Nové odbory sociálních služeb: Krize připomněla, že mzdy jsou malé a práce těžká

Jan Kašpárek

Zaměstnanci sociálních služeb založili novou odborovou organizaci. Chtějí vyšší výplaty a lepší podmínky ve veřejném i soukromém sektoru. Ovlivnila je zkušenost z pandemie koronaviru, kdy jim zhusta chyběli ochranné pomůcky i informace.

Odborová organizace pracovníků a pracovnic v sociálních službách byla založena na počátku července v Praze. Foto Jan Kašpárek, DR

Vznikly nové odbory zaměstnanců sociálních služeb. Chtějí zlepšit podmínky pracujících v podfinancovaném sektoru, který se potýká s přetížením a neustálými změnami pracovních pozic. Organizace má zahrnout soukromou i neziskovou oblast a rozličné pracovní pozice, na nichž sociální oblast stojí, tedy pečovatele, terénní pracovníky, osobní asistenty i údržbáře.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Hlavním, ale zdaleka ne jediným impulsem pro založení odborové organizace se stala pandemie koronaviru. Ta plně odhalila, nakolik je práce v sociálním sektoru náročná a závislá na přetížených zaměstnancích, kteří jsou sice nepostradatelní, dlouhodobě ovšem pobírají mzdy hluboko pod celorepublikovým průměrem. Během krize navíc trpěli nedostatkem ochranných pomůcek i jasných informací ze strany vlády.

„Dobu, kdy řádil koronavirus, řešila mnohá odvětví tím, že se zavřela. Domovy pro seniory ale zavřít nemohou. (…) Pracovala jsem na pozici pečovatelky, což jsou dvě či tři pozice v jedné, a ukázalo se, že je nás tam strašně málo. Je to práce fyzicky i psychicky náročná, tomu však neodpovídá finanční ohodnocení,“ podotkla na čtvrteční tiskové konferenci Hana Nováková, pracovnice v domovu pro seniory.

Odborová organizace zatím eviduje zhruba čtyřicet členů, v plánu je ovšem rozšíření napříč celým sektorem tak, aby zahrnovala zaměstnance soukromých i neziskových sociálních služeb. Řady odborářů se prý zvětšují takřka každým dnem a přihlásit se lze přes jednoduché webové rozhraní.

Konkrétní strategie pro další měsíce se teprve chystá. Činnost má probíhat pod Unií zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb, členskou organizaci Českomoravské kofederace odborových svazů. Unie podle slov zakladatelek pracující v sociálních službách sama oslovila. Klíčovým požadavkem má být systematické zvyšování platů a zlepšení pracovních podmínek, kupříkladu skrze stanovení maximálního počtu klientů na jednoho zaměstnance.

Jedny odbory již existují, nyní jednaní o odměnách 

V rámci největší odborové centrály nicméně funguje ještě jedna organizace zahrnující sociální sektor — Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky. Zda a jak s ní hodlá nová iniciativa spolupracovat, zatím není zřejmé. Předsedkyně Svazu Dagmar Žitníková sdělila oborovému portálu ZdravéZprávy.cz, že o založení nové organizace nevěděla a ocenila by přehlednější komunikaci.

Svaz nyní bojuje především o robustnější vládní podporu zdravotníků. Odboráři žádají, aby mimořádné odměny za pracovní nasazení během pandemie nesměřovaly jen k lidem, již museli působit přímo v covid-pozitivních zařízeních, ale veškerým zaměstnancům nemocnic.

„Nestačí jen tleskat a nechat zvonit zvony, ale měli bychom přispět k tomu, aby všichni zdravotníci a ostatní zaměstnanci nemocnic byli adekvátně finančně oceněni,“ napsal odborový svaz v pondělí, kdy opět zkritizoval ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (nestr. za ANO) za to, že zájmy nemocničních pracovníků údajně ignoruje. Ministr — profesně v prvé řadě právník — odborářům vadí i proto, že nemá přímou zkušenost se zdravotnickou činností.

Měli jsme pocit, že o nás nikdo neví

Ačkoli podnětem k založení odborů sociálních služeb bylo neustálé se potýkání se dlouhodobě neřešenými problémy, jistou roli sehrály i zkušenosti z pandemie. Z odborářského šetření vyplývá, že náročnost práce v sociálních službách se během krize ještě zvýšila, a to kvůli riziku nákazy, absenci ochranných pomůcek nebo nedostatku informací a stresu z budoucího vývoje.

Závěr průzkumu sice zdůrazňuje, že lidé v pomáhajících profesích s určitou mírou rizika a stresu počítají, současně si ovšem zaslouží patřičné odměny a zázemí v podobě přednostního testování na koronavirus nebo alespoň jasných informací a metodik. 

Vláda se v posledních měsících rozhodla sociální služby podpořit mimořádnými odměnami ve formě dotací pro teoreticky až 144 tisíc zaměstnanců. V květnu na ně z iniciativy ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) slíbila z rozpočtu vyčlenit zhruba 5,2 miliardy korun. Odboráři ale uvádějí, že některým pracovníkům o příplatku nikdo neřekl.

V šetření dále téměř třetina respondentů uvedla, že se na pracovišti necítila bezpečně. Ještě více jich nemělo přístup k ochranným pomůckám, případně si je museli zajistit sami. „Dlouhou dobu jsme měli pocit, že o nás nikdo neví,“ shrnula výtky na tiskové konferenci Petra Selingerová.

Od počátku pandemie přitom bylo zřejmé, že jedno z nejhorších rizik představuje zavlečení viru do sociálních zařízení a domovů pro seniory. Právě to se přihodilo takřka okamžitě, jakmile se koronavirus v České republice začal šířit — a to nejen v nejhůře exponované Praze, ale i Ostravě či Břevnici poblíž Havlíčkova Brodu. 

Nakažení starší lidé z dlouhodobého hlediska tvoří neúměrně vysokou část všech obětí koronaviru v České republice. Pravidelné plošné testování personálu sociálních zařízení ministerstvo zdravotnictví oznámilo osmého dubna, kdy hygienici evidovali po celé zemi přes 4600 potvrzených případů Covid-19 a více než sto mrtvých.

    Diskuse