Senát v úterý schválil poslaneckou novelu zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, jejímž hlavním cílem je zkrátit dobu přípravy stanovených staveb mimo jiné prostřednictvím využití institutu mezitimního rozhodnutí. Investoři by nově mohli zahájit stavbu bez ohledu na spor o výši náhrady za pozemek, který potřebují vykoupit. Stavět by tedy mohli i na parcelách, které doposud nevlastní s tím, že odškodnění by se řešila dodatečně a soudní pře by nebránily realizaci stavby.

Novelu zákona, pod kterou jsou podepsáni zástupci všech sněmovních stran v čele s poslancem Martinem Kolovratníkem (ANO), podpořilo v souladu se stanovisky příslušných tří senátních výborů padesát členů horní komory Parlamentu, dva byli proti a sedmnáct zákonodárců se zdrželo. Senát zákon schválil navzdory tomu, že senátorky Eliška Wagnerová (nestr. za SZ) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) podrobně rozebíraly jeho problematická místa a varovaly, že v případném řízení před Ústavním soudem nemá šanci obstát.

Vůči zákonu se vymezovaly i ekologické organizace, které upozorňovaly, že není s to naplnit deklarovaný cíl a ani po jeho přijetí se výstavba klíčových dopravních staveb v České republice nezrychlí. „Přípravu staveb celonárodního významu neurychlí vymýšlení kliček v zákonech, ale stanovení jasných státních priorit, více kvalifikovaných úředníků a zjednodušené a jednotné rozhodování o stavbách,“ uvedl ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.

Ťok neplní úkoly. Zákon o liniových stavbách stále chybí

Senátorka Seitlová v diskusi připomněla, že poslaneckou novelou se de facto obchází závazek politického hnutí ANO a ministra dopravy Dana Ťoka (nestr. za ANO) předložit komplexní vládní návrh zákona o liniových stavbách, jež by měl zjednodušit proces administrativního vyřízení stavebního povolení liniových staveb včetně posouzení vlivu na životní prostředí. Zpracování zákona ukládalo Ťokovi již programové prohlášení vlády Bohuslav Sobotky (ČSSD), ministr dopravy však úkol nesplnil.

„Rozmáhá se nám tady takový nešvar: Čím větší konsensus, tím větší tendence prosadit cokoliv. Ale ani stoprocentní shoda nemůže přebít ústavnost,“ varovala Wagnerová. Podle někdejší soudkyně Ústavního soudu totiž novela nesplňuje podstatný znak právní normy, kterým je obecnost, neboť stanovuje zvláštní podmínky jen pro omezený okruh dopravních staveb. Wagnerová dodala, že Ústavní soud v minulosti podobně konstruované zákony, respektive některá jejich ustanovení zrušil.

Ke kritikům novely se připojil i senátor Ladislav Kos (SZ). „Tento zákon omezuje práva občanů přesně v duchu dříve schváleného stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,“ připomněl dvě v minulém volebním období schválené právní úpravy. Podle Kose by proto bylo nejrozumnější vyčkat slibovaného vládního návrhu zákona o liniových stavbách a poslaneckou novelu odmítnout jako celek.

„Zákon je tak potřebný, že nesmíme odložit jeho schválení ani o den,“ oponoval senátor Jiří Cieńciała (nestr. za OSN). Na podporu novely dále vystoupili senátoři Jaroslav Větrovský (nestr. za ANO) a Radko Martínek (ČSSD). Ten si stěžoval na složitou a zdlouhavou výstavbu silnic a dálnic. Problém spatřoval v nefunkční státní správě, která nedodržuje stanovené lhůty a dopouští se řady chyb. „A na vině jsou také lidé, kteří si stavět nepřejí, říká se jim ochránci životního prostředí. Ti mají za cíl stavbu za každou cenu zdržet. Jsou velmi chytří a velmi bohatí,“ dodal.