Vláda Andreje Babiše pod tlakem občanské společnosti ustoupila a zrušila plošný zákaz otců u porodu. Zrušení mimořádného nařízení oznámil na svém twitteru ve středu večer ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Předcházel mu tlak veřejnosti i občanských organizací, které se zabývají českým porodnictvím. Zásah během své platnosti podle svých kritiček napáchal množství škod, na jejichž evidenci pracují.

Plošný zákaz přítomnosti třetí osoby u porodu vyhlásila vláda jako opatření proti šíření nákazy Covid-19 v polovině března. Trval tedy takřka měsíc. Za tu dobu porodilo zhruba devět tisíc žen. Podle expertek se řada z nich setkala s nedůstojným zacházením. Liga Lidských práv požádala Ústavní soud o přezkum vládního nařízení. 

„Máme hlášené případy o omezování kontaktu matky s dítětem — jak u kontaktu kůži na kůži hned po porodu, tak na oddělení šestinedělí v případech, kdy byla matka po císařském řezu či dítě v inkubátoru,“ uvádí Aneta Majerčíková z iniciativy Šestinedělky.

Jaké komplikace opatření vyvolalo, bude možné zjistit až později ze statistických údajů. Lze kupříkladu předpokládat zvýšení počtu císařských řezů či dalších zásahů do přirozeného průběhu porodu. „Pro ženy to byl v podstatě dvojí stres: z nemoci i ze samoty. A stresující situace, jak známo, průběh porodu významně naruší,“ hodnotí Majerčíková.

Nepřítomnost doprovodu a s ní spojené komplikace byly podle kritiček kroku břemenem i pro zdravotníky. Tomu nasvědčuje okolnost, že zhruba dvě třetiny porodnic okamžitě po zrušení plošného opatření využily možnosti přítomnost otce u porodu povolit.

Zkušenosti žen po celou dobu sbírá facebooková skupina spravovaná Českou ženskou lobby. V příbězích se objevují neduhy, s nimiž se české porodnictví potýká delší dobu: nedobrovolné nástřihy hráze, nucené pozice, odnášení dítěte pryč. Málokterá z žen ovšem situaci bude řešit stížností a pokud ano — děje se tak většinou až později.

„Problémy s nedůstojným zacházení při porodech tu byly už předtím, opatření ovšem péči ještě zhoršilo,“ vysvětluje její správkyně Ivana Antalová. Podle její zkušenosti případy nerespektujícího přístupu narostly — vychází také z toho, že jakmile vláda zákaz zrušila, negativních zkušeností podstatně ubylo.

Antalová potvrzuje, že ženy zůstávaly po většinu průběhu porodu v podstatě samy: „Doprovod mít nemohly a personál na ně neměl čas, protože řešil několik porodů najednou,“ popisuje. Každý den porodí v České republice zhruba tři sta žen.

Zrušení zákazu přitom pro některé rodičky na situaci nic nemění. Nové mimořádné opatření totiž doprovod — kterým smí být pouze člen domácnosti — povoluje jen v porodnicích, které mají k dispozici samostatný porodní pokoj či box s vlastní sociálním zařízením. Není přitom žádnou výjimkou, že záchody či sprchy bývají na chodbě.

Liga Lidských práv žádá soudní přezkum vládního nařízení

Majerčíková se obává také toho, jak budou porodnice přistupovat k rodičkám s podezřením na nákazu Covid-19 — tedy těm s příznaky typu zvýšená teplota. Ministerstvo zdravotnictví na svém webu doporučuje čtrnáctidenní izolaci matky od dítěte. Podobně se k věci staví i Česká neonatologická společnost.

Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje kontakt matky s dítětem zachovat, neboť je klíčový pro rozběhnutí kojení, které je navíc dítěti i v případě nákazy prospěšné. Výzkumy naznačují, že díky němu může dítě získat protilátky.

Obě expertky se přitom shodují, že přístupy se liší porodnice od porodnice. „Některé z nich umožňovaly už nyní přítomnost otce alespoň hned po porodu, tedy na porodním sále,“ říká Majerčíková. „U některých se zase setkáváme s přístupem ‚ony to přežijí‘,“ doplňuje Antalová.

To potvrzuje i Zuzana Candigliota z Ligy Lidských práv, která proti březnovému mimořádnému opatření Ministerstva zdravotnictví podala hromadnou ústavní stížnost. „Na každou rodičku mohlo opatření dopadnout jinak: pokud některá narazila na autoritativní personál, tak bylo opravdu zásadní, že neměla podporu partnera, který často hraje ochrannou roli,“ vysvětluje Candigliota.

Na základě velkého počtu stížností na původní zákaz se rozhodla jej dát k přezkumu právě Ústavnímu soudu. Odvolává se na Listinu základní práv a svobod, která zaručuje „právo na přezkum rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod“. „Je logické jít soudní cestou, zvlášť, když kupříkladu ombudsman dal již jasně najevo své stanovisko,“ uvádí. 

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček minulý týden odebral agendu porodů své zástupkyni Monice Šimůnkové poté, co chtěla na základě obdržených stížností zahájit šetření. Sám se podle svých slov tématem nehodlá dále zabývat.