Čtyři členové Ústavního soudu považují zákon o restitucích za protiústavní

Ústavní soud v pondělí většinou jedenácti hlasů rozhodl, že církevní restituce nejsou protiústavní. Odlišné stanovisko měli pouze čtyři členové Ústavního soudu: Pavel Rychetský, Jaroslav Fenyk, Vojen Güttler a Jan Musil.

(vd)

04.06.2013 17:40

231003_mediafax_michal_vanac

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Foto Michal Vaňáč, Mediafax

Ústavní soud v pondělí podle očekávání rozhodl, že církevní restituce prosazené a schválené koalicí ODS, TOP 09 a LiDem nejsou protiústavní. Většina pléna Ústavního soudu přitom shledala jako protiústavní pouze jediné ustanovení zákona, v němž se mezi skutečnostmi, které se považují za majetkovou křivdu, mimo jiné uvádí znárodnění nebo vyvlastněním majetku bez vyplacení spravedlivé náhrady.

Plénum Ústavního soudu dospělo k závěru, že je nezbytné v tomto ustanovení zrušit slovo „spravedlivé“, neboť v kontextu celé věci není zřejmé, jaká výše náhrady by byla považována za spravedlivou a podle jakých měřítek (zda dobových nebo současných) by se měla hodnotit, a navíc je nepřípustné, aby o tom, zda náhrada byla spravedlivá či nikoliv, rozhodovala povinná osoba. Ústavní soud podotkl, že rovněž v předchozí restituční legislativě se spojení „spravedlivá náhrada“ nevyskytovalo. V ostatních částech byl návrh zamítnut či odmítnut.

Ústavní soud především odmítl, že by byl zákon přijat v legislativní proceduře, která dle navrhovatelů byla neústavní. Ústavní soud odmítl námitky týkající se skutečnosti, že o návrhu zákona nebylo Poslaneckou sněmovnou hlasováno ihned na první schůzi následující po vrácení Senátem. Ústavní soud poznamenal, že lhůta stanovená v jednacím řádu Sněmovny nemá ani věcnou ani časovou spojitost s vlastním rozhodovacím procesem poslanců.

Odlišné stanovisko k rozhodnutí Ústavního soudu uplatnili jeho čtyři členové: Pavel Rychetský, Jaroslav Fenyk, Vojen Güttler a Jan Musil. Všechna čtyři stanoviska redakce Deníku Referendum zveřejnila. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský považuje za zásadní námitku skutečnost, že zákon o restitucích zcela ignoroval dosud platnou právní úpravu podle zákona o zabrání velkého majetku pozemkového z 16. dubna 1919 (zákon o první pozemkové reformě).

Ten přitom stanovil, že žádnému jednotlivému pozemkovému vlastníku nesmí zůstat po provedení zákona více než 150 ha zemědělské půdy a více než 100 ha půdy lesní, tedy více než 250 ha půdy celkem. „Toto dosud platné omezení přezkoumávaný zákon zcela ignoruje," uvedl Rychetský ve svém odlišném stanovisku

„Výsledkem je faktický návrat hluboko před 25. únor 1948, neboť jednotlivé oprávněné osoby podle napadeného zákona obdrží pozemkový majetek v rozsahu 200 000 hektarů, tedy přesahující nejvyšší přípustné výměry (250 ha na 1 subjekt) v řádech mnohonásobně vyšších," dodal předseda Ústavního soudu.

Rychetský také zdůraznil, že námitky týkající se ústavnosti procedury považuje za relevantní. To samé tvrdí jeho kolega Jan Musil. Podle něj je ostatně notoricky známo, že právě v době, kdy měl být Senátem vrácený zákon znovu projednáván v Poslanecké sněmovně, dali tři koaliční poslanci (Petr Tluchoř, Marek Šnajdr, Ivan Fuksa) najevo, že nehodlají v Poslanecké sněmovně podpořit vládu, což by za daného rozložení politických sil mohlo znamenat, že nemusí být přijat ani návrh zákona o církevních restitucích.

