Ministerstvo dopravy již pět měsíců tají analýzu příčin sesuvu půdy na dálnici D8, kterou zpracoval Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR. Podle Dětí Země úředníci resortu nejprve nezákonně tvrdili, že tvoří podklad pro jeho rozhodnutí, nyní nově tvrdí, že se týká rozhodovací činnosti soudů.

Podle Dětí Země jde čistě jen o politické rozhodnutí zatajit před veřejností informace, že hlavním viníkem sesuvu jsou státní instituce, které dálnici přes sesuvné území připravovaly a schvalovaly.

„Jde o typický případ arogance veřejné moci, která si za veřejné peníze obstará odborný posudek, z něhož pak občanům účelové šíří jen vybrané části, ačkoliv ti mají právo znát, co odborníci o příčinách sesuvu na dálnici D8 zjistili a příp. vést veřejnou diskusi,“ myslí si předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Ministerstvo tvrdí, že i když analýza zatím není součástí žaloby Ředitelství silnic a dálnic ČR a Správy železniční dopravní cesty z června letošního roku o náhradu škody ve výši 1,037 miliónů korun, proti firmě KÁMEN Zbraslav, která vlastní lom Dobkovičky, stále se o tom uvažuje. Podle obou institucí je právě tato firma hlavním viníkem sesuvu, takže do skončení soudního sporu je analýza tajná.

„Prý bychom získáním analýzy mohli zmanipulovat soudní řízení o náhradě škody a také veřejnost, která by byla proti státu negativně naladěna, což je prý nežádoucí. Navíc jsme prý neprokázali zvláštní zájem na tom, aby občané obsah analýzy znali,“ vysvětluje Patrik nové důvody odmítnutí žádosti Dětí Země o analýzu.

Patrik také odmítá, že by zveřejněním analýzy došlo k porušení ústavních práv státu na spravedlivý proces, jak ministerstvo tvrdí. „Jde čistě jen o politické rozhodnutí ministra Dana Ťoká,“ tvrdí ekologové. Podle Patrika přitom nemusí ministr hájit neudržitelnou skutečnost, že dálnice D8 byla v minulosti naplánovaná a schválená státem nezákonně a že hlavní podíl na tom mají i někteří lidé ze současného vedení ŘSD ČR.

Nezávislí geologové na vysoká rizika oživení sesuvu poprvé veřejně upozorňovali již v roce 1995 při schvalování územního plánu Litoměřicka a pak s ekologickými organizacemi v čele s Dětmi Země v roce 1996 při nezákonně vedeném procesu EIA o hodnocení vlivů na životní prostředí.

Ministerstvo životního prostředí pak v listopadu 1996 podle Dětí Země vybralo nejhorší možnou trasu: v koridoru „C“ přes sesuvné území délky asi dvou kilometrů, ačkoliv v koridoru „B“ existovala trasa s dlouhým tunelem.

„Na rizika sesuvů ve vybrané trase dálnice D8 jsme opakovaně upozorňovali téměř deset let až do března 2005, kdy zastupitelé Ústeckého kraje v čele s hejtmanem Jiřím Šulcem (ODS) zamítli vybudovat tunel Kubačka délky 3,4 km, neboť by prý byl příliš drahý a výstavba by se zpozdila. Cena dálnice bez dlouhého tunelu je již teď o šest miliard korun vyšší a termín dostavby se posunul o šest let,“ uzavírá Patrik.