↗

Péče, kterou může poskytnout porodní asistentka, by měla být pro každou rodičku a její dítě v 21. století samozřejmostí. Tím spíše, že služba má preventivní charakter, pomáhá fyzickému i duševnímu zdraví ženy a systémově je finančně výhodná. Foto Flickr, David J. Laporte

Minulý týden se na internetu objevilo stanovisko výboru České gynekologicko-porodnické společnosti, které se vymezuje vůči péči porodních asistentek. Autoři stanoviska nespatřují v návštěvě porodní asistentky v domácím prostředí těhotné ženy či ženy po porodu „jakoukoli medicínskou indikaci“. Péči porodních asistentek označují za něco „z poloviny minulého století“.

Vyšetření nebo péči o těhotnou ženu či ženu po porodu lze podle stanoviska gynekologicko-porodnické společnosti poskytnout komplexněji a bezpečněji ve zdravotnických zařízeních. Péči porodní asistentky v domácím prostředí pak hodnotí jako krok ke zhoršení současné — údajně špičkové — úrovně českého porodnictví.

Abychom porozuměli nepatřičnosti stanoviska, podívejme se nejprve krátce na to, jaké péče se ženě po porodu dostane v českém zdravotnickém systému. Po dvou až třech dnech je zpravidla propuštěna z porodnice a následuje až prohlídka u gynekologa po skončení šestinedělí. Teoreticky by sice žena mohla mít nárok až na tři návštěvy porodní asistentky v domácím prostředí, k tomu je ale potřeba žádanka od gynekologa či praktického lékaře. Další překážku pak představuje nedostatek uzavřených smluv mezi pojišťovnami a soukromými porodními asistentkami.

Zásadní také je, jak kvalitní péče je ženě na oddělení šestinedělí ve zdravotnickém zařízení poskytnuta. Například počet plně kojených dětí při odchodu z porodnice dlouhodobě klesá — podle průzkumu téměř polovina českých novorozeňat dostává už v porodnici dokrm. Ženy od lékařů často nedostanou ani instrukce, jak se doma starat o svá poranění — každá čtvrtá žena u nás přitom rodí císařským řezem a podle posledních dat prodělají dvě pětiny žen, které rodí vaginálně, nástřih hráze.

Po přesunu domů z porodnice se žena ocitá sama a do zdravotnického zařízení zavítá jen v případě, že má akutní zdravotní potíže. Každý takový přesun je však náročný nejen kvůli jejímu zdravotnímu stavu, ale také kvůli novorozenci, který potřebuje neustálou péči. Matka si sice může návštěvu porodní asistentky či laktační poradkyně doma zaplatit — mělo by ale jít o péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. A to tím spíše, že péče porodní asistentky má preventivní charakter, pomáhá fyzickému i duševnímu zdraví ženy a podle výzkumů je pro systém i finančně výhodná.

Argument, že požadovanou péči lze poskytnout komplexněji a bezpečněji ve zdravotnickém zařízení, neobstojí především proto, že zdravotnická zařízení žádnou obdobnou komplexní péči ani nenabízejí. Porodní asistentka je totiž vysokoškolsky vzdělaná nejen k péči o těhotnou, rodící či ženu v šestinedělí, ale také o novorozence, a je proto schopna poradit s kojením, péčí o dítě či rozptýlit obavy ženy v novém období jejího života. Poskytnutí takové péče v domácím prostředí je nakonec výhodou samo o sobě: šetří ženě energii v období, ve kterém má zejména odpočívat a znovu nabrat sil.

Stanovisko výboru České gynekologicko-porodnické společnosti je navíc v rozporu se současnými názory a směřováním v lidskoprávní oblasti, politice i zdravotnictví. Veřejná ochránkyně práv označila návštěvní službu porodní asistentky za prospěšnou již v roce 2018. Současná vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala ke zpřístupnění péče porodních asistentek s důrazem na soustavnost péče poskytované jednou osobou. A konečně, nedávno začaly návštěvní službu svých porodních asistentek nabízet i některé porodnice, byť zatím v malém rozsahu.

Nechme porodní asistentky vykonávat jejich povolání v celém rozsahu jejich kompetencí, které koneckonců vymezuje česká legislativa a vzdělávací systém. Práce porodních asistentek přinese ve výsledku užitek celé společnosti a úroveň českého porodnictví může jedině zvýšit.