V Itálii nastupuje vláda „covidové“ supervětšiny, spojí všechny krom fašistů

Petr Jedlička

V novém nouzovém kabinetu Maria Draghiho zasedají společně zástupci protestního Hnutí pěti hvězd, ministři Silvia Berlusconiho, levičáci všech barev a nacionální populisté z Salviniho Ligy. Vláda má přitom i transformační ambice.

Kabinet Maria Draghiho má u veřejnosti v posledních průzkumech dvaašedesátiprocentní podporu. Foto archiv DNE

O nebývalých 589 poslanců z 630 by se měla opírat nová italská vláda, v níž budou zasedat ministři všech velkých stran s výjimkou Fratelli d'Italia, ultranacionalistické až fašizující pravice. Ukázalo se to minulý týden v závěru vyjednávání, jež vedl se stranickými lídry Mario Draghi, nyní nastupující premiér. Známý ekonom a bankéř Draghi má od působení v čele Evropské centrální banky přezdívku Supermario a v Itálii pověst člověka, který zachránil v krizi v letech 2009 až 2014 euro. Nyní v sobotu složil premiérskou přísahu a představil kabinet, v němž zasedají společně Berlusconiho ministři, zástupci protestního Hnutí pěti hvězd, levičáci všech odstínů i nacionální populisté z Ligy Mattea Salviniho.

„Mario Draghi byl Ital, který zachránil Evropu. Nyní mi přijde jako Evropan, který by mohl zachránit Itálii,” uvedl v rozhovoru pro BBC minulý týden Matteo Renzi, italský sociálnědemokratický premiér z let 2014—2016 a dnes předseda malé strany Italia Viva, která v nové vládě také zastoupena.

Draghiho pověřil sestavením vlády nouzově prezident Sergio Mattarella, když se zdálo, že Itálie upadne během covidové epidemie do další politické krize. Podnětem zde byl lednový rozkol v minulé vládní koalici mezi Hnutím pěti hvězd a tradičními stranami, který vyústil 26. ledna až v rezignaci premiéra Giuseppa Conteho.

Itálii hrozily předčasné volby, jimž by předcházela dle tamních zákonů dvouměsíční kampaň v pandemických podmínkách. Italské průzkumy preferencí přitom vede již druhý rok nacionálněpopulistická Lega (přibližně 23 procent hlasů) do nedávna sblížená s ještě extrémnější Fratelli d'Italia (17 procent).

Draghimu se dle pozorovatelů podařilo rychle získat zástupce tradičních italských stran, tedy Berlusconiho Forza Italia a různých sociálnědemokratických formací. Poté obsadil klíčová ministerstva známými italskými úředníky-šéfmanažery a nakonec dojednal podporu s hlavními protestními stranami: Ligou a Hnutím pěti hvězd.

Vývoj preferencí italských stran od posledních voleb. Zelenou nacionálně populistká Liga, červenou sociální demokratice, tmavěmodrou Fratelli d'Italia, žlutou Hnutí pěti hvězd, světlemodrou Forza Italia. Grafika WmC

Kdo dostal co

Oficiálně je Draghiho kabinet titulován jako „vláda národní spásy“ a od prezidenta dostal za úkol „zvládnout koronavirovou krizi a odvrátit hrozící rozvrat hospodářství“. Zároveň se ale připomíná, že strany mají ke spolupráci v nebývalém formátu i prozaičtější motivy.

„Draghi vytěžil zejvně i skutečnost, že jednou z hlavních příčin rozpadu Conteho koalice byl spor nad využitím podpůrného covidového balíku z EU. Itálie si zde vyjednala více než 200 miliard eur (přibližně tři české rozpočty) a strany minulé vlády se mimo jiné nemohly dohodnout, do čeho tyto peníze investovat,“ připomínají zpravodajové Al-Džazíry.

Konkrétně bude v novém kabinetu kontrolovat Forza Italia ministerstva pro rozvoj Jihu a regionální koheze, sociální demokracie sociální věci, obranu a kulturu, důsledně levicová strana Liberi e Uguali zdravotnictví, Hnutí pěti hvězd zahraniční, zemědělství a ministerstvo pro mládež a Salviniho Liga ekonomický rozvoj a turismus. Křesla ministrů financí, vnitra, spravedlnosti, dopravy a ekologické transice si obsadil Draghi sám nestranickými osobnostmi.

Matteo Salvini z Ligy a Giorgia Meloniová z Fratelli d'Italia — současní vůdcové italské krajní pravice. Foto archiv CD

Vydrží?

Řádné parlamentní volby se mají v Itálii konat napřesrok, i standartní koalice v zemi ale často nevydrží déle než rok a půl. Přesto pro delší život Draghiho vlády hovoří podle analytiků hned několik faktorů.

Za prvé, vláda je schválně postavena tak robustně, aby odchod kteréhokoliv z členů neznamenal ztrátu většiny. Za druhé, tento kabinet bude schvalovat rozdělení velkého množství peněz, jež budou jeho členové moci ovlivnit. A za třetí, situace v zemi je vážná a většina voličů má za to, že Itálie teď shodu a stabilitu potřebuje.

V důsledku epidemie covidu-19 zemřelo v Itálii již třiadevadesát tisíc lidí. Spolu s velice medializovanou jarní vlnou v severních regionech měla nejvíce obětí druhá — listopadová — vlna, která zasáhla už celý stát. Od poloviny prosince hlásí Itálie stabilně kolem třinácti tisíc nakažených každý den. Jde o několik tisíc více než v České republice, Itálie má ale téměř šestkrát více obyvatel.

Vedle covidové krize trpí Itálie též důsledky strukturálních problémů. Od zapojení do eurozóny a otevření se asijskému trhu se v zemi daří pouze některým hospodářským odvětvím. Zbytek ekonomiky již mnoho let stagnuje nebo pomalu upadá nezávisle na tom, kdo a jak vládne. Většina stan se shodne, že země potřebuje celkovou ekonomickou transformaci. Zatím však nikdo neměl sílu obhájit nějakou její podobu, respektive nějakou transformaci prosadit.

Další informace: