Kraje v příštím roce nedostanou na opravu a údržbu silnic II. a III. třídy ani korunu. Vyplývá to z návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který ministr dopravy Dan Ťok (nestr. ANO) vložil do připomínkového řízení. „Dlouhodobé podfinancování komunikací nižšího řádu má negativní vliv na celkovou efektivitu dopravní cesty. Disponibilní zdroje fondu pro rok 2019 však neumožňují alokovat finanční prostředky na jejich opravu,“ uvádí v materiálu rezort dopravy. Hejtmani s Ťokovým záměrem nesouhlasí.

„Ministerstvo dopravy krajům doposud peníze na opravy dvojek a trojek dávalo. Opravily se tisíce kilometrů. Situace se podstatně zlepšila. Ale je třeba pokračovat a opravené silnice udržovat. My ty peníze nutně potřebujeme. Jako kraj totiž musíme investovat i do jiných oblastí. Je proto třeba, aby ministerstvo dopravy prostředky stejně jako v minulých letech v rozpočtu našlo,“ řekl Deníku Referendum senátor a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Podle hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda (ČSSD) se opakuje situace z minulých let. „O peníze bojujeme každoročně a letos se tomu znovu nevyhneme. Ale nemyslím si, že to takhle skončí. Sám premiér nám na setkání říkal, že peníze na dvojky a trojky se vždycky najdou,“ sdělil Deníku Referendum Bernard s tím, že kraje by potřebovaly alespoň pět miliard korun.

K záměru ministerstva dopravy má výhrady i poslanec a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO). „Vidím jej jako značně problematický. Peníze na opravu dvojek a trojek musíme najít. Navíc nám narůstají problémy s mosty. Rozsah dopravní infrastruktury, o který se musíme starat, je obrovský. Nelze to celé financovat jen z rozpočtu kraje,“ řekl Deníku Referendum. „Věřím, že se nakonec s vládou nějak dohodneme,“ dodal na závěr.

Nesystémová podpora

Finanční podpora oprav a údržby silnic II. a III. třídy z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury je ovšem mimořádným opatřením. Odpovědnost za stav komunikací nižšího řádu totiž nesou ze zákona kraje, stát má naopak pečovat o dálnice a silnice I. třídy, které jsou v jeho vlastnictví. Z letošního závěru Nejvyššího kontrolního úřadu navíc vyplývá, že fond není s to dobře vyhodnotit přínos vynakládaných prostředků ve prospěch krajů.

„Fond určil jen účel — tedy že se mají zrekonstruovat a zmodernizovat silnice II. a III. tříd. Nijak už ale nevyhodnocoval, co konkrétně peníze přinesly — například do jaké míry se díky nim zlepšil stav silnic, jak se proměnila jejich kvalita nebo jaké procento silnic II. a III. tříd se podařilo opravit. To je přitom základem pro vyhodnocení, jestli byly peníze využívány efektivně,“ uvedl v březnu Nejvyšší kontrolní úřad.

Přestože kontrolní akce neodhalily, že by peníze nebyly využívány účelně, z jejich závěrů vyplynulo, že oprava jednoho kilometru komunikace nižšího řádu stála v průměru od jednoho a půl do čtrnácti milionů korun. Oproti tomu v sousedním Slovensku tamější kontrolní úřad zjistil, že se ceny opravy kilometru silnice pohybovaly v rozmezí od milionu a osmi set tisíc do necelých šesti milionů korun.

Kraje prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury za poslední čtyři roky získaly na opravu silnic II. a III. třídy bezmála patnáct miliard korun. V roce 2015 obdržely téměř čtyři a půl miliardy, v letech 2016 a 2017 shodně tři miliardy a loni další čtyři miliardy korun.