V Itálii vedou teď průzkumy dvě krajně pravicové strany zároveň

↗

Giorgia Meloniová z Fratelli d'Italia a Matteo Salvini z Ligy na společném pódiu. Foto Tiziana Fabiová, AFP

Do zajímavé situace dospěla Itálie deset měsíců po nástupu současné superkoaliční vlády Maria Draghiho. Průzkumy aktuálních preferencí zde totiž vedou hned dvě krajně pravicové strany těsně za sebou: Liga v čele s Mattem Salvinim a Bratři Itálie v čele s Giorgií Meloniovou. Obě se těší podpoře kolem dvaceti procent. Obě přitom už počítají s eventuální spoluvládou.

„Zatímco mnozí vzhlížejí s obavami k východní Evropě, v Itálii se formuje nesvatá krajně pravicová aliance se zjevným cílem převzít rozhodování,“ varují Tobias Mörschel a Michael Braun v posledním čísle čtvrtletníku IPS Journal.

Salviniho Liga je z dvojice známější. Kdysi regionalistická strana vystupující pod jménem Liga Severu prošla v minulé dekádě proměnou v celoitalskou nacionálně-populistickou formaci, která postupně přerostla svého někdejšího, tradičně silnějšího koaličního partnera — Berlusconiho Forzu Italia.

Komentář●Eleonora Poliová

Matteo Salvini, protipřistěhovalecký vypravěč italské politiky

Se svou siláckou, protibruselskou a protipřistěhovaleckou rétorikou, kombinovanou s internetovými selfie-stylem Mattea Salviniho, vyrostla Liga po migrační krizi 2016 v nejsilnější stranu italské pravice.

Po volbách 2018 nastoupil Salvini do protestní vlády s Hnutím 5 hvězd (tzv. kabinet Conte I) a na vysněném ministerstvu vnitra pokračoval ve volební kampani. V létě 2019 už Liga sahala po osmatřiceti procentech.

Pak ovšem přišla loňská letní vlá dní krize, jíž vyvolala právě Liga v snaze vynutit si volby, v nichž by zúročila svou podporu. A nastal zlom. Kabinet byl nakonec přestavěn na středolevicový bez Ligy (kabinet Conte II) a od té doby Liga oslabuje.

Spolu s oslabováním Salviniho Ligy přitom začala rychle růst druhá z jmenovaných formací: Bratři Itálie. Původní odštěpek z postfašistického křídla Berlusconiho koalice z roku 2012 se dlouho držel pod pěti procenty. Za rok 2019 však vyrostl nad deset, za rok 2020 nad patnáct a nyní už průzkumy vede.

„Součet podpory obou stran dává přes čtyřicet procent (…) a zjevně jde o propojené nádoby. Lidé nespokojení z nějakého důvodu se Salvinim nerevidují své názory, ale jen přecházejí k Bratrstvu,“ uvádí k posledním trendům Valerio Alfonso Bruno z britského Centra pro analýzu radikální pravice.

↗

Pokles podpory Ligy (zelená) takřka zrcadlově kopíruje nárůst podpory Bratrstva (tmavě modrá). Červenou jinak zde sociální demokraté, žlutou Hnutí 5 hvězd a světle modrou Forza Italia. Grafika WmC

Příčiny, program a možnosti spolupráce

V souhrnech příčin popsaného stavu znalci obvykle uvádějí:

proměnu sebeprezentace krajní pravice (přechod od hulákání ke stylu selfie a úsměvy, u nás učebnicově reprezentovaného Tomiem Okamurou),
krizi tradičních stran, jež se již dříve v Itálii projevila nástupem Hnutí 5 hvězd,
celkové problémy italského hospodářství a národohospodářského modelu,
normalizaci demagogického populismu, která začala už za Berlusconiho éry,
relikty italského fašismu
a samozřejmě, faktické jádro jevů, které krajní pravice zveličuje — problémů spojených s přistěhovalectvím a migrační krizí.

Komentář●Petr Jedlička

Současná vládní krize není v Itálii ta hlavní

Jak Liga, tak Bratři Itálie slibují razantní protipřistěhovalecká opatření včetně rozsáhlých deportací či námořních blokád, obranu tradičních hodnot, vládu pořádku a všestranné uplatňování zásady Italové především. Rozdíly mezi oběma stranami jsou v ekonomických a sociálních politikách — Liga je pro nízké daně a malý sociální stát, zatímco Bratři slibují různé programy na podporu rodin a zvýšení porodnosti.

Obě mají pak trochu jiné ideové zázemí a přirozeně jiný vztah k současné superkoaliční vládě — Liga v ní zasedá spolu s tradičními stranami, zatímco Bratři Itálie tvoří opozici.

Přesto dokážou obě formace velice vstřícně komunikovat a podle shody analytiků vstoupí při první příležitosti do koalice. Pravděpodobné je přitom, že by s nimi vládla i kdysi dominantní Forza Italia, jejíž podpora se dnes pohybuje pod devíti procenty.

„Je třeba mít na paměti, že i když mluvíme o krajní pravici, stále jde o někdejší členy Berlusconiho koalice (…) Salvini byl za poslední Berlusconiho koalice vládním europoslancem, Giorgia Meloniová dokonce ministryní (…) Italský volební systém přitom navádí strany k formování volebních bloků a v pravicovém bloku vždy platilo, že vládu sestavuje nejúspěšnější strana za účasti ostatních,“ vysvětloval na TLDR Jack Kelly, šéfanalytik tohoto kanálu.

↗

Salvini a Meloniová se Silviem Berlusconim (vpravo). Repro z videozáznamu

Limity spoluvlády a další důsledky

Italská politika je tradičně dynamická a vývoj v ní těžko předvídat. I v současnosti zde vidno řadu alternativních faktorů. Po poslední (zimní) politické krizi v souvislosti s pádem druhé Conteho vlády se například dala již v celku dohromady levice. Sociálnědemokratická Demokratická strana si pod vedením expremiéra Letty udržuje jen o málo menší podporu než Liga a Bratrstvo; Hnutí 5 hvězd zas nyní vede sám expremiér Conte, který prosazuje právě spolupráci nalevo.

Zpráva●Petr Jedlička

V Itálii nastupuje vláda „covidové“ supervětšiny, spojí všechny krom fašistů

Salviniho osobní pozice v Lize zároveň dle četných zpráv oslabuje. Druhdy až vůdcovské postavení předsedy zastiňují postupně jeho soudní spory a také další výrazní představitelé formace — příkladně guvernér Benátska Luca Zaia nebo Giancarlