Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi se na svém středečním zasedání v rozporu s původně navrženým usnesením rozhodla podpořit návrh na zrušení takzvané karenční doby, který podali poslanci ČSSD pod vedením stranického předsedy Jana Hamáčka. Sociální demokraté chtějí, aby zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci znovu dostávali šedesát procent mzdy.

Na otázku Deníku Referendum, proč se vláda najednou zrušení karenční doby nebrání, když ministryně financí Alena Schillerová, ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová i ministryně obrany Karla Šlechtová (všechny ANO) říkaly, že s návrhem ČSSD zásadně nesouhlasí a  na jeho podporu se nevyslovil žádný z členů jednobarevného kabinetu v  demisi, premiér Babiš odpověděl, že změna postoje je dána tím, aby ČSSD a KSČM ve Sněmovně hlasovaly pro důvěru jeho druhé vlády. A dodal, že chce návrh projednat i na půdě tripartity.

Politické hnutí ANO bude nyní dle slov svého předsedy navrhovat, aby zaměstnavatelé platili svým zaměstnancům nemocenskou od prvního do jedenáctého dne nemoci. Dnes ji proplácejí od čtvrtého do čtrnáctého dne. Podle premiéra v demisi by výplatu nemocenské po jedenácti dnech nemoci měly převzít zdravotní pojišťovny. Babišův kabinet nicméně původně uváděl, že zavedení karenční doby se osvědčilo, neboť prý prokazatelně snížilo nemocnost a její zrušení by mělo negativní dopady na státní rozpočet.

Babišova vláda mění názory pravidelně

Stejně jako ve středu v případě karenční doby měnila Babišova vláda své názory i v minulých týdnech. Jednobarevný menšinový kabinet bez důvěry Sněmovny navzdory doporučením ministerstev kultury a financí podpořil návrh KSČM na zdanění církevních restitucí, přestože oba rezorty upozorňovaly, že novela komunistických poslanců je v rozporu s původním účelem zákona, zřejmě porušuje princip právní jistoty a v případném řízení před Ústavním soudem by mohla být prohlášena za rozpornou s Ústavou.

Přes odpor téměř všech ministrů vláda nezamítla ani legislativně zcela nedostatečný návrh politického hnutí SPD na přijetí ústavního zákona o obecném referendum, který by umožnil vyvolat lidové hlasování i o členství České republiky v Evropské unii a NATO. Babišův kabinet jej nezamítl ani přesto, že politické hnutí ANO opakovaně deklarovalo, že s konáním referenda o setrvání, respektive vystoupení z evropského společenství a Severoatlantické aliance zásadně nesouhlasí.

Zmíněné názorové zvraty Babišova kabinetu jsou vedeny snahou vyjít vstříc těm stranám, se kterými politické hnutí ANO jedná o podpoře pro svou druhou menšinovou vládu „Po vyhlášení exkluzivity jednání jde o další Babišův dárek sociálním demokratům. Když mu o něco jde, umí být štědrý. Ale až vláda získá důvěru Sněmovny, může být vše jinak. Spoleh na něj není. I v minulém kabinetu běžně měnil názory, například na poplatky ve zdravotnictví nebo na druhý penzijní pilíř,“ okomentoval Babišovy veletoče pro Deník Referendum politický analytik Lukáš Jelínek.