Maláčová ustavila novou důchodovou komisi. Zaměří se na nízké penze žen
Jan GruberKomise pro spravedlivé důchody se bude zabývat nižšími penzemi žen, vdovskými a vdoveckými důchody, možností dřívějších odchodů do důchodu pro lidi pracující ve fyzicky náročných profesích a udržitelností důchodového systému.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ve středu ustavila Komisi pro spravedlivé důchody. Jejím hlavním úkolem má být nalézt konsensuální řešení problémů, jež dlouhodobě sužují český důchodový systém. Maláčová představila čtyři oblasti, na které se má práce komise zaměřit: nižší penze žen, výši a způsob výplaty vdovských a vdoveckých důchodů, dřívější odchody do penze lidí pracujících ve fyzicky náročných profesích a dlouhodobou udržitelnost systému.
„Je nezbytné, aby komise pracovala konsensuálně. Aby se ve vytčených oblastech podařilo dosáhnout politické dohody. Dřívější komise totiž přišly se spoustou návrhů, ale ukázalo se jako velice problematické přenést je do praxe,“ uvedla Maláčová. Ta do čela komise, jejíž ustavení vychází ze závazku programového prohlášení druhé vlády Andreje Babiše (ANO), jmenovala ekonomku a rektorku Mendelovy univerzity v Brně Danuši Nerudovou.
„Má-li důchodový systém zabezpečovat občany na stáří, musí reagovat na společenské a ekonomické změny. Předpokladem jeho trvalé udržitelnosti je rovnost, proto musíme najít řešení, jak ty největší nespravedlnosti odstranit,“ doplnila Nerudová s tím, že je třeba diskutovat i o příjmové stránce důchodového systému. Česká republika totiž na penze vynakládá pouze 7,4 procenta HDP, zatímco průměr v Evropské unii je bezmála o tři procenta vyšší.
První zasedání komise, kde se má diskutovat především plán práce a okruhy témat k řešení, se uskuteční na konci února. V průběhu března přijde na pořad jednání problematika nízkých důchodů žen. Ministerstvo práce a sociálních věcí již vypracovalo několik variantních opatření a Maláčová předpokládá, že v horizontu měsíců by mohl být do mezirezortního připomínkového řízení předložen příslušný legislativní návrh.
Nově ustavená komise má třiačtyřicet členů. Své zástupce do ní nominovaly všechny poslanecké a senátorské kluby. Zastoupeny jsou i odborové organizace a zaměstnavatelské svazy, některá ministerstva, Česká národní banka, Kancelář veřejné ochránkyně práv nebo Český statistický úřad. Na činnosti komise se budou dále podílet reprezentanti zájmových sdružení a organizací — například Gender Studies, České ženské lobby nebo Národní rady osob se zdravotním postižením —, několika zdejších univerzit, Sociologického ústavu Akademie věd a CERGE-EI.
Potůčkova a Bezděkova komise
V minulém volebním období se reformou důchodového systému, která měla přispět k jeho dlouhodobé udržitelnosti, zabývala komise vedená vysokoškolským pedagogem Martinem Potůčkem. Ta během bezmála čtyř let připravila deset návrhů, z nichž se osm posléze promítlo do podoby zákonů. Jednalo se o úpravu hranice pro odchod do důchodu, způsobu valorizace základní výměry penzí nebo ukončování systému důchodového pojištění.
„V průběhu činnosti komise jsme dospěli k jednoznačnému závěru, že důchodová reforma je a bude kontinuálním procesem, reagujícím, hůře nebo lépe, na měnící se sociální a ekonomické podmínky, vývojové trendy a budoucí výhledy života české společnosti a jejích občanů,“ uvedl na konci roku 2017 Potůček s tím, že komise současně zpracovala soubor podnětů pro pokračování důchodové reformy.
Za témata hodná řešení Potučkova komise označila dnes prakticky neexistující systém zaměstnaneckého pojištění, netransparentnost důchodového systému, který lidem neumožňuje odhadnout výši jejich budoucích penzí, nízké zapojení seniorů do ekonomické aktivity nebo sbližování výše příspěvků osob samostatně výdělečně činných na důchodové pojištění s příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů.
V letech 2004 až 2005 a znovu pak v roce 2010 se reformou důchodového systému zabývala komise v čele s nynějším generálním ředitelem Generali Slovensko Vladimírem Bezděkem. Na základě jejích výstupů připravila vláda Petra Nečase (ODS) důchodovou reformu, která posilovala roli druhého pilíře penzijního systému — lidé tak mohli část svých odvodů směřovat do soukromých penzijních fondů. Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) změny prosazené pravicovou koalicí později zrušil.