Kněžské šílenství

Církve v České republice se poslední dvě dekády soustavně znemožňují. Poslední ekumenické prohlášení k restitucím lze vnímat už jen jako projev šílenství a postupující zlaté horečky.

Čemu vděčíme církvím za posledních dvacet let? Čemu vděčíme církvím za posledních čtyřicet, šedesát, osmdesát let? Je to něco tak závažného, aby to stálo za 100 miliard, za 50 miliard, a stálo to vůbec za něco? Taková úvaha až příliš připomíná rozhovor Hospodina s Lotem ve městě Sodoma, kde marně hledali deset spravedlivých, aby Sodoma mohla být zachráněna. A protože je nenašli, Sodoma byla zničena.

Nevím, kde bychom dnes mezi nejvyššími funkcionáři církví oněch deset spravedlivých hledali. Spravedlnosti mají sice plná ústa, ale jen pokud jde o majetky, kterých se mohou domoci. Pokud jde o spravedlnost v biblickém smyslu slova – tedy jako péči o sociálně slabé a vyloučené, o nemocné a osamělé – hledali bychom ji ve vedení většiny církví marně.

Je zajímavé, jak rychlé jsou výroky církve proti jejím kritikům a pokud se mají zastávat mocných. Připomeňme si, jak páter Duka označil odboráře za lůzu. Pane Bože – prolétne křesťanovi hlavou střelhbitá modlitba. Nemá ten Tejc nakonec pravdu, když říká, že by Duka nejraději získal zpátky moc upalovat?

Zajímavé je, když pak tento pán srovnává protirestituční kampaň s „neblahými antisemitskými a antiklerikálními plakáty 'třetí říše', na rudo přetřenými gottwaldovskými ideology." Nejen že plete páté přes deváté, ale hlavně nějak zapomíná na antisemitské kampaně své vlastní organizace. Především na dobu, kdy Katolické listy s podporou vedení českých katolíků podněcovaly antisemitskou propagandu v Hilsnerově aféře. Když se do procesu zapojil T.G. Masaryk, Katolické listy o něm napsaly: „Hanobením rukopisů začal a nyní dospěl až na ochránce vraha.“ Jak se ukázalo, Hilsner vraždu nespáchal, ale antisemitismus z katolické církve nevymizel a oficiální organizace jako např. Jezuité až do roku 1946 nepřijímaly kandidáty „kteří pocházeli z židovské rasy, ledaže jejich otec, děd a praděd prokazatelně patřili ke katolické církvi“.

Radikální rozluku s antisemitismem udělal až Druhý vatikánský koncil pod vedením jednoho z nejosvícenějších katolíků a vzácného člověka - papeže Jana XXIII – Roncalliho. Jenže na něj i na Druhý vatikánský koncil by katoličtí preláti typu Duka & Co. rádi co nejrychleji zapomněli.

Ale zabývat se Dukou nemá zase tak moc cenu, protože ten člověk je nejspíš už úplně mimo. Co si myslet o jednom z nejvyšších představitelů jedné z největších organizací, který by vážně chtěl postavit pomník maršálkovi Radeckému? Bojovníku proti nezávislosti Itálie a představiteli vojenské stupidity ve Švejkových heroizačních promluvách. Inu, pokud nemá jiné starosti, je to hezká ukázka oddanosti staré C.K. monarchii, kdy to katolická církev měla tak lehké.

Ale abych se jako protestant nenavážel jen do katolíků: ani nekatolické církve, včetně židovské obce, na tom nejsou o mnoho lépe. Poklonkování režimu po roce 1989 není nepodobné tomu, co se dělo předtím. Kritika sociálních poměrů, zastání se nejslabších, boj proti rasismu, toho se skutečně od náboženských spolků těžko nadějeme.

Mluvím samozřejmě o vedoucích představitelích církví i jejich charitativních institucí. Vystoupit veřejně a postavit se za marginalizované můžeme očekávat ještě tak od poctivých duchovních – kterých není málo! A rovněž tak najdeme mnoho věřících, kteří svou víru berou jako poslání a ne jako nedělní (nebo sobotní) pokrytecké předvádění své „staré dobré víry“. V roce 2009, ve výzkumu agentury STEM, 30 % dotazovaných, kteří se pokládají za římské katolíky, uvedlo, že církve považuje za neužitečné organizace. To mělo být pro církve alarmující, ale nebylo. Jak říkal Masaryk: „Hus, před ním už Štítný, vyšli z nápravy mravů; v nich jsem našel, co mne už jako chlapce tísnilo, když jsem pozoroval divný život kněží.“ Ovšem místo pomoci a podpory sledujeme už dvacet let tahanice o majetky!

Jak pravil jeden entuziastický kazatel: „Představte si, že by Ježíš horoval v parlamentu za navracení majetku.“ A já dodávám – dělal by to v době, kdy krize dopadá na stovky tisíc obyvatel této země, na desítky tisíc nezaměstnaných, potýkajících se s ponižováním ze strany úřadů? V době, kdy lidé bez domova umírají na ulicích zimou?

Ano, křesťanské církve, tedy spíše jejich charitativní odnože s většinou nevěřících zaměstnanců, stejně jako jiné organizace, poskytují i sociální či jiné služby. Za ty ovšem, a tak je to správné, dostávají zaplaceno. Je to málo a stejně jako v případě všech, kteří dělají dobrou sociální práci, by to mělo podstatně více. A kdyby postavy jako Duka , Daníček a Ruml vystupovaly častěji proti korupci a nepoctivosti, kdyby podporovaly odborné týmy hledající nová řešení – jak to dělají církve jinde – nemuseli jsme skončit se zkorumpovanou vládou řízenou bandou lumpen-podnikatelů z daňových rájů. A na ty služby by bylo!

Ovšem takhle to vypadá, že církevní představitelé se do politiky dovedou zapojit, jen když je ovládne šílenství zlaté horečky spojené s vidinou obrovských majetků a spekulací s nimi.

Jako evangelický teolog jsem hluboce přesvědčen, že církev by svou parochiální činnost měla financovat jen a pouze z členských příspěvků. Majetky církve, pokud nějaké má, a výnosy z nich by měly sloužit k sociální práci. Té, kterou nefinancuje stát – péči o bezdomovce, pomoc nezaměstnaným... To je nedílnou součástí ježíšovského poslání a tak to dělají tisíce náboženských komunit po celém světě, především pak v těch zemích, které jsou neskonale chudší, než jsme my. Církve se svou touhou po majetku působí jako hlupák z podobenství o boháči a stodolách, který si po získání velkého jmění říkal: „Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.“ Ale bohatství mu nepomohlo... skončil špatně ještě té noci.

Důvody proti restitucím nejsou právní, ale morální a teologické.

Majetky církve by neměly sloužit k financování běžného náboženského chodu. To je blasfemie a urážka křesťanství. A ta je mnohem horší než vylepení pár třeba nevkusných plakátů.

A co si myslíte vy? Diskuse (21 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pátek, 10.Srpna 2012, 11:40:27


Církev by neměla být podrobována nějakým moralizujícím zdůvodněním, proč by se jí restituce neměly týkat.
Jako jestli smí být bohatá a jak by s majetkem měla nakládat, atd.

Tady jde o něco jiného - proč má být církevní právnická osoba zvýhodněna oproti jiným právnickým osobám, kterým se přece - kromě tělovýchovy a výčtových zákonů - obvykle nic nevracelo?

Má církev právo na restituční privilegia?


Někdo si myslí, že má ...

... většina obyvatelstva ale zřejmě nevidí důvod, proč by církve měly být "něco lepšího".

Ostatně v silně náboženských USA se církve o sobe musí postarat samy - bez státu jen s podporou svých souvěrců a darů jiných.

Tomáš Tožička - Duchcov

Pane Tejkle Pátek, 10.Srpna 2012, 12:11:52

církev je organizace, která byla založena s nějakým posláním. Pokud ho neplní, pak mají její členové, ale stejně tak i kdokoli další, právo ji kritizovat. Já tak činím z pozicě člena hned dvou církví - ČCE a CČSH...

Pokud jsou nějaké kroky organizace v rozporu s jejím posláním, pak je zpochybněn důvod její samotné existenci. A to se bohužel děje s církvemi v ČR již dlouho a nehorázné restituční požadavky jsou jen vyvrcholením. A jak správně říkáte, v USA, ale i v celé Africe, Asii a mnoha jiných a mnohem chudších zemích se církve musejí postarat o sebe sami. A to jim ještě zbývá na sociální a vzdělávací práci!

Jan Černý - Brno

Právní a morální Pátek, 10.Srpna 2012, 12:14:31

Řekl bych, že obojí druh argumentu je platný, každý pro jinou sféru: Ve věci církevních restitucí je to, co uvádí pan Tejkl, argumentem pro politické rozhodování veřejnosti a politické reprezentace; to, co uvádí Tomáš Tožička, je morálně-teologickým argumentem pro rozhodování církví a náb. obcí a jejich jednání se státem.

K podpoře toho prvního uvádím ještě výčet podivností ve Sněmovně schváleného zákona:
- netransparentní zákon spojující restituci a další financování církví státem (takže „restituce“ není vůbec v názvu zákona uvedena, což je bohužel hluboce pravdivé)
- ocenění pozemků výpočtem z tržní, mnohem vyšší (4-5krát) ceny než u individuálních restituentů v minulosti (s tím spojena též hrozba žalob z jejich strany)
- soudní výlohy při domáhání se majetku hradí v každém případě stát (což také nahrává libovolným spekulantům k tomu, aby aspoň zkusili relativně cokoliv – když prohrají, hradí to stát, když ne, napakují se)
- prodej restituovaného majetku je osvobozen od daně (přitom daň z prodeje nemovitostí bude od roku 2013 vyšší než dnes)
- často se uvádí nebezpečí prolomení hranice 25. února 1948, ale tohle je myslím spíše dohad či dojem vyplývající z nejasnosti některých ustanovení a z přepokládaného záměru učinit (za 20 let) církve nezávislé na státu: to nebyly ani za první republiky po pozemkové reformě a žily z tzv. kongruy, tedy za podpory státu
- za zákonem je lobbing skupin, které chtěji z lukrativními pozemky přidělenými v restituci kšeftovat
- nejedná se o restituci, nýbrž o politickou dohodu a vytvoření další mocenské základny pro konzervativní síly v zemi: v době nejhrubšího škrtání se organizacím s prudce klesajícími počty členů přiděluje rozsáhlý majetek, nadhodnocený (viz výše), dosud neprokázaný (není výčet), přidělovaný i subjektům, které v době nástupu komunismu vůbec neexistovaly (Apoštolská církev, nebo třeba moje církev (ČCE), která existovala, ale žádný takový majetek neměla – je to prostě dárek pro nás, ale děkuji, já ho nechci a podle jakýchsi průzkumů snad asi polovina věřících také ne – ale neviděl jsem je, takže za to neručím)
- užití majetku bylo před Únorem většinou účelově vázáno; dnes se majetek ocitne v jiném právním režimu (bez dalšího „soukromý majetek“), a to v době, v níž už jiné než spekulativní a korupční obchodování v podstatě neexistuje. Inteligentnější lidé i v katolické církvi mají oprávněný strach, co se s majektkem vzhledem ke standardům podnikání u nás stane.

Jan Potměšil - Praha 4

Ad tahanice o majetek Pátek, 10.Srpna 2012, 12:47:55

20 let tzv.tahanic o majetek je především ostudou státu, který r. 1991 něco zákonem slíbil, a doteď to není schopen splnit. Že se tím blokuje rozvoj min. pětiny obcí v republice stát také nepohnulo. Vina pak padá i na ČSSD, která byla 8 let u moci restituce mohla provést po svém, ale raději je odkládala. Tak teď má, co má. Byť já myslím, že je nakonec ráda. Neponese za restituce odpovědnost, nebude je muset sama dělat, a ještě má výborné téma před volbami.

Tomáš Tožička - Duchcov

Ostuda českých církví ne českého státu Pátek, 10.Srpna 2012, 13:32:47

Ostudou je, že se církve vůbec o onen majetek tahají. Kdyby to byly skutečně aktivní organizace, měly by dostatek členů a dnes i dost majetku. Jako to mají církve, které vznikly po roce 1989 a nic si od státu nevzaly!

Podívejte se, jak katolíci husité i evangelíci hospodaří s tím, co mají. Polorozpadlé fary a další církevní budovy, neobhospodařovaná pole, prázdné a nevyužité domy. A co dělají církve? Ještě se brání to pronajmout byť k dobročinným účelům. Kolik jsem vedl takových jednání s církevními bafuňáři. K ničemu.

Dokud budou mít peníze od státu a zajištěné živobytí, budou z nich jen obročníci, kteří tak maximálně budou světit koncerty Lucie Bílé na plese ODS :-))

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Tejkle, církev má právo být bohatá, Pátek, 10.Srpna 2012, 13:44:14

pokud si na to bohatství za stávajících podmínek a způsobem, který je s dnešními etickými hodnotami slučitelný, vydělá. (Aspoň takový je étos a všeobecný morální konsensus demokratického kapitalismu.)
Což však rozhodně není případ církevního majetku, který získala církev v nedemokratických dobách, nedemokratickými prostředky a těmi jej i udržovala (viz mé argumenty jinde, náb. nesvoboda, absolutismus, nevolnictví a poddantsví atd.).

Já si navíc myslím, že Ježíšova nevěsta by měla být chudá, bohatá je spíše, jak říkal již Hus, nevětska Antikristova, ale uznávám, že tento argument zde neplatí, protože pokud někdo nechce respektovat evangelium a hodlá za každou cenu zbohatnout, nelze mu v tom v demokratické společnosti bránit, ale ať si na to nejdřív vydělá jako každý podnikatel...

Jiří Silný - Brno

Pro církve Pátek, 10.Srpna 2012, 16:47:9

vzešlé z české reformace je to přímo otázka víry, vyjádřené ve Čtyřech pražských artikulech, kde se říká, že církev má být chudá. Ale podobné tradice jsou i u katolíků a jiných. V bibli se k tomu dá dohledat spousta citátů. Samozřejmě jsou náklady nutné pro fungování církví, ale měly by mít podobu průběžného financování a ne hromadění pokladů, na které je snadno spoléhat. Vztato ab absurdum nebudou správci církevního majetku nakonec potřebovat žádné věřící, bude stačit žít z úroků a výnosů. Tak může docela pravděpodobně vypadat konec institučního křesťanství v Čechách. Ať už to dopadne jak chce, znamená to nepochybně další úbytek věřících a v určitém bodě už je pak obtížná i pouhá reprodukce insitituce a tradice.
Tento fatální vývoj předznamenalo už polistiopadové zaměření na "návrat" kamsi zpátky o desítky let, jakoby to vůbec bylo možné. S tím je spojena až zoufalá snaha o udržení privilegií. Vzpomínám jak pobouřeni byli církevní představitelé, když po nich ministr kultury Dostál chtěl, aby svoje výjimečné postavení argumentačně obhájili v současném kontextu. Církve také v devadesátých letech zablokovaly řešení financování celé občanské společnosti pomocí daňových asignací, protože doufaly, že si ukrojí větší díl koláče. Díky ministrovi (to slovo původně znamená služebník) Kalouskovi se jim to možná podaří. Pán Bůh s námi a Zlý pryč.

Jan Potměšil - Praha 4

Ad TT: Pátek, 10.Srpna 2012, 17:24:38

Myslím, že přeháníte a příliš je z toho cítit Vaše averze ke katolické církvi. Jinak nemyslím si, že se církve o něco tahají - trpělivě čekají déle jak 20 let, až teď Duka trochu přitvrdil. I žalobu k ÚS dávaly města a obce prostřednictvím senátorů kvůli blokacím církevního majetku, který v obcích už déle jak 20 let chátrá - nebyly to církve. Kdyby na odškodnění čekal 20 let politický vězeň či jiný restituent, byl by z toho skandál. Tady se dělá skandál z toho, že má být vůbec něco vráceno - to je chucpe.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pátek, 10.Srpna 2012, 17:38:24

Stále se k tomu vracím, nyní to tu zaznělo i od pana Černého - "ocenění pozemků výpočtem z tržní, mnohem vyšší (4-5krát) ceny než u individuálních restituentů v minulosti (s tím spojena též hrozba žalob z jejich strany)" a další jeho výčet "podivností". Jak to, pane Potměšile, že církev nerestituje dle stejného principu jako ostatní právnické osoby? Jistě by nedostala náhradu za nevydaný majetek bez prokazatelného a zákonného ocenění, to soudně nelze. Pokud mají nemovitosti nyní jiné vlastníky, náhradu musí určit soud ve výši ceny v místě obvyklé a stát vyplatí tuto náhradu. Jak to, že je zjevně oproti jiným takto zvýhodněná? Odpovězte už prosím konečně na tyto otázky.

Jan Potměšil - Praha 4

AD lŠ: Pátek, 10.Srpna 2012, 18:55:51

To jsem u výslechu? Proč myslíte, že mám povinnost na Vás reagovat?

Soud by to mohl rozhodovat, pokud by k tomu bylů zákonem zmocněn. To narovnání má paušální rysy a je mi vcelkem jedno, jak je to či ono oceněno, pokud by se církvím - kdyby se řešilo opravdu vše, včetně bezdůvodného obohacení, mělo vracet cca 3x tolik.

Jinak kdyby byla ČSSD jen trochu konstruktivní, mohlo to také vypadat jinak. Byl jsem u některých jednání už před 3 - 4 roky, a snažila se restituce hlavně potopit. Tzn. má také podíl na nynější podobě restitucí, když odmítala konstruktivní řešení a po 8 let své vlády nic nepřipravila.

Pro mě je podstatné, že bude narovnání a odluka, detaily už příliš neřeším. Hlavně aby se to hnulo a odblokovaly se církevní majetky.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Luďkovi Ševčíkovi Pátek, 10.Srpna 2012, 19:25:28

A s tímhle tlučhubou chcete mermomocí vést věcnou diskusi?! Copak jste čekal, že z něj jiného vyleze? Není přece u výslechu!

Když mu něco nepasuje do krámu, tak nemá "tolik času a trpělivosti", vždyť jemu "také nikdo neodpovídá" (?!) - a vůbec: raději by platil desátek. Detaily on neřeší - je to ta nová nastupující právnická generace..... (A pozor: nesrovnávat s Dukou - to byste se ho mohl dotknout!)

Jiri_edy_zajic_detail-men_

Jiří Zajíc - publicista a pedagog, Praha 4

Kdo tu vlastně šílí? ;-) Pátek, 10.Srpna 2012, 20:38:33

Od začátku 90. let jsem patřil k těm, kteří se snažili důsledně prosazovat řešení "ekonomického narovnání", které vycházelo z faktu, že církve jsou neziskové organizace. Tedy aby si "vlastní lidi" platily církve z vlastních peněz (sbírek, darů), aby služby, které poskytují církevní subjekty, měly stejný režim, jako ostatní neziskovky (tedy projektový či grantový systém), a aby se stát zavázal, že bude přiměřeně starat o církevní památky. Ty jsou totiž na jedné straně velkým kulturním bohatstvím, které slouží celé české společnosti (nejen skrze turistický ruch), na druhé straně jsou obrovskou ekonomickou zátěží, protože na nich je díky desetiletím "péče" komunistického a pak následně neoliberálního státu je ohromný vnitřní dluh (dnes minimálně 50 miliard), bez jehož splácení dojde k nevratnému chátrání tohoto kulturního fondu.
To jsem pokládal za nutné předeslat a doufám, že z toho je vidět, že současný návrh zákona o majetkovém vyrovnání pokládám za špatný - tedy výhodný jen pro stát, nikoliv pro církve.

Příspěvky Tomáše Tožičky - zejména pokud se týkají života těch nejchudších a nejodstrkovanějších bytostí naší planety - jsem četl vždycky s velkým zájmem a byl jsem mu vděčný, že i od nás zaznívá jasný a kompetentní hlas v jejich prospěch.
Souhlasím i s tím, že církve (počínaje tou "mou" - římskokatolickou) toho za posledních dvacet let mnoho neudělaly pro vytvoření příznivějších podmínek, aby mohly důvěryhodněji plnit své zásadní poslání - a naopak jsme leccos pokazili. Rozhodně jsem i já poukazoval na to, že církve mlčely i tehdy, když měly křičet k neoliberálním nápadům, které jsou v jasném rozporu se sociální naukou církve (například ohledně postoje k nezaměstnanosti, která je z hlediska SOC zlem, zatímco z hlediska neoliberální ideologie je to nutnost).
A konečně mi byl jistě bližší "nediplomatický" styl Miloslava Vlka, než "diplomacie" současného vedení ČBK.
Potud tedy mohu s Tomášem Tožičkou souhlasit.

Co ale pokládám za naprosto "mimo" - jsou tři následující Tožičkovy "šílenosti":
1) V úvodním odstavci argumentuje tak, jako by z ničeho nic měly církve dostat 50 nebo 100 miliard. Tedy jako kdyby tady nebyl dluh státu zhruba ve výši 170 miliard (to je výsledek stanovený studií VŠE, nikoliv "církevní přání").
A jako kdyby římskokatolická církev od roku 1990 nedotovala záchranu památek částkou minimálně 15 miliard.
A jako kdyby dnes za státního rozpočtu nešlo každoročně na mzdy duchovních skoro 1,5 miliardy (2/3 z toho na mzdy katolických), takže oněch cca 2 miliardy ročně, které by se měly církvím ročně proplácet, není zase nic "obrovitého" (když naopak do 17 lety bude zcela zrušen ona částka na platy duchovních (která navíc v posledních letech začala značně růst, protože zejména nekatolické církve a náboženské společnosti začaly zvyšovat počty "duchovenských osob".
Zkrátka vypadá to, jako by Tomáš Tožička neměl ponětí o tom, jak jsou církve skutečně financovány, jako sumy se ve skutečnosti ročně v oblasti církví pohybují a co navržený zákon znamená z hlediska státu.

2) I když plně podporuji (i v duchu své františkánské orientace), že by "církev měla být chudá", současně pokládám za nutné, aby se místo sloganů o tom debatovalo věcně. Jestliže společnost chce, aby se církev angažovala v charitě, vzdělávání, výchově, zdravotnictví či péči o životní prostředí (a je zřejmé, že stojí), tak kromě finančních prostředků na vlastní činnost (získávanou standardním grantovým způsobem jako jiné NNO), musí mít k vykonávání této činnosti také určitou základnu - školy, nemocnice, vzdělávací zařízení, azylové domy atd. A tuto základnu je nutné udržovat, což stojí nemalé finanční prostředky, které nestátní instituce musí nějak získat (je to úplně stejné, jako když skauti mají nějakou základnu, kterou musejí udržovat - a na to dotační prostředky nedostanou).
A tak se ptám: Opravdu si přeje Tomáš Tožička a jemu podobní, aby církve postupně z těchto činností "vycouvaly", protože postupně ztratí základnu na její vykonávání? Nebo si přejí, aby to všechno zajišťoval stát - včetně péče o tuto základnu?

3) Konečně pokládám za nepřijatelný útok na představitele církevních komunit. Tedy konkrétně na Dominika Duku. Nejen, že on byl už v roce 1990 ještě jako provinciál dominikánů mezi tou menšinou, která před restitucemi varovala (právě z důvodů, které skutečně nastaly - zdecimování důvěryhodnosti církví a nakonec řešení, které je pro katolickou církev značně nevýhodné), ale jeho kritikové by si měli uvědomit, že on tu neprosazuje svoje nápady a stanovisko, ale to, co si myslí naprostá většina příslušníků církve (já jsem se svými názory na řešení této problematiky v docela malé menšině).

A tak si myslím, že méně „šílení“ a mnohem více věcné argumentace by prospělo téhle nešťastné záležitosti.

Tomáš Tožička - Duchcov

věcnost ano Pátek, 10.Srpna 2012, 22:30:10

Péče o kulturní památky a jejich financování je úlohou státu a obcí Pokud si volíme reprezentaci, která na to kašle, nemůžeme se divit. Ale nejsou to jen církve, kdo se stará o kulturní památky - dobrovolníků, kteří to dělají za své, jsou tisíce. Bohužel jsem však také viděl, jak se některé církve v historických památkách chovají. A vězte, že mnohdy je to otřesné. A jen díky jejich moci, si na ně památkáři netroufnou.

Stejně jako církve i jiné organizace mají budovy, ve kterých poskytují sociální a jiné služby. A také se o ně musejí starat. Jako ředitel evangelické diakonie v Mostě jsem vždycky varoval před vlastnictvím nemovitostí. Strašlivě to snižuje flexibilitu, přitom dobře dojednaný pronájem je mnohem výhodnější. Jenže touha něco vlastnit je strašně silná.

Ve světě je běžné, že si církve tohle všechno a ještě více financují ze svých členských příspěvků. A dělají ještě více práce než u nás. Navíc problémem mnoha církevních charitativních organizací je, že křesťané jsou tam maximálně ve vedení a ani podpora sborů není k této činnosti nějak zvlášť zvlášť veliká.

Proto si myslím, že jedinou možností je skutečně odříznout církve od státních financí, aby se více orientovali na misijní činnost, mezi níž právě patří i politická angažovanost ve prospěch nejchudších. Ta je podle mě mnohem důležitější, než nějaké ústavy, které může stejně tak dělat - a dělá - i někdo jiný. Bohužel, dnes ani v sociální péči nejsou církve tím, kdo by byl nositelem nových trendů a progresivních metod, jako to bylo v dobách, kdy jsme tuto činnost rozjížděli.

Právní rovinu a studie VŠE nechávám zcela stranou a považuji je za irelevantní. Protestanti nemají nárok na nic a katolická církev už dle mého dostala víc, než co dokáže obhospodařit. Buhužel mluvím ze zkušenosti. Vedou to sice možná správně věřící duchovní, ale naprostí amatéři, co se týče managementu.A dát jim ještě více majetku by byla zhouba.

Jiri_edy_zajic_detail-men_

Jiří Zajíc - publicista a pedagog, Praha 4

Vida, že to jde Sobota, 11.Srpna 2012, 02:00:13

1) "Péče o kulturní památky a jejich financování je úlohou státu a obcí."
OK, naprosto souhlasím. Ale co v případě, že se ten stát nestará? Nechátrají jen církevní památky, chátrá kde co.
Nechat to spadnout? Jako vlastník jste povinen tomu zabránit, jinak vás ten neschopný stát bude popotahovat.

2) Nejlepší by bylo nic nevlastnit.
Jo, to zní dobře. Ovšem co v případě, že už něco vlastníte, ale je to ve špatném stavu. V Plzeňské diecézi se už přes deset let snaží rozprodat tyhle ruiny. Téměř nikdo o ně nestojí (bodejť by stál).

3) "Jedinou možností je skutečně odříznout církve od státních financí, aby se více orientovaly na misijní činnost, mezi níž právě patří i politická angažovanost ve prospěch nejchudších. Ta je podle mě mnohem důležitější, než nějaké ústavy, které může stejně tak dělat - a dělá - i někdo jiný."
Souhlasím s tím, že církve mají hlavně naplňovat své poslání Božích svědků. Jenomže co v případě, že zejména v sociální a zdravotní oblasti se stává pravidlem, že péče poskytovaná mimo církevní instituce, bývá čím dál tím méně kvalitní? Šest let doprovázím svého po mrtvici postiženého přítele českými zdravotnickými zařízeními. S výjimkou péče u boromejek v Řepích je to velmi smutná zkušenost. A situace se bude nutně zhoršovat, protože starých a postižených lidí bude přibývat, zatímco lidí ochotných těmto lidem s láskou sloužit bude ubývat.

4) Křesťané by měli své církve více finančně podporovat.
Samozřejmě. Do dokumentu Plenárního sněmu Laici v dnešním světě jsme s Lubomírem Mlčochem prosadili například i tohle:
"94. Neřešení problémů spojených s financováním církví a z nich plynoucího klimatu nedůvěry až nepřátelství mezi většinovou společností a církvemi, Římskokatolickou počínaje, výrazně ztěžuje církvi její vlastní evangelizační poslání. Nemůže nás překvapit, že takový stav určitým skupinám v naší společnosti vyhovuje. Je však třeba konstatovat, že tento stav nevyvolává ani u většiny věřících-laiků odpovídající pocit odpovědnosti za církev, což se projevuje nízkou finanční podporou církve ze strany samotných věřících.
95. Významnou roli v tom jistě hraje i to, že v církvích a jejich strukturách s právní subjektivitou zatím není důsledně zajišťováno to, co je pro obdobné instituce s neziskovým hospodařením naprostou samozřejmostí: vydávat přehlednou výroční zprávu s dostatečně podrobnou a průkaznou hospodářskou částí.
96. Církev se potřebuje postavit na vlastní nohy, být svobodná nejen v politicko-občanském smyslu, ale i ekonomicky nezávislá. A to nejen na státu. Pokud se obracíme o pomoc k našim německým a rakouským bratřím, měli bychom si být vědomi toho, že tato solidárnost má dvě strany a zahrnuje i náš postoj vůči německy mluvícím spoluobčanům, které jsme kdysi vyhnali ze země jejich předků.
97. Naše šance je přímo úměrná naší důvěře v reálné působení Boha v dějinách a současně naší schopnosti spolupracovat se všemi, kteří rovněž považují za podstatné čelit takovým sociálním a ekonomickým poměrům, které ponižují důstojnost člověka, vysmívají se účinné solidaritě, nerespektují naši zodpovědnost za budoucí generace, odvozují hodnotu všeho jen z výkonu a zisku a nadřazují soukromé zájmy společnému dobru. Pokud ostatní poznají, že nám nejde v prvé řadě o nás samotné, nýbrž o prospěch a zájem mnohem širšího společenství, věřme, že se na nás naši spoluobčané obrátí s očekáváním a důvěrou. Katolická sociální nauka je dosud opomíjenou hřivnou a odvaha k jejímu užití v realitě politiky a ekonomiky je jednou z možných cest k oživení a růstu Božího království - i v naší zemi."
Jenomže to, že je realita i po sedmi letech prakticky nezměněná, není v prvé řadě "zásluha" Dominika Duky. Je to podstatně vina "prostých věřících". Jenomže ty nelze "vyměnit" za jiné. A útoky rozpoutané proti církvím tito lidé oprávněně vztahují i na sebe - a nijak jim to nepomůže, aby se změnili tak, jak by bylo třeba. Jen je to ještě víc zneschopní jednat perspektivně a dál zatlačí do ghetta. :-(

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Sobota, 11.Srpna 2012, 08:30:35

"A útoky rozpoutané proti církvím tito lidé oprávněně vztahují i na sebe - a nijak jim to nepomůže, aby se změnili tak, jak by bylo třeba"
Tahle věta mi silně něco připomíná, jen by se místo slova "církve" muselo použít jiné slovo.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

jsou to opravdu útoky proti církvi ?! Sobota, 11.Srpna 2012, 08:56:10

Církevní hodnostáři, zejména katoličtí, by si měli uvědomit, že se zapletením s Nečasovou vládou pustili do bítvy, kterou nemohou vyhrát (i přijetí zákona by bylo vítězstvím Pyrrhovým).

Dovolím si to ilustrovat citátem z článku Ivana Štampacha (klíčovou větu zdůrazňuji):

"Rozhodně je však třeba v demokratické, liberální společnosti hájit stanovisko, že církve nejsou účastníky politického zápasu. Mají mezi svými členy různých politických směrů. V případě římskokatolické církve na výběr církevních představitelů nemají členové církve žádný vliv. Kdosi tedy za ně mluví, často v ostrém rozporu s jejich politickým přesvědčením. BISKUPOVÉ A DALŠÍ PŘÍSLUŠNÍCI KLÉRU TEDY NEMLUVÍ ZA CÍRKEV, ZA JEJÍ ČLENSTVO, ALE VYJADŘUJÍ PRAKTICKY JEN SVÉ STAVOVSKÉ ZÁJMY. K tomu je třeba dodat, že své funkce zastávají díky státu, který je ze svého rozpočtu platí. Nejsou sice státními úředníky, ale jejich podpora konkrétní politické strany si zaslouží podobné hodnocení, jako kdyby se k volebním preferencím občanů zejména před volbami veřejně ve sdělovacích prostředcích vyslovoval např. ombudsman, předseda ústavního soudu či jiná uznávaná autorita z okruhu státních úředníků."
(http://blisty.cz/art/52347.html)

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Zájíci Sobota, 11.Srpna 2012, 11:02:22

S mnohým se u vás dá souhlasit, ale sám víte, že ďábel je skryt v detailech, takže mě osobně naježila pasáž "Pokud se obracíme o pomoc k našim německým a rakouským bratřím, měli bychom si být vědomi toho, že tato solidárnost má dvě strany a zahrnuje i náš postoj vůči německy mluvícím spoluobčanům, které jsme kdysi vyhnali ze země jejich předků." Jaký je postoj německy mluvících spoluobčanů, kteří nás považovali za podlidi a chtěli nás "konečně" vyřešit?
Dále z osobních zkušeností vím, že obyčejní věřící se na odpor proti restitučnímu zákonu dívají s pochopením a mnozí se k němu připojují, nechtějí být až tak spojování s Dukou.
Pane Kopecký, co se týče odpovědi od pana Potměšila, celkem jsem jí očekával. Kde se probírají spíše rétorické cvičení, tam je první, ale u věcné připomínky, která se nedá okecat, tam se neobjevuje. Proto jsem zkoušel vymámit od něj odpověď, bohužel věcná nebyla. Já jsem pro cirkevní restituce, ale maximálně možně spravedlivé, to jest aby církev nebyla zákonem oproti jiným restituentům zvýhodněná. Církve, ač ateista, respektuji, ale financovat je formou nějakých státních darů nehodlám.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

A ještě k té péči o nemocné a jinak potřebné, o které mluvil pan Zajíc Sobota, 11.Srpna 2012, 11:21:4

Docela věřím, že péče řádových sester je pro pacienty přínosnější, než péče "obyčejných" sester, které se tomuto zaměstnání věnují z "prozaičtějšího" důvodu. Ale myslí si snad pan Zajíc, že církevní restituce nějak napomohou rozšíření jejich počtu? Může nebo mohl si snad někdo myslet, že půjde vrátit zpět doba, kdy v nemocnicích sloužily převážně řádové sestry? Přitom se domnívám, že se kvalitní dobrovolná zdravotní a sociální služba dá dělat i bez toho hábitu a patrně se i dělá, jenže zatím zřejmě ve velmi omezených počtech. Chce to promyslet způsob, jakým pro takovou věc získat lidi. Jednoduché by to samozřejmě nebylo, ale ať si církve proboha přestanou myslet, že se otočí běh času, a ať se přestanou chovat jako muzeum.

Luděk Ševčík - OSVČ

Sobota, 11.Srpna 2012, 11:58:3

Paní Hájková, když si člověk vybere nějakou profesi, protože k ní má blízko, proč by ji měl dělat hůř, jen proto, že je za ni honorován? Ony ty řádové sestry nejsou žádné nadpřirozené osoby, stejně jako mezi ostatní populací jsou mezi nimi rozdíly a mají klasické lidské vrtochy. Moje maminka navštěvovala církevní školu a vzpomínky na některé řádové sestry nemá pěkné.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Sobota, 11.Srpna 2012, 12:15:48

Taky jsem už vyslechla o různých lidí podobná svědectví, pane Ševčíku. Ani si nemyslím, že by profesionální civilní sestry dělaly svou práci špatně. Možná jsou leckde i přetěžovány. Spíš se v nemocnicích nedostává pomocných sil, třeba i méně kvalifikovaných, protože na ně nezbývají peníze.

Petrasek Milan - penzista

Církevní elita se rozhodla Sobota, 11.Srpna 2012, 13:29:42

vstoupit do neoliberálního tržního světa s vyšším kapitálem a o to vyšším rizikem. A to v době, kdy vzájemná nedůvěra ve finanční sféře směřuje k velmi dramatickým ekonomickým procesům, ve kterých pouze nejzdatnější obstojí.
Jedná se tedy o vyjádření zájmu o spoluúčast na prostředí střetů ostré konkurence ekonomicky mocenských seskupení.
Tedy o preferenci zájmu, který neoddiskutovatelně koliduje s péčí o spiritualitu občana.
Jde o velmi riskantní útěk vpřed nervózních investorů.
Který z nich jim to poradil........pomyslel jsem si.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.