↗

Ve zdravotnictví dlouhodobě chybí asi dva tisíce pracovníků. Foto Darko Stojanovic, Pixabay

Šíření nového koronaviru SARS-CoV-2 a nemoci Covid-19 nepřineslo jen zdravotní a ekonomická rizika, ale také vlnu občanské solidarity. Mobilizují se studenti medicíny i dobrovolníci nabízející pomoc seniorům. Nemocnice mediky vítají. Využívají také služeb studentů pedagogiky. Školy jsou totiž nadále zavřené a pro zdravotnický personál může být krajně náročné zároveň pracovat a pečovat o děti.

Zřejmě nejvýraznější iniciativa studentů medicíny vznikla přes facebookovou skupinu „Dobrovolníci z řad studentů LF“. Ta se sice zrodila na třetí lékařské fakultě Univerzity Karlovy, rychle se do ní ale přidalo na 2500 mediků napříč školami — a počet se soustavně a rychle zvyšuje. Objevilo se i několik obdobných menších skupin sdružující studenty jednotlivých fakult.

„Vzhledem k rychlosti šíření pandemie a poznatků našich kolegů zdravotníků v zahraničí jsme se rozhodli vytvořit tuto skupinu. Má sloužit jako pool studentů zdravotnických oborů, kteří by byli ochotni pomoci při nedostatku personálu či jiné nezbytnosti pomoci ve zdravotnických a dalších zařízeních,“ uvádí popisek skupiny.

Dobrovolníci se rozdělují podle ročníku, časových možností a preferované práce. Pokročilejší z nich mohou nemocnice využít jako ošetřovatele, zatímco studenty úvodních ročníků jako sanitáře, částečně kvalifikovanou pomocnou sílu či administrativní pracovníky. V Praze dobrovolníci působí na Bulovce, potřebuje je ovšem i Fakultní nemocnice Motol.

Na té od pondělí začnou působit také studenti pedagogiky. Ti mají hlídat děti zdravotníkům, kteří by jinak museli složitě shánět hlídání. Nemocnice chce ve vymezených prostorech vytvořit vícero malých dětských kolektivů.

Pomoc poskytuje i brněnská Masarykova univerzita, jež oznámila vyslání mediků do praxe a ve čtvrtek spustila digitální systém pro registraci dobrovolníků. Během jednoho dne se přihlásilo více než 850 studentů i univerzitních zaměstnanců. Ti mají pomáhat s hlídáním dětí personálu Fakultní nemocnice Brno, ale také kupříkladu nakupovat pro seniory.

Medici se mobilizují také v Plzni, kde se jich k případné pomoci nemocnicím přihlásilo více než sto. Další studenti, tentokrát z olomoucké medicíny, nastupují jako sanitáři v Uherském Hradišti a pomáhají krajským hygienikům vyřizovat dotazy veřejnosti. Podle dosavadních informací jich chce dobrovolnicky pracovat 170. Dobrovolníci ze zavřených vysokých škol působí i v dalších městech, kupříkladu Hradci Králové či Ostravě.

Pomoc organizují humanitární organizace i místní spolky

Covid-19 zdaleka nejvážněji ohrožuje seniory. Právě k nim proto směřuje nemalá část dobrovolnických aktivit. Kupříkladu v Praze organizuje iniciativa ŽIVOT 90 ve spolupráci s vedením města službu, při níž mají dobrovolníci školení Červeným křížem pomáhat starším lidem s nákupy, venčením psů či vyzvedáváním léků. Na platformu jsou navázaní i obchodníci nabízející potraviny či hygienické potřeby. Zapojili se do ní také dobrovolní hasiči a skauti.

Dobrovolníci se mohou registrovat na adrese Pomahamepraze.cz. Podmínkou je dobrý zdravotní stav, věk mezi osmnácti a šedesáti lety, jakož i trestní bezúhonnost. Cílem služby je zajistit, aby senioři nemuseli vycházet na místa, kde hrozí přenos viru.

O pomoc lze žádat na bezplatné lince 800 160 166. Zde mohou lidé také doporučit seniory, kteří by mohli službu potřebovat. Činnost koordinačního centra ŽIVOT 90 je možné finančně podpořit skrze internetovou sbírku. „Pomoci ale můžete i bez nás: třeba jen tím, že seniorům ve své blízkosti zavoláte a budete s nimi v kontaktu. Že budete vědět, jak jsou na tom a zda nepotřebují pomoc,“ připomíná organizace.

Dobrovolnické sítě působí i na řadě míst mimo hlavní město. Své dobrovolníky během týdne zmobilizovala humanitární organizace ADRA, a to například v Brně, Břeclavi, Českých Budějovicích, Frýdku-Místku, Liberci, Ostravě či Valašském Meziříčí.

 „Z našeho pohledu je v současné situaci velmi důležité, aby pomoc neprobíhala živelně, ale koordinovaně. Proto aktivně komunikujeme se zástupci místních samospráv na lokálních úrovních s cílem vytipování potřebných osob. Naše role v procesu pak spočívá v tom, že na základě vzniklé poptávky propojíme našeho dobrovolníka s konkrétním seniorem,“ vysvětlila vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Ostrava Dagmar Hoferková.

Organizace nové dobrovolníky neshání a spoléhá na vlastní proškolené síly. Ty pracují na základě speciálního manuálu, jež má minimalizovat riziko nákazy.

Místní solidární platforma vzniká kupříkladu i z iniciativy občanského spolku dolní Berounky Na jedné vlně. Tomu se do čtvrtečního večera podařilo získat padesát dobrovolníků napříč regionem.

„Jsme v kontaktu s místními úřady, postupně oslovujeme například místní kluby důchodců a podobné organizace. Cílem je najít lidi, kteří by mohli potřebovat pomoc. Je jasné, že většinou nejsou na sociálních sítích, nepošlou nám mail, o pomoc si kvůli částečnému sociálnímu vyloučení sami neřeknou, je třeba je aktivně hledat,“ píše spolek.

Skauti pomáhají v obcích

Pomoc nabízí i Junák — český skaut. „Pokud jsou radnice či bezpečnostní týmy obcí názoru, že by jim v současné koronavirové situaci mohli být v něčem nápomocni skautští dobrovolníci, nechť se obracejí na mail koronavirus@skaut.cz, rádi budeme v rámci možností vycházet vstříc,“ uvedla organizace již v úterý.

Skautské vedení následně rozhodlo o dočasném pozastavení běžné činnosti. Členy ovšem vyzývá, aby v případě zájmu kontaktovali své obce s nabídkou dobrovolnické práce. Současně analyzuje, zda je z epidemiologického hlediska vhodné, aby skauti organizovaně pomáhali s péčí o děti.

„Registrujeme zájem nabízet volnočasovou péči o děti rodičům mimo prostory skautských kluboven, protože to je něco, co jako skauti umíme. Tento postup v tomto okamžiku nepokládáme za vhodný, ale budeme myšlenku konzultovat s odborníky a přineseme k ní doporučení. Pravděpodobně ne dříve než příští týden,“ stojí v aktuálním stanovisku.

Ohrožené jsou i samoživitelky, potřebují systémové řešení

Řada občanů si vzájemně pomáhá i bez napojení na formální struktury. Klíčovou otázkou ovšem nadále zůstává, jakým způsobem na zhoršené sociální podmínky zareaguje stát. Jasněji by mělo být v pondělí po jednání tripartity, kde má ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) představit plán na posílení ošetřovného i případné kompenzace firmám poškozených pandemií.

Zatímco z medicínského hlediska jsou nejohroženější senioři a chronicky nemocní, hrozba sociálně-ekonomických následků šíření viru visí především nad prekarizovanými pracovníky a samoživitelkami. Občanská organizace Klub svobodných matek se proto rozhodla přerušit stávající programy pomáhající s některými náklady na péči o dítě, a namísto nich vydat nabídku jednorázové pomoci samoživitelům či samoživitelkám v akutní finanční nouzi.

„Nově je zahájen program, v rámci kterého bude rodičům samoživitelům v tíživé životní situaci spojené s nemožností docházet do zaměstnání poskytovat jednorázovou finanční pomoc ve výši dva tisíce korun pro zajištění základních potřeb dětí, jako například potravin,“ napsal spolek. Sám přijímá finanční podporu skrze internetovou sbírku.