Musil připomněl, že právě tito poslanci se dne 7. 11. 2012 vzdali poslaneckého mandátu a byli téhož dne vystřídáni třemi náhradníky, kteří projevili vládě podporu. „Tito tři noví poslanci hlasovali následujícího dne 8. 11. 2012 pro přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi,“ zdůraznil Musil s tím, že o některých odstoupivších poslancích byly v médiích zveřejněny informace, že po svém odchodu z Poslanecké sněmovny byli jmenováni do správních rad obchodních společností se státní účastí.

„Domnívám se, že odůvodnění nálezu Ústavního soudu nesprávně bagatelizuje i další výtky, vznášené navrhovateli, jako je odnětí slova poslanci Michalu Babákovi, přednášejícímu stanovisko poslaneckého klubu, dále jednání Poslanecké sněmovny v nočních hodinách, či schválení zákona v čase přestávky, kdy již byli opoziční poslanci mimo jednací sál,“ uvedl Musil ve svém stanovisku.

Za takto vylíčených okolností dle svých slov nemůže souhlasit s názorem, vysloveným v bodu 92 odůvodnění nálezu, jímž jsou podobné parlamentní praktiky hodnoceny pouze jako „otázky politické kultury v České republice“ nebo jako „morální pokleslost pozadí legislativního procesu, a to přičiněním obou znesvářených skupin poslanců“, z čehož je podle Musila dovozováno, že nemají ústavněprávní relevanci.

„Naopak se domnívám, že podobné praktiky zásadně narušují důvěru občanů v demokratické parlamentní procedury, vzbuzují podezření z politické korupce a podlamují systém zastupitelské demokracie,“ zdůraznil Musil. Zákonodárná procedura se totiž podle něj stává skutečným zdrojem legitimity zákona.

Jaroslav Fenyk pak zdůraznil, že osoby, kterým se zákonem o restitucích poskytují restituční, subsidiární nebo dotační plnění, jsou zvýhodněny oproti jiným osobám, ať už fyzickým nebo právnickým. Připomněl, že v předchozích restitučních úpravách se oprávněné subjekty musely svého práva domáhat pracným administrativním a soudním způsobem a jejich restituční nároky byly často uspokojeny pouze zlomkem původního majetku.

„Posuzovaný předpis vytváří i další zjevnou nerovnost, a to ve vztahu k církevním osobám, které by se registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi mohly stát teprve v budoucnu a proto nyní nepatří mezi subjekty taxativně vyjmenované v § 15 odst. 2 posuzovaného předpisu, a které jsou z nároků předem vyloučeny, a jejich odluka od státu patrně nepřichází v úvahu,“ uvedl mimo jiné Fenyk.

Významnou oblastí, která touto nerovností může být podle něj zasažena, je sféra hospodářské soutěže a s tím související podpora z veřejných prostředků. „K této úvaze mne nutí především rozsah plnění vybraným právnickým osobám, u kterých je vážný předpoklad, že budou po naplnění cílů zákona plnit odpovídající ekonomickou úlohu na trhu, respektive bez omezení vykonávat významnou podnikatelskou činnost,“ uvedl Fenyk.

Vojen Güttler se nakonec pozastavil například nad tím, že nikdo neví, jaký majetek bude církvím vydán in natura. „Finanční náhrada má být kompenzací za majetek, který vydat nelze. Zakotvení finanční náhrady – byť v paušální částce – je tedy nyní předčasné a neproporcionální. I v tomto směru lze spatřovat nadměrné zvýhodnění církví ve srovnání s běžnými restituenty a tedy postup protiústavní,“ zdůraznil Güttler.

Vláda se s církvemi dohodla na tom, že částka, kterou jim vyplatí, bude 59 miliard korun, přičemž v úvahu má být brána inflace. Celkově by se tak mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Církve také dostanou zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do třiceti let. Přechodné období odstřihnutí financování církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat sedmnáct let.


A co si myslíte vy? Diskuse (10 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jan Dospiva - Orlová

Úterý, 4.Června 2013, 21:00:32

Tak se nám z republiky stává rekatolika.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 5.Června 2013, 05:08:58

Nedávno jsem byla na přednášce sociologa náboženství Z. Nešpora "Jsou Češi ateisté?". Pokud si dobře vzpomínám, tak se zmínil, že podle posledního sčítání lidu se přihlásilo ke katolické církvi asi 10% obyvatel. Proč tento stát přisuzuje katolické církvi tak důležitou roli a proč vrací majetek, který měla, když se k ní hlásilo 80% ?
Podle mého názoru za tím musí být nějaká tajná dohoda.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Petice Středa, 5.Června 2013, 11:23:30

http://www.petice24.com/frantisek

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Děkuji DR, Středa, 5.Června 2013, 17:14:46

že otisklo vyjádření těch čtyř ústavních soudců, kteří hlasovali proti a byli přehlasováni většinou. Jejich jména stojí za zapamatování a jejich vyjádření mohou být přiložena k budoucímu návrhu o zamítnutí "restitučního" zákona u evropského soudu. Takový návrh má moji podporu.

V souvislosti s tímto postupem ÚS byly částečně zklamány naděje do erudice nových soudců jmenovaných Milošem Zemanem s výjimkou Jaroslava Fenyka. Zdá se, že prezident v církvích spatřuje natolik mocný subjekt, že patrně z taktických důvodů vyslal koncem května signál ke smíření se se stavem nastoleným restitučním zákonem a v projevu na sjezdu Rady seniorů 17.5.2013 apeloval na církve, aby získané prostředky nepromarnily a budovaly hospice (což na druhé straně může znít jako hořký sarkasmus).
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=v0xvpjsN-aI
Zemanův příklad nabádá, aby jednak instituce určené k vydávání majetku nekonaly neuváženě, ale vydávaly jen na základě doložených vlastnických poměrů, a také aby se lidé v církvích ptali svých duchovních a hodnostářů, jak hodlají s majetkem naložit a nedovolili jeho promarnění.
Například ČCE chce peníze ukládat do tzv. perzonálního fondu (na horší časy), což je při současné inflaci, která naspořené peníze znehodnocuje, poněkud pošetilé.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Čtvrtek, 6.Června 2013, 05:53:30

Mimo jiné ten pan Nešpor ještě řekl, že z našich církví se pomalu stávají "elitní kluby". Pravda je totiž taková, že trvalý úbytek členů je poněkud zmírněn jistým (i když nevelkým) přílivem intelektuálů a dobře zabezpečených osob, které se mají jinak dobře, pouze jim něco chybí (nějaká třešnička na dortu) a to něco hledají právě v církvích. "Obyčejnému" člověku už církve nemají většinou co nabídnout, což je jistě v rozporu s jejich původním smyslem. Podle mého soudu mnohé z těch dobře situovaných intelektuálů, kteří do církví - zejména do katolické církve - vstupují, přitahuje především smysl pro tradici. Jak je to u jiných, o tom vůbec nemám představu.
Takže majetek se "vrací" de facto elitním klubům. Možná opravdu budou chtít budovat hospice. Uvidíme.
A uvidíme, co přinese zítřek, i v těch ostatních věcech.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Čtvrtek, 6.Června 2013, 13:32:18

O Nešporově postřehu bych měl velmi vážné pochybnmosti. Sociologické průzkumy jasně ukazují, že v církvích setrvávají převážně lidé s nižším vzděláním, staršího věku, bydlící v menších sídlech a v regionech vzdálených od center. Podle mé bohaté zkušenosti intelektuálové římskou církev houfně opouštějí. Pouze desítky elitních intelektuálů, kteří jsou členy římské církve, bych hledal pouze v Praze a Brně. Všude jinde už jsou to jen jednotlivé osoby. Intelektuály bych naopak ve velkém počtu hledal ze skupin identifikovaných sčítáním lidu z roku 2011 především v těch 7 % obyvatel ČR, kteří se označili za "věřící bez náboženské příslušnosti". Umělci, akademici, lidé z občanských iniciativ a lidé ekologicky a sociálně zaměření se často vyskytují v Obci křesťanů, ale ta má v Česku jen stovky členů.

Dagmar Kubíčková - Pěnčín

nevím jak v české řkc Čtvrtek, 6.Června 2013, 14:22:55

obecně ovšem to elitnění církví v Evropě podle všeho platí. Vrátil se po dvaceti letech služby v Británii do ČR jeden evangelický farář a tam ten problém už dávno nastal. Církve jako elitní kluby, které se občas hrozně snaží nějak oslovit ty "obyčejné", které ztratili a ztrácejí, ale nedaří se. Ostatně tenhle problém nastával jistě i v minulosti, hlavně v souvislosti s industrializací a vznikem dělnictva. On osobně vykonával "industriální misii" - to jest byl nějakou částí úvazku přítomen v průmyslovém podniku, k dispozici "normálním lidem", aby jim byl nápomocen, pastoračně dloužil a pomohl jim zároveň udělat dobrou zkušenost s církví, kteroučasto prostě neočekávají, proto se o ní vůbec nepokoušejí.
Spousta menších církví začínala jako církve obyčejných lidí a dneska je to samý intelektuál a podnikatel, nevím, jak je to možné. Že by přece jen nějaká internalizovaná etika? A pak je najednou práh pro ty obyčejné vysoký, necítí se dobře.
Co přitáhne nějakého intelektuála občas do církve? Přese všechno si myslím, že společenství, alternativní altruistické možnosti seberealizace. A v lepším případě vydrží a zůstanou, protože se v tom společenství setkají s živým Kristem Pánem, pak jsou schopni ustát lecjaká zklamání z reality církve.
Zažila jsem v minulých dnech strašně pozitivní zkušenost církevního společenství, jsem z toho ještě teď vedle. I když její součástí byla zároveň i konfrontace s těmi nejtemnějšími stránkami církve.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Panu Štampachovi a paní Kubíčkové Čtvrtek, 6.Června 2013, 17:31:41

Možná jsem se nevyjádřila úplně přesně. Z. Nešpor neřekl, že církve těmi elitními spolky už teď jsou, ale že se jimi stávají. Naznačil tak jakýsi trend do budoucna, který se v západní Evropě už projevuje, což také uvádí paní Kubíčková. Není pochyb, že zejména v ř.k. církvi je dosud hodně starších lidí s nižším vzděláním, z venkovských oblastí, jak výše napsal pan Štampach, ovšem v budoucnu tam vzhledem k demografickým zákonům (či jak slušně vyjádřit přirozenou úmrtnost) nebudou. Mladší lidé, kteří jeví o církve zájem, případně do nich přicházejí z ateistického prostředí, patří tak z větší části k oné výše popsané vrstvě.
"Obyčejní" lidé, kteří nikdy nechodili ani do náboženství, cítí při vyslovení slov "církev" nebo "náboženství" jakýsi vnitřní stud. Nemají k nim důvěru. Alespoň tak to Z. Nešpor tvrdil, paní Kubíčková. Patrně to bude něco nepřekonatelného.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Čtvrtek, 6.Června 2013, 18:25:0

A abych z té přednášky řekla pro církevní osoby také něco pozitivního, tak se zmínil o tom, že prý mnozí duchovní umějí lidem v obtížné životní situaci (nejen věřícím) pomoci lépe než psychologové. Problém je však v tom, kdo jim tyto služby zaplatí. Zdravotní pojišťovna asi ne.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Čtvrtek, 6.Června 2013, 20:54:35

Za tyto služby, paní Hájková platí církvím stát. V současnosti a ještě 17 let přidělením pevné částky ze státního rozpočtu každý rok, nově pak z něco přes sto miliard korun, které postupně stát přidělí církvím, které se mu zalíbily, které tyto peníze zainvestují a z výnosu z těchto státem věnovaných věnovaných peněz budou tyto služby v následujících letech platit částečně, a po uplynutí sedmnácti let už jen z nich.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.