organizaci duchovní a nevýdělečné – vůbec něco? A k tomu – jak se u daru sluší a patří – nezištně?

Jak notoricky známo, církve byly komunistickým státem po 25. únoru 1948 nesčetněkrát o svůj majetek okradeny. Není pravdou, že se neví, co církvím patřilo, a co ne. Katolická církev je proslulá řádným vedením záznamů po stovky let. Nejsem přirozeně odborníkem na majetkové vztahy mezi státem a církví, ale tvrzení o tom, že leckterý církevní majetek nebyl od dob Josefa II. výhradně ve vlastnictví církví, mi na rozum nejde. Pohříchu to nejenže nedává smysl, ale nevyjadřuje ani stav žádoucí. Nezdá se mi rozumné, aby kostel, jejž užívá výhradně církev k bohoslužbám, měl patřit ještě někomu dalšímu, když jiné určení kostela neexistuje. Rovněž nepovažuji za smysluplné, aby o pozemcích a dalších nemovitostech, které církve užívaly k plnění charitativní, sociální či zdravotní péče, jakož i k vlastnímu financování, rozhodoval ještě někdo jiný. Je snad obvyklé, že by vlastníkům majetků necírkevních někdo určoval ještě nějakého dalšího vlastníka, a to jenom proto, aby na to dotyčný nebyl sám? Kromě toho si nelze nevšimnout, že o společném vlastnictví církví a státu se mluví až teď, kdy jde do tuhého. Což vzbuzuje dojem, že se hledají důvody, jak se vypořádání vyhnout.

Malá odbočka: dokážu si ovšem představit, že stát posedlý privatizací je schopen mezi restituční položky zahrnout i ledacos jiného. To proto, aby k privatizaci, kterou státem odkoupený církevní majetek stejně čeká, toho bylo co nejvíce.

Jestliže se při restitucích necírkevních nemovitostí, o které stát občany rovněž okradl, nezkoumal původ majetku, proč se tak má dít u majetku církevního? Chce-li někdo vlastnická práva církví zpochybňovat událostmi po Bílé hoře či Josefínskými reformami, pak by měl požadovat od necírkevních restituentů prapradědečkovy CK účty od záhumenku a činžáku ve Vodičkové. Jinak žádné restituce. To bychom se pobavili a posléze raději zůstali u 25. února a těm církvím možná také něco přiznali, není-liž pravda?

Podle vedení ČSSD je tedy vracení ukradeného darem. Zvláštní pořádek – nikoliv tedy u nás. Vzhledem k tomu, že v této republice už byl každý okraden, netřeba sebemenší míry představivosti, abychom si ve zcela hypotetickém případě – totiž v případě, že by policie někoho dopadla – natrénovali skálopevné přesvědčení, že po zloději nic chtít nebudeme. Případně zloděje laskavě požádali o založení zvláštního fondu, z něhož bychom si tu a tam něco z toho, co z lupu ještě zbylo, mohli vypůjčit, možná i vzít. Taková představa jde sice s lidskou přirozeností dohromady asi jako vejce s kovadlinou, ale nic naplat. Zřejmě to již na odpovědných místech v ČSSD osobně vyzkoušeli, a tak vědí, že to bude fungovat, když s návrhem tohoto druhu přicházejí. Ostatně fondy, najmě ty majetkové, se u nás také osvědčily, že?

Ale dost ironie, věc je vážná. Tam kde se nevrací, co bylo ukradeno, nelze mluvit o právním státě. S jedinou výjimkou. Že by podobně, jako to předpokládá institut znárodnění, jehož uplatnění katolická církev připouští, byl dotčený majetek použit pro vyšší dobro, než znamená vracení ukradeného. V současné situaci by mohlo jít výhradně o ověřitelné a řádně kontrolované sociální výdaje. Například na výstavbu sociálního bydlení, systém zaměstnávání lidí sociálně vylučovaných, pomoc lidem v sociální nouzi a zdravotnictví na nekomerční bázi. Zkrátka by muselo jít o náhradu pravicí zdevastovaného sociálního státu.

S ničím takovým ovšem ČSSD nikdy nepřišla. A to ani za časů jejího osmiletého vládnutí, kdy byly podmínky pro vypořádání církevních restitucí nesrovnatelně lepší. (Především díky kardinálu Vlkovi, který věděl, co může od české pravice čekat. Nicméně, nedělal si iluze ani o tehdejší levici.) Místo toho ČSSD čekala, že věc pěkně po česku vyšumí do ztracena. A tak dnes může jenom mlčet, když se restituce řeší s arcibiskupem, který neprivilegované občany považuje za lůzu a podporu pro svoji věc hledá u politických elit pošlapávajících nejzákladnější axiómy křesťanství.

I když to s prolhaným plakátem ČSSD nesouvisí, je zřejmé, že restituce provedené podle dohody mezi současnou vládou a církvemi žádné požehnání církvím nepřinesou. Na velké peníze, na jejichž „správu“ se již jistě hrnou nabídky, nejsou připraveny. Nedisponují vlastním aparátem pro obnovu a údržbu sakrálních staveb. Podobné platí pro rozumné a z křesťanského hlediska přijatelné využití pozemků a dalších nemovitostí. Církvím, zejména té katolické, chybí i tady organizační a technické zázemí a pro nejednu nemovitost i smysluplné využití. Se vším se budou muset obracet na „tržní prostředí“ a to žádným milosrdenstvím netrpí. Miliardy protečou najatým správcům církevního majetku skrz prsty dříve než voda v potoce. Tím, že stát nebude přispívat na žádný z církevních výdajů, se připraví společnost o další potřebný prvek solidarity. Církve pak o jednu z mála jistot.

Ostatně o žádné opravdu velké peníze ani nejde, uvážíme-li, že jenom na státních zakázkách bylo v roce 2010 vydáno 630 miliard korun. (Vzhledem k tomu, s jakou velkorysostí jsou státní zakázky zadávány, nedivil bych se, kdyby to, co společnost skutečně potřebuje, se dalo pořídit za polovinu.) Mimoto je oněch 134 miliard, které ČSSD záměrně uvádí jako jednu finanční položku, ve skutečnosti pouze 59 miliard. Za dalších 75 miliard totiž obdrží církve nazpět nemovitý majetek. Takže sečteno, podtrženo, stát vyplatí církvím částku, která se rovná jedné pětině toho, co ročně skončí v kapsách podvodníků se státními zakázkami. Takže na zlodějinu je dost, a na restituce ne?

