Obce (nejen) na severu Čech bojují se záplavou kamiónů, která se svou ničivostí blíží potopám skutečným. Vláda však přesto zamítla více než krotký návrh Ústeckého kraje, aby se alespoň zpoplatnily výjimky ze zákazů jejich jízdy o víkendech.

Klíčovou roli v tom měl sehrát ministr dopravy Antonín Prachař (ANO 2011), který náhle změnil svůj původně souhlasný názor. A v tisku se objevily spekulace, že ta změna názoru souvisí s tím, že současný ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) odmítl Prachařův požadavek vyhlásit stav nebezpečí na D8. Ten by umožnil zadávat sanační a další práce bez výběrového řízení, což by mohlo úkor daňových poplatníků dále značně navýšit celkovou cenu dostavby.

Jak je jistě všeobecně známo, v červnu loňského roku totiž došlo na rozestavěném úseku dálnice u Litochovic ke katastrofálnímu sesuvu, a stavba již více než rok stojí. Nejoptimističtější odhady jejího dokončení nyní uvádějí rok 2016, ale tomu již málokdo věří. Nejnověji Prachař hrozí, že to může být až rok 2020, když ústecký hejtman nevyhoví jeho opakované žádosti.

Připomeňme, že v roce 2005 ústecké krajské zastupitelstvo na návrh tehdejšího hejtmana Jiřího Šulce (ODS) odmítlo bezpečnější variantu trasy tunelem Kubačka, za níž se v petici postavily tisíce lidí včetně geologů a odborníků na dopravní stavby. Odmítnutí bylo kromě navýšení ceny (o 3,5 miliardy korun) zdůvodňováno nepřípustným prodloužením dostavby o pět let, do roku 2012…

Leckteří z těch, kdo v tom roce 2005 odmítali alternativní trasu, protože uvěřili, že se tak stavba urychlí, nyní mění názor. „Pro nás by bylo nejlepší, kdyby tu dálnice nebyla vůbec. A když je, tak bychom ji raději viděli v tunelu, o kterém se uvažovalo“, vyjádřila se letos na jaře jedna z obyvatelek Litochovic pro internetovou Idnes. A starostka Prackovic, pod níž Litochovice spadají, dodává: „Lidé se hlavně diví, že se dálnice ve svahu na Labem vůbec začala takto stavět. Tady byly malé sesuvy vždycky.“

Možná by se místní divili méně, kdyby je napadlo nahlédnout do katastru nemovitostí a podívat se, kdo také vlastní pozemky, těsně sousedící s rozestavěnou dálnicí nepříliš daleko od sesuvu na katastru Prackovic. Velmi zajímavý je třeba vlastník pozemků s parcelními čísly 501, 515 a 521. Dohromady je to jen asi tři čtvrtě hektaru, ale na místech jako stvořených třeba pro benzínovou pumpu, restauraci, hotel, sklady. Samozřejmě, pokud se podaří zamezit změně trasy.

A že takové „nebezpečí“ existuje, či alespoň existovalo, připustil loni i výše zmíněný krajský hejtman Oldřich Bubeníček: „pokud geotechnický průzkum dopadne špatně, bude nutno hledat novou trasu dálnice…“ (Právo, 21. 9. 2013). Dodal sice, že by šlo až o zcela krajní řešení, ale podobně se nakonec vyjádřil i tehdejší mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. A pochybuji, že mluvil jen sám za sebe.

Pražský podnikatel, vlastník zmíněných pozemků a také vlastník nebo společník více než desítky firem, který podniká ve všem možném včetně stavebního inženýrství, dopravy a nejrůznějších služeb, však možná nebude jediný, kdo by změnou trasy dálnice utrpěl značnou finanční ztrátu.

Zisky ze zemědělského podnikání (pozemky jsou zatím vesměs vedeny jako zemědělský půdní fond, ale ke změně jejich kvalifikace stačí v podstatě rozhodnutí obecního zastupitelstva) jsou naprosto nesrovnatelné s tím, co vynese třeba ta benzínová pumpa nebo pronájem skladových prostor.

A podnikání vlastníků pozemků u rozestavěné D8 nemusí ohrožovat jen změna trasy, kdyby došlo na nejhorší a ukázalo by se, že zabezpečení stavby nad Litochovicemi by vyšlo dráž než ta změna. Konečně, tu již ministr Prachař na rozdíl od bývalého vedení ministerstva ani nezmiňuje. Pozemky však měly svým majitelům dávno vydělávat.

V roce 2005 se tehdejší hejtman Šulc s tehdejším ředitelem ŘSD Laušmanem před televizními kamerami slavnostně zaručili, že celá dálnice bude dokončena a zprovozněna v roce 2008. Mnozí tedy za těch šest let přišli o pěkné peníze a budou přicházet dál. Že by jim to nevadilo? Že by se s tím mlčky smířili? Že by nic nepodnikli, aby se co nejrychleji dostavěla současná trasa, ať to stojí, co to stojí, ať to udělá sebevětší díru do veřejné (naší) kapsy?

Já vím, co naznačuji, jsou (zatím) pouhé spekulace, byť jednotlivá fakta do sebe zapadají jako zoubky koleček ozubeného soukolí. Ale škody, ke kterým už při stavbě úseku přes České středohoří došlo, jen sanace sesuvu u Litochovic má stát přinejmenším miliardu!, podivnosti, ke kterým docházelo při povolovacích řízeních, vždyť řadu rozhodnutí musely pro jejich nezákonnost soudy zrušit, jsou myslím důvody více než pádné, aby se kauzou začal zabývat například Nejvyšší kontrolní úřad.