Sociální demokracii a nemalou část české společnosti, která v ní vkládala naději, přijde její plakát s měšcem velmi draho. Dlužno dodat, že plakát, který si ve své tuposti nezadá se škrtacími nápady pravicové vlády, není pouhým ztvárněním momentálního nápadu. Je smutným dokladem o tom, že se sociální demokracie od roku 2006 nepoučila (tehdy byl na jejím předvolebním plakátě výkřik po zabránění restitucím stůj co stůj položkou č.1). Ukazuje se, že její spodní proudy kryptokomunistického ražení nacházejí ve straně úrodnou půdu. Jak vidět, Marxovo heslo o náboženství jako opiu lidstva a Marxův pohled na svět skrze výrobní vztahy je podstatnou ideovou náplní strany. Billboard zesměšňující církev a s ní věřící spoluobčany je důkazem, že tradiční levicové podceňování duchovních hodnot má ve straně náležitou mocenskou pozici. Jinak by něco tak ohavného, jako je aktuální předvolební plakát, nemohlo práh Lidového domu opustit.

Bohužel anebo bohudík? – za takových podmínek bude ČSSD nevolitelná nejen pro všechny věřící, ale i pro řadu duchovně zaměřených lidí včetně lidí s kritickým a nezávislým myšlením. Svým plakátem totiž vyhrála soutěž na dodavatele idejí do lokálu čtvrté cenové skupiny. Dopad na prezidentského kandidáta ČSSD Jiřího Dienstbiera, který se od prolhaného plakátu nedistancoval, bude mít svoji nezanedbatelnou váhu. Jak šalebné je kouzlo nechtěného, hrají-li si s ním političtí nedoukové: levicová ČSSD posílí pravici.

ČSSD se prezentuje jako strana zastávající se lidí práce a lidí sociálně slabších. Ptám se, proč tedy zvolila jako první krok své kampaně před krajskými volbami zrovna církevní restituce, které s kompetencemi krajů nesouvisí? Pokud by ČSSD šlo při krajských volbách o naznačení politické koncepce celostátního dosahu, proč nedala přednost ukázat na svých billboardech kandidáty, u nichž je předpoklad, že se budou na úrovni krajů zasazovat o zrušení asociálních reforem? Vždyť ty jsou na rozdíl od restitucí pro dosavadní voliče ČSSD skutečnou pohromou.

A co si myslíte vy? Diskuse (30 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Martin Profant - Praha 7

Nezlob se na zrcadlo, když máš křivou hubu. Pondělí, 13.Srpna 2012, 08:49:8

On se Duka a spol. chovají tak, že si tu karikaturu zaslouží - a to tu dikobrazí.
A právní stát není tam, kde není rovnost. Lépe nevracet to, co bylo ukradeno, než vracet jen privilegovaným a ještě za různých podmínek.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

ať žije duchovnost? Pondělí, 13.Srpna 2012, 09:33:50

Naprosto souhlasím s Martinem Profantem; na hrubý pytel hrubá záplata.

Mám z článku nepříjemný pocit, že se Jiří Vyleťal, který na jiném místě (http://www.proalt.cz/?p=3524) kritizuje "povrchní a opožděný antikomunismus", - když dojde na lámání chleba - k takovému pohodlnému antikomunismu docela rád přikloní. Nebo se snad mýlím?

A odkud má pan Vyleťal svůj brilantní postřeh, že k levicové tradici patří "podceňování duchovních hodnot"?!

Tvrdit něco takového v aktuálním kontextu, tj, ve chvíli kdy církevní potentáti ukazují, že nepodceňují hodnoty materiální, je poněkud legrační. A navíc je to bohapustý nesmysl.

(Doufám, že důvodem k napsání tak špatného článku byl jen chvat způsobený rozčilením. Byť ani to autora nijak neomlouvá.)

Adam Borzič - brno

Pondělí, 13.Srpna 2012, 09:49:38

Pochybuji, že tímto plakátem se stane ČSSD nevoliltelná. I několik anket (jistě, zatím nereprezentativních) ukázalo, že drtivé většině lidí plakát nevadí. V Událostech komentářích odmítl jeho analogii s nacismem jeden historik a odbornice na marketing zase odmítla, že by probouzel závist...

Mnohým duchovním lidem mnohem víc vadí ta militantní touha po majetku ze strany církví - ostatně nevšiml jsem si, že by se k čemukoliv jinému v poslední době vyslovovaly...

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Pondělí, 13.Srpna 2012, 10:10:17

Přiznám se, že jsem tuhle kauzičku nesledoval, protože jsem měl teď hlavu plnou jiných věcí. Až když jsem viděl, jak moc se o tom mluví, vygoogloval jsem si onen bilboard a byl šokován. To je celý ten povyk kvůli takové prkotině? Je to součást kampaně (viz další plakáty), která je konfrontační a populistická, ale to je - bohužel - u kampaní zcela normální. Když se podíváme na ostatní ty plakáty, tak to má logiku, ovšem je to nedomyšlené v tom, že úplně stejné plakáty by mohla pravice použít při kritice vysokého zdanění, např.

Co považuju opravdu za problematické, to jsou ona přirovnání k nacismu. Ale o tom už se tu mluvilo.

"Co bylo ukradeno, musí být vráceno" už se mi nechce komentovat. Jsou tu ale i argumentační zkraty a nepřesné informace:

"Ostatně, může si snad někdo rozumný představit, že by neoliberální politické elity, které každé aktivum důsledně převádějí do soukromých rukou, darovaly nějaké organizaci – nadto organizaci duchovní a nevýdělečné – vůbec něco? A k tomu – jak se u daru sluší a patří – nezištně?" - Tak to je opravdu nepochopení povahy toho režimu. Neoliberalismus jde běžně ruku v ruce s neokonzervatismem, nehledě na to, že jde přece o formu privatizace, jak přiznává sám autor. Nezištné to není, ty skupiny se navzájem posilují - oslabení sociálních jistot v ekonomice, rozklížení společnosti, a místo toho její zdisciplinování konzervativními autoritami. Zcela v duchu současného Hradu.

A vůbec nemohu souhlasit s tím, jak autor smete ze stolu historickou skutečnost, že tzv. církevní majetek měl vždy poloveřejnou povahu. Tím, že se to dnes nerespektuje, otevírá se cesta k tomu, aby se s tím majetkem zacházelo úplně stejně jako se soukromým majetkem. Přitom ne všechny majetky jsou si rovny. Neziskové organizace mají např. ze zákona omezení, jak zacházet se svým majetkem, resp. s jeho výnosy. Je to proto, aby ty majetky sloužily veřejně prospěšným účelům a ne soukromému zisku.

Nejsem snad přílišný optimista, ale nevěřím, že všechno z těch 630 mld, které autor uvádí jako hodnotu veřejných zakázek, je rozkradeno. Takže následné přirovnání je mírně řečeno přehnané.

U toho Marxova citátu stojí za to jej znát, on není zas až tolik primitivní.

A odkdy je kritika církevních hodnostářů kritikou duchovních hodnot?!

Martin Profant - Praha 7

Pro M.Š. - K opiu lidstva Pondělí, 13.Srpna 2012, 10:49:14

Ale na druhou stranu ten Marxův postoj není tak složitý -- náboženství je utišující prostředek na tak bolavé společenské vztahy, že by jinak byly k nevydržení. Není to, jak se domnívala stalinistická propaganda a jak to od ní zjevně převzal p.Vyleťal, nástroj otupování či ohlupování. Svojí funkci proto náboženství ztrácí podle Marxe teprve s osvobozením lidí z nelidských poměrů.

P.s. J. Vyleťalovi
Mimochodem, pravice nedává ze svého, dává z takových maličkostí jako jsou výdaje na školství (a nárůst žáků ve třídě nad třicet dětí), nevalorizace důchodů, z nefinancování ústavů sociální péče a v neposlední řadě z převedu financování veřejných výdajů z daní na financování z veřejného dluhu (tedy z přerozdělování ve prospěch finančního kapitálu). Trochu mi vadí, když lidé, kteří z takových zdrojů berou, žvaní o morálce.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

co jsou to vlastně ty zatrolené "duchovní hodnoty" ? Pondělí, 13.Srpna 2012, 10:54:13

1) Když už se zde autor a Martin Škabraha dotkli Marxe, snad neuškodí přečíst si to, aby bylo jasno, o čem je řeč (mimochodem: Marxovi bylo v té době pouhých 25 let):

"Světská existence omylu je kompromitována, jakmile byla vyvrácena její nebeská oratio pro aris et focis. Člověk, který ve fantastické skutečnosti nebes, kde hledal nadčlověka, našel jen odraz sebe samého, nebude už ochoten nalézat jen zdání sebe samého, jen „nečlověka“ tam, kde hledá a musi hledat svou pravou skutečnost.

Základem nenáboženské kritiky je: člověk dělá náboženství, náboženství nedělá člověka. Náboženství je totiž sebeuvědomění a sebedůvěra člověka, který se buďto ještě nenašel, nebo se už zase sám sobě ztratil. Ale člověk, to není abstraktní bytost trůnící někde mimo tento svět. Člověk, to je svět člověka, stát, společnost. Tento stát, tato společnost produkují náboženství, převrácené vědomí světa, protože jsou samy převráceným světem. Náboženství je všeobecná theorie tohoto světa, jeho encyklopedické kompendium, jeho logika v populární formě, jeho spiritualistický point d‘honneur, jeho enthusiasmus, jeho morální sankce, jeho slavnostní dovršení, jeho povšechný důvod útěchy a ospravedlnění. Náboženství je fantastickým uskutečněním lidské podstaty, protože pravou skutečnost lidská podstata nemá. Boj proti náboženství je tedy nepřímo bojem proti onomu světu, jehož je náboženství duchovním aromatem.

Náboženská bída je jednak výrazem skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačeného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Je to opium lidu.

Zrušit náboženství jako ilusorní štěstí lidu znamená žádat jeho skutečné štěstí. Požadavek vzdát se ilusí o svém postavení je požadavek vzdát se postavení, ve kterém je zapotřebí ilusí. Kritika náboženství je tedy v zárodku kritikou tohoto slzavého údolí, jemuž náboženství tvoří svatozář.

Kritika strhla s okovů imaginární květy, ne proto, aby člověk vlekl dál bezútěšné okovy, nezkrášlené fantasií, nýbrž aby tyto okovy odhodil a utrhl živý květ. Kritika náboženství zbavuje člověka ilusí proto, aby myslil, jednal, tvořil svou skutečnost jako člověk, který se zbavil ilusí a přišel k rozumu, aby se pohyboval kolem sebe, a tím kolem svého skutečného slunce.
Náboženství je jen ilusorní slunce, které se točí kolem člověka, dokud se člověk nepohybuje kolem sebe.

Je tedy úkolem dějin, když zmizela pravda onoho světa, nastolit pravdu tohoto světa. A prvním úkolem filosofie, která slouží dějinám, je, aby poté, když byla odhalena posvátná podoba sebeodcizení člověka, odhalila toto sebeodcizení i v jeho neposvátných podobách. Kritika nebe se takto mění v kritiku země, kritika nábozenství v kritiku práva, kritika theologie v kritiku politiky.“ (http://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1843/121843.htm#1a)

2) Jiří Vyleťal jakožto koordinátor Křesťansko-sociální platformy České strany sociálně demokratické formuluje pozici platformy takto:

„...Je to právě úsilí ovlivnit sociálně–demokratický diskurs křesťanským učením. Přesněji řečeno: ČSSD by si měla uvědomit, co je nejniternějším zdrojem myšlenkového proudu z něhož sociálně–demokratické hnutí vzniklo. Její politika by tomu měla odpovídat.“ (http://e-cirkev.archa.cz/clanek/1300-Rozhovor-s-Jirim-Vyletalem-koordinatorem-Krestansko-socialni-platformy-Ceske-strany-socialne-demokraticke/index.htm)

ČSSD je na tom myšlenkově (ideologicky) dost neslavně. Netuším, nakolik ji v tomto ohledu chtějí a mohou postavit na nohy Pehe, Špidla nebo Vyleťal.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pondělí, 13.Srpna 2012, 11:04:36

Souhlasím s autorem článku v tom, že některé reakce na tzv. církevní restituce jsou spíše v rovině animozity vůči církvi, než snahou o naplnění práva. Ponechme stranou, proč právě české katolické církvi se místo lásky a úcty občanů dostává spíše nepřátelství a odporu, ale taková je prostě lůza, jak říká Duka. Pokud se však tato církev přichýlila pod jeho vedením k pravicové ekipě, těžko může očekávat podporu od levice, za takové blbce její vedoucí představitele snad autor článku nepovažuje.
"Ukradeno - vráceno" - toho se autor mohl vyvarovat, to čpí příliš primitivní propagandou, používanou tam, kde chybí argumenty.
Jsou tu ale jiné zásadní otázky, které jsou často kladeny a autor se jim cíleně vyhnul, čímž jeho článek pozbyl novinářské kvality. Současný zákon o církevních restitucích přece jednostranně a tudíž neoprávněně zvýhodňuje církve při restitucích oproti jiným restituentům-ocenění pozemků cenou tržní atd.. A to značně, takže hlavně tady se pane Vyleťale nedá mluvit o právním státu! A v tomto případě může ČSSD oprávněně mluvit o daru pro církev. Na závěr, je pravda, že ČSSD by více měla klást důraz na boj proti asociálním reformám, ale bohužel naplnění tzv.církevních restitucí bude znamenat nutnost zvýšení těchto asociálních tlaků, protože někdo je zaplatit bude muset a v Čechách je pravidlem, že bohatí to nejsou.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pondělí, 13.Srpna 2012, 11:17:53


Na můj vkus je ten plakát ČSSD trochu silná káva.

Pokud jde ale o "prolhanost", to tedy pr.

Má-li být agitace účinná, musí být relativně zjednodušená, přehledná.

S plakátem nejsem příliš spokojen VNITŘNĚ - ale co naplat:
... jsem nucen na něj pohlížet a brát ho jako daň nutné agitační techniky při volbách, reklamách atd. ...

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pondělí, 13.Srpna 2012, 11:28:48


„...Je to právě úsilí ovlivnit sociálně–demokratický diskurs křesťanským učením. Přesněji řečeno: ČSSD by si měla uvědomit, co je nejniternějším zdrojem myšlenkového proudu z něhož sociálně–demokratické hnutí vzniklo. Její politika by tomu měla odpovídat.“

(http://e-cirkev.archa.cz/clanek/1300-Rozhovor-s-Jirim-Vyletalem-koordinatorem-Krestansko-socialni-platformy-Ceske-strany-socialne-demokraticke/index.htm)


Sociálně-demokratické hnutí vzniklo z křesťanských idejí - i kdyby sociálních?

No to je tedy bomba.
Pokud vím vznikající socdem navazovala na prohloubení tzv. osvíceneckého, radikálně demokratického, někdy i sociálně-liberálního směru (jednak obvykle bezvěreckého, maximálně vůči náboženství indiferentního - když už vůbec ...) směrem ke zdůraznění práv práce a sociálních otázek.

Křesťanství bylo občas terčem útoků socdem - a církev téměř vždy !

Takže panu Vyleťalovi se zachtělo přepisovat dějiny?

Naštěstí mám doma sociálně demokratickou literaturu z přelomu XIX.a XX. století ...

Marek Německý - Brno

Několik velmi tezovitých poznámek: Pondělí, 13.Srpna 2012, 16:32:57

Jsem velmi potěšen, že nejsem jediným členem ČSSD, který je současnou kampaní proti církevním restitucím znechucen. Proto bych chtěl velmi ocenit stanovisko pana Vyleťala, byť je psáno laickým jazykem a některé jeho teze nejsou zcela odborně vyargumentované.
Pan Vyleťal má absolutní pravdu v tom, že nejde o žádný dar, rozhodně ne o dar státu církvím. Maximálně lze hovořit o „daru“ římskokatolické církve nekatolickým církvím. Kritikové církevních restitucí by si měli uvědomit, že jak návrh zákona, tak i historické právní dokumenty (rakousko uherský zákoník apod.) se dají vyhledat na internetu…. Můžeme vést spory o tom, zda je vhodné vydávat církvi majetek, který byl komunistickým režimem církvi zcizen na základě toho či onoho právního aktu, ale těžko můžeme nazvat restituci darem, rozhodně ne v případě majetku církve římskokatolické.
Nejsem expertem na historickou právní sémantiku, ale již při letmém prostudování na internetu dostupných historických právních dokumentů a právních analýz, mi přijde teze o veřejnoprávním charakteru církevního majetku v minulosti jako dosti pochybná.
Kampaň ČSSD se mi jeví jako sporná z hlediska kritéria politické korektnosti, podle kterého by se politické kampaně neměly týkat otázek soužití náboženských, rasových nebo etnických skupin, nýbrž spíše by měly zrcadlit socioekonomická štěpení ve společnosti. Na případnou námitku, že kampaň necílí na církve nýbrž na politiku vládní koalice, odpovídám, že samotné církve to tak nechápou. Navíc kampaň oživuje mnohé bolestné rány z dávné minulosti, o kterých jsme si mysleli, že jsou dávno zhojeny (tzv. spor o smysl českých dějin).
Za nejzávažnější pak považuji námitku pana Vyleťala o „spodních proudech kryptokomunistického ražení ve straně“. Nedomnívám se, že kryptokomunismus je tím správným pojmenováním. Petr Nováček to vyjádřil také trochu nepřesně, když konstatoval: „Takže jestli tomu rozumím dobře, pokud tato kampaň zabere, tak to výhledově znamená, že sociální demokracie se posouvá určitým směrem, řekl bych doleva, nebo spíš k radikalismu, a že ztrácí zájem operovat ve středu toho politického pole, a to je pro charakter sociální demokracie vážné sdělení a taky je to vážné sdělení pro budoucí podobu české politické scény.“ 9.8.2012 ČRo 1 - Radiožurnál str. 01 18:10 Ozvěny dne_ Spíše totiž jde o militantní laicismus a radikální republikanismus ve stylu francouzské třetí republiky. V postkomunistické zemi je však takováto politika dost problematická s ohledem na jisté společné ideové kořeny radikálně demokratického republikanismu a komunismu (opět by si to vyžádalo mnohem hlubší analýzu). Takováto radikálně republikánská idea řešení vztahu církví a státu je, dle mého skromného názoru, v jistém napětí s duchem příslušných judikátů ústavního soudu v dané věci.
Úmyslně jsem tento příspěvek pojal jako úderné politické provolání, uvědomuji si, že empirické doložení tezí v něm uvedených by vyžadovalo velmi rozsáhlé analýzy.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Rakousko-uherský zákoník? Pondělí, 13.Srpna 2012, 17:00:21

To tedy opravdu nevím, proč bychom se dnes měli řídit rakousko-uherským zákoníkem. Jestli se jím chce řídit církev, ať se jím řídí, ale nemůže to chtít po celé společnosti. O žádný "militantní laicismus" nejde. Ať se otázka materiálního zabezpečení církví řeší, ale ať se pořád dokola neomílá to samé a nechce se po lidech, aby uznali jakési pochybné "nároky" z dob Rakouska-Uherska.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pondělí, 13.Srpna 2012, 17:08:15


Vydat církvím naturální majetek, který jejich korporacím (právnickým osobám) patřil v první polovině února 1948, aniž by u nějakého takového majetku v době kdykoli předtím došlo k státnímu právnímu aktu, kterým by došlo k odnětí tohoto majetku, i kdyby úkon nebyl zachycen v pozemkových knihách ... ?

... ale BEZ finančních náhrad ?

Proč ne - ale tím by to mělo skončit A I TAKTO se jedná o privilegium jedné kategorie právnických osob (těch církevních) oproti jiným právnickým osobám, kterým se - až na jednu vyjímku (TV jednoty) - nikdy nic jinak než výčtově NEVRACELO !!!

Vždy se křivdy zmírňovaly ... i u fyzických osob ... jinak bychom dostali snad i náhradu za měnovou reformu v třiapadesátém ...

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Markovi Německému Pondělí, 13.Srpna 2012, 17:53:15

Píšete, že "by si to (poměr radikální demokracie a komunismu?) vyžádalo mnohem hlubší analýzu". Myslíte si, že byste takové analýzy (jako "analytik" ČSSD) třeba byl schopen? Tak chutě do toho!

- Proč Vám "přijde teze o veřejnoprávním charakteru církevního majetku v minulosti jako dosti pochybná"?
- Proč mluvíte o církevních "restitucích"? Jsou podle Vás rozbory Karola Hrádely a Václava Pavlíčka chybné? V čem se podle Vás mýlí Lenka Procházková?
- Můžete upřesnit, co je tak specifického pro "postkomunistickou zemi", že je podle Vás v ní taková politika "dost problematická" - v jiné zemi by radikálně republikánská politika problematická nebyla?

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Pondělí, 13.Srpna 2012, 18:17:2

Co myslí pan Německý problematičností radikální politiky u nás? Pravděpodobně to, že vzhledem ke čtyřiceti letům komunistické nadvlády by měli radikálové v České republice už navěky držet hubu. To přání se mu nesplní.

Jan Černý - Brno

Marku, Pondělí, 13.Srpna 2012, 18:21:2

bodově:
- pan Vyleťal není členem ČSSD (mimochodem církevní restituce v této podobě odmítá, nesouhlasí pouze s tím plakátem)

- v debatě se příliš směšují populistická forma kampaně a její věcný obsah; to se týká i toho "daru": já sám jsem vždy schválenou podobu zákona za "dar" označoval, proto mi to slovo na plakátu ani nevadí, je to populistická zkratka, ovšem nesrozumitelná, je-li to slovo bráno "vážně", ve svém věcném významu. Populistická zkratka navozuje určitou emoci, která vyjadřuje (věcně argumentovatelný) politický názor, že ve srovnání s ostatními (ne)restitucemi (téměř žádné právnické osoby po Listopadu nerestituovaly, přestože o to velmi stály; individuální restituenti restituovali za nesrovnatelně horších finančních a právních podmínek) a vzhledem k aktuálnímu plošnému a přímo maniakálnímu šetření na všech ostatních je to v současné podobě prostě dar, něco naddimenzovaného a zbytečného.
Dar katolické církve nekatolickým ovšem také stojí za pozornost jakožto politické a právní novum: katolická církev daruje nekatolickým majetek, který je dosud v držení státu či obcí, a to prostřednictvím legislativního aktu státu (a v zákoně a jeho důvodové zprávě to není vůbec nijak vysvětleno); dosud stát fungoval jako kořist pro podnikatelské subjekty, teď si skrze něj také dávají dary církve.

- také nejsem expert na právní sémantiku, ale všechny expertízy se shodují v tom, že od josefinských reforem až doteď církve prostě neměly k tomu majetku volné dispoziční právo: stát ten majetek „ochraňoval“ podobně jako majetek nadací, tedy kontroloval způsob jeho využití a dával povolení k jeho zástavě, prodeji apod. Tohle je důležtié nejen kvůli církvím, ale též kvůli temným tušením, že celý zákon je přípravou dalšího z tunelů: lukrativní pozemky ve měsetch a peníze na účtech můžou rychle měnit majitele, šikovných podnikatelů je v Čechách dost a dost; k tomu ukazuje i fakt, že prodej restituovaného majetku je zcela nelogicky osvobozen od daně.

- kampaň ČSSD sporná je, to se shodneme; její úderný populismus sice konečně rozproudil debatu o podivném zákonu (a také lze předpokládat, že bude opravdu volebně produktivní), ale zároveň znovu hloubí příkop mezi ČSSD a elitami, především pak novináři a ukončuje tak období klidu zbraní a místy dokonce i náznaků porozumění

- k „nejzávažnější“ námitce: nemám pocit, že by šlo o nasměřování k francouzské třetí republice ve smyslu nějaké vědomé státoprávní koncepce a představy radikálního oddělení státu a církve na způsob Francie 1905: je to myslím spíše reaktivní a pragmatické, tedy snaha vytěžit téma, které se nabízí, ve volbách; když už bychom chtěli myslet dále, tak to naopak reaguje na tendenci pravice instrumentálně vytvářet konzervativní instituce a elity, o něž se bude moci opřít – např. pozorovat, jak vedení mé církve (ČCE), ve svém politickém profilu dosud řekněme „havlistické“, už teď poslušně běží za Dukou a bez rozpaků s ním vybírá všechny politické zákruty, je pro mě divadlem vskutku překvapivým a tragikomickým.

Celkově: je to největší majetkový přesun od velké privatizace v 90. letech a bohužel to stále více velkou privatizaci připomíná: 1) jako instrumentální tvorba majetných či konzervativně smýšlejících tříd; 2) jako dobře připravený tunel. Vzheledm k tomu vlastně není přehnané z toho udělat téma voleb...

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Jan Černý Pondělí, 13.Srpna 2012, 19:05:30

dobře vystihl důležité body. -- Souhlasím zejména se závěrem. Nejde tu přece o nějaké pseudomorální řečičky o slušnosti, vkusu či přiměřenosti, ale o politický boj.

V té souvislosti chci připomenout problém tzv. "bohumínského usnesení" (pěkné shrunutí je v diplomové práci Vladimíra Paneše ZDE: http://is.muni.cz/th/52863/fss_m/Diplomova_prace_Panes.txt).

Připadá mi, že bohumínské usnesení se stalo podobně ostudnou hloupostí jako byla v předvečer války stalinská teze o "sociálfašismu". Otevřeně řečeno: je to trojský kůň antikomunismu v sociální demokracii. Mnoha funkcionářům se výborně hodí (jejich jména je snad zbytečné uvádět).

Stejné pokrytectví (Ivan Štampach tomu říká "zbabělé, upocené čecháčkovské přikrčenectví") jaké vedlo ke vzniku "bohumínského usnesení" přináší i strategicky kontraproduktivní postoje "přeživších" k "bývalým" (Zeman, Paroubek, v jistém smyslu i Rath). Tuto zbabělost před českým voličem nedokážou zakrýt ani sebeobratnější programatické dekorace či ornamenty. Obávám se, že s tímto "usnesením" na rtech dospěje česká sociální demokracie jen k další zradě zájmů pracující třídy. (Před příštími volbami už nemám důvod svému venkovskému sousedovi vymlouvat volbu KSČM.)

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

A co sdělují biskupové občanům? Pondělí, 13.Srpna 2012, 19:11:1

S textem nemohu v jeho celku souhlasit. Pro stručnost jen heslovitě: Zda jde o „vrácení” či „dar” nelze rozhodnout o celku. Ale považuji za podstatné, že „ocenění” majetku, který nebude fyzicky vrácen nýbrž finančně kompenzován, je nestandardní, velmi výhodné pro církve. Pokud by Vám komunisté zabavili kozu a v restituci jste dostal náhradou částku, za niž si dnes můžete koupit kozu, je vše v pořádku. Pokud si odlišně od jiných restituentů s vládou vyjednáte náhradou za kozu částku, za níž si dnes můžete koupit stádo třiceti koz, není to restituce. A není to ani onen dar, neboť daruje se z vlastního jmění, nikoliv z majetku ve správě. Tam je to již zpronevěra. Tak je tomu s oceněním zemědělské a lesní půdy ve vládním návrhu.
Dále autor píše: „Nezdá se mi rozumné, aby kostel, jejž užívá výhradně církev k bohoslužbám, měl patřit ještě někomu dalšímu, když jiné určení kostela neexistuje.” To je typický argumentační trik: Podsunout oponentovi odlišné tvrzení, kterému lze snadno oponovat, a vyhnout se podstatě. O kostely přece nejde, ty byly, stejně jako fary a kláštery, již dávno vráceny výčtovým zákonem. Jde o feudální postavení církve, jde o zemi. Feudální moc církve byla jako problém pociťována nejméně od osvícenství, a prvorepubliková měnová reforma byla logickým pokračováním reforem Josefínských. Poválečný, avšak předúnorový zákon o revizi první pozemkové reformy (1947) je nyní po pětašedesáti letech zvrácen. Co je na tom dobrého? Jde jen a jen o neblahý precedent, prolomení hranice 25. února 1948. Možná úmyslný.
Pokračujme: „Jestliže se při restitucích necírkevních nemovitostí, o které stát občany rovněž okradl, nezkoumal původ majetku, proč se tak má dít u majetku církevního?” Autor si správně povšiml, že se u předchozích restitucí jednalo o občany, tedy osoby fyzické. Žádným právnickým osobám se majetek obecným restitučním zákonem nevracel, leda speciálním výčtovým zákonem a to právě církvím (a některým sportovním spolkům). Z čeho vůbec pramení dojem, že církve stojí nade všemi ostatními právnickými osobami? Co je tak náramného na církvích, že jako jediné, samotinké a výlučné nárokují restituce, když žádným jiným právnickým osobám (firmám, nadacím, spolkům, družstvům, ...) se vůbec nic nevracelo? Restituce byly „zmírněním majetkových křivd” spáchaných v období nesvobody na občanech. Zdůrazňuji, občanech, fyzických osobách. Právnické osoby porovnávejme zase jen s osobami právnickými. A zde se již v minulosti dostalo církvím obrovského přepychu, obrovské výhody oproti porovnatelným necírkevním subjektům.

Zda je plakát ohavný, jak píše autor, nehodlám posuzovat. Za skutečně ohavnou ovšem považuji církevní reakci na něj. Mám na mysli zejména připomínku Třetí říše; to je totiž řeč o provaze v domě oběšencově. Nemyslím jen klerofašistické režimy třeba na Slovensku nebo ve Španělsku. Ani o kolaboraci Vatikánu s fašistickými režimy, Italským na prvním místě. Jde mi hlavně o období těsně před Mnichovem a o druhou republiku a roli české katolické, konzervativní „elity”. Právě ohavnost činů této „elity” a „strážců morálních hodnot” nepochybně umetla komunistům cestu k poválečné moci účinněji než Stalinovy divize. Takže prohlášení biskupské konference považuji za neomalenost a neotesanost, která snad musí otřást každým, kdo dosud církevní restituce podporoval. Morální obrodu společnosti budeme asi muset zvládnout bez církví, ty bohužel, jak biskupská konference naznačila, samy morálku pozbyly...

Jan Potměšil - Praha 4

Rozumný text Pondělí, 13.Srpna 2012, 20:19:51

Díky autorovi za text. Krom jiného to trochu naruší pravolevé vnímání společenských témat, kdy ten, kdo je pro restituce, je cejchován jako Dukův pohůnek či zavilý pravičák a zastávání se restitucí a zároveň averze k současné pravici je pro některé něco nepochopitelného.

Postupem ČSSD v této věci jsem znechucen už řadu let, kdy jen z populistických důvodů restituce zdržuje, ovšem skutečně mě nadzvedla až ta kampaň. Jsem citlivý až alergický na komunistická klišé a demagogii, a proto mi kampaň připadá sprostá. ČSSD teď tvrdí, že jde o polemiku se zákonem. Plakát ale mluví jinak, vychází z těch nejhorších tradic komunistického dějepisu, závisti a antiklerikální nenávisti a negativně je tam zobrazena církev, ne vláda.

Jsem zklamán tím, že ČSSD je v podstatě stejná jako vládní strany - neřeší seriózně problémy, ale straší, lže, ohlupuje, dělá z lidí blbce. Mastodontí strana, která politiku bere jako marketingovou akci. Jinak by mj. v krajských volbách neřešila věci, které s nimi nesouvisí.

Zklamal mě i Dienstbier, který má heslo "Spravedlivý stát", a zároveň papouškuje propagandu své strany. Jak chce být prezidentem všech občanů, nikoliv PR oddělení své strany? Odradil mě od toho, abych ho volil.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Pondělí, 13.Srpna 2012, 22:30:16

"vychází z těch nejhorších tradic komunistického dějepisu, závisti a antiklerikální nenávisti" - Právě tyhle reakce jsou to, co věcně nechápu. Můžete mi to vysvětlit nebo ještě lépe to fakticky doložit? Já to tam prostě nevidím, vůbec to tak na mě nepůsobí. Je to akorát populistické. Já tam vidím spíš něco jako Krylovo "Farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky." To napsal autor písní jako Děkuji. Není v tom žádný militantní ateismus, je to prostě antiklerikální, což je vzhledem k tomu, jakou podobu má katolická církev, v pořádku a já to od levice žádám. A samozřejmě je to kritika jak vlády, tak církví - a v kontextu celé té kampaně (viz další bilboardy) rozhodně především vlády.

V Irsku se vypráví takový vtip: "Jaký je rozdíl mezi beďarem a farářem? - Beďar počká, až ti bude 13, než se ti udělá na obličeji (to come on your face)..." Je to nenávistné? Ne, je to prostě kritika nešvarů. Je to výzva církvi, aby se nad sebou zamyslela. Tak i ten socdemácký plakát.

Petrasek Milan - penzista

Pan Jan P. ujasněnil své politické ambice a preference Pondělí, 13.Srpna 2012, 22:30:58

Sice podpořil tezi pana Jana Kopeckého - "náboženství je fantastickým uskutečněním lidské podstaty, protože pravou skutečnost lidská podstata nemá" , ale stylizací svého zklamání nad politikou ČSSD nastolil pouze dojem své potměšilé licoměrnosti.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Úterý, 14.Srpna 2012, 08:23:15


... ten ušlý zisk jako důvod proč finanční náhrady nejsou tržní ale vyšší ... ?
Pod zorným úhlem toho, jak se po r. 1989 přistupovalo k jiným restituentům ?

Nehledě k tomu, že taky naopak mohl vracený "kapitál" či půda zmizet a nebýt - v pomyslném paralelní světě, kde se nekonal "Vítězný únor 1948" ...

A majetek, u kterého měla církev TEHDY (25.2.1948) TRVALE omezenou dispozici (nikoli krátkodobě, která by po nějakém URČITÉM čase měla vypršet) - by měl být vracen se stejným omezením, který měl tehdy ...

... pokud je vracen bez omezení, třebaže v roce 1947 omezení byla - je to v jisté míře dar.
To se nedá nic dělat - elementární logika ...

O tom, že církevní právnické osoby jsou privilegované proti jiným, kterým se v drtivé většině nic nevracelo, už byla řeč ...

Může cokoli z uvedeno pan Potměšil popřít?

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Úterý, 14.Srpna 2012, 09:44:26

ZPŘESNĚNÍ :

půda zmizet a nebýt ve smyslu "přestat být majetkem příslušné církve" - nikoli samozřejmě zmizet fyzicky

Luděk Ševčík - OSVČ

Úterý, 14.Srpna 2012, 11:53:33

Prostě, pokud se daruje církvi něco nad rámec toho, co se vrátit má /když pomine jak církev majetek získala, všechna omezení majetku atd./ tak to někdo musí zaplatit! Někde to stát vzít musí a kde asi tak? O žádných rezervách k tomu účelu vytvořených nevím, takže se prostě bude někde na někom šetřit a které skupiny obyvatel to odnesou je nabíledni. Levice musí proti tomtuto zákonu nejen protestovat, ale konat tak, aby nemohl být uveden v praxi!

Martin Profant - Praha 7

Jen na okraj ke komunistickému dějepisectví Úterý, 14.Srpna 2012, 12:36:30

Agresivní antiklerikalismus, jeho ikonografie a ideolegemata nepřinesl do českého prostředí komunistický dějepis, ba ani meziválečné komunistické hnutí -- pomineme-li Havlíčka a Mladou Bohemii, bez kterých nevysvětlíme výrazové prostředky a jazyk pozdějších antiklerikálních projevů, nástup antiklerikalismu náleží poslední třetině 19. století a české moderně. Silně se tehdy prolétal s anarchismem, ale nebyl nijak jednoznačně politicky lokalizovan (mimo linií štěpení rakušácky reakční -- pokrokový), takový Herben by podle Duky patřil v tomto ohledu k průkopníkům nacismu. I v katolickém a bodře měšťanském Brně mohl působit jako redaktor Lidových novin František Gellner.
Tak jako čerpal a tvůrčím způsobem přetvářel Havlíček inspiraci od Heineho a Mladého Německa, antiklerikálové čtyřiceti let před první válkou využívají inovace, které přinesl německý kulturní boj a republikánský konflikt s církví ve Francii -- vlastní motivace ovšem nesouvisela s tímto evropským kontextem, ale s reakční rolí, kterou církev se svými feudálními majetky sehrávala v habsburské monarchii.
Komunistické dějepisectví a propaganda využívaly českou antiklerikální tradici překvapivě málo -- mnohem víc se vyžívala v primitivním ateismu, který dokazoval, že věřit může jen duševně zaostalý jedinec a že náboženství je pozůstatek původní stupidity.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Taky nevím, co pořád mají s tím komunistickým dějepisem. Úterý, 14.Srpna 2012, 16:28:0

Církevní otcové se pustili na zatraceně tenký led v zemi, kde kdysi ne komunisté, nýbrž T.G. Masaryk (pokud se nemýlím) hlásal "Řím bude souzen a odsouzen. Tábor je náš program!", byť se později ve vztahu k Římu trochu mírnil. Copak nevědí, že obyvatelstvo našich zemí má toto heslo přímo zapsáno v kolektivním nevědomí? Jen si na ně vzpomenout! Ono vůbec to heslo "Tábor je náš program!" se jeví jako dosti komické v dobách kapitalistického blahobytu, ale podstatně méně komickým se může jevit v dobách, kdy blahobyt zmizí.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

poznámka k poznámce Evy Hájkové Úterý, 14.Srpna 2012, 16:47:58

Ano, Masaryk (1907 ve Valašském Meziříčí) řekl:
"...Budeme usilovat k tomu, abychom nuzných a chudých neměli.
Měli jsme v Táboritech první socialisty a komunisty. Usilujeme, aby mezi námi žebráka nebylo. To je náš český ideál!"
(http://www.sds.cz/docs/prectete/epubl/tgm_ci.htm)

Čekám, zda o zítřejším svátku Duka vyleze na Hostýn, aby tam lidu připomněl potřebu obnovení fallického symbolu na Staroměstském náměstí.

Marek Německý - Brno

ad Jan Kopecký Úterý, 14.Srpna 2012, 21:53:41

1) Analýza vztahu radikální demokracie a komunismu by zabrala tak měsíc práce.
2) Právní posudek Masarykovy univerzity:

http://www.mkcr.cz/assets/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkove-narovnani/PyVloha-z--5-Posudek-Masarykovy-univerzity.pdf

3) Omlouvám se ostatním diskutujícím, ale jsem zaneprázdněný člověk, netrávím zde hodně času, pouze jsem chtěl podpořit pana Vyleťala.
4) Děkuji Honzovi Černému za zajímavé argumenty, které mne umožnily pochopit důvody odpůrců restitucí.
5) Nejsem apriorním stoupencem vládní verze restitucí, pouze mne rozčílily argumenty jeho militantních odpůrců (Procházková ...).

Luděk Ševčík - OSVČ

Středa, 15.Srpna 2012, 12:02:30

Když začala debata o tzv. církevních restitucích, byl jsem jejich zastáncem. Proč by se církvi neměl vrátit její majetek? Zapojil jsem se tu do probíhajících debat s tím, že jsem se obrátil na pana Potměšila, jako jejich zastánce, aby mi vysvětlil proč ano, protože argumentů proč ne, zde bylo více. Byl jsem povznesený nad stranickým bojem, nezajímal mě povůd majetku církve, chtěl jsem se dopátrat na čí straně je právo, padni komu padni. Postupem času jsem z kvanta argumentů obou stran došel k názoru, že tzv. církevní restituce nemají se spravedlností moc společného. Je to dáno už jen náhradami za nevydaný majetek, kde církve mají být mnohonásobně zvýhodněny oproti jiným restituentům. Tento velmi závažný argument mi nikdo ze zastánců restitucí nebyl schopen vyvrátit, pan Potměšil se do mě, za snahu dostat z něj odpověď, obul, ale meritu otázky se vyhnul. Nevím, jak dál tento zákon porušuje demokratické principy /slyšel jsem o prolomení hranice 1948 atd./ ale tohle už zkoumat nehodlám, protože výše psané zvýhodnění církví je úplně dostačují k tomu, abych proti zákonu protestoval. A tak pane Německý se ze mě stál militatní odpůrce restitucí. Možná vámi jmenovaná paní Procházková na tom byla z počátku stejně jako já. Po zvážení všech faktů zřejmě také usoudila, že se jedná o nespravedlnost a stal se z ní militantní odpůrce /mimochodem mnohem, mnohem více distingovaná, než její odpůrci/. A domnívám se, že čím více faktů se lidé o tomto zákoně dozví, tak tím více militantních odpůrců přibude. Pan Duka pod tuto militantnost přikládá, seč mu síly stačí.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Středa, 15.Srpna 2012, 20:18:30

Souhlasím s panem Dukou a také říkám, že "co bylo jednou ukradeno, má být vráceno". Po církevních restitucích se tedy začne okamžitě řešit navrácení rozkradeného, vytunelovaného socialistického státního majetku. A všechno se vrátí. Tedy vše, co bylo postaveno v letech 1948-1989! Do posledního baráku, rozvodných sítí, domů, elektráren, dolů, podinků, školek.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Poděkování za polemiku Středa, 15.Srpna 2012, 22:17:41

Vážené dámy a pánové,
moc Vám děkuji za Vaše názory, které můj článek vzbudil. Jsem velmi potěšen tím, jak kultivovaně diskuse proběhla. Domnívám se, že je prozíravé jednat se stranou, u níž nepředpokládám souhlas, vždy takovým způsobem, abych si nezavíral dveře. Nikdy totiž nemohu s jistotou vědět, je-li mé poznání úplné a nedospěji-li časem ke změně svého postoje. Z tohoto pohledu považuji plakát ČSSD za doklad neprozíravosti.
S pozdravem a přáním všeho dobrého
Jiří Vyleťal - autor článku

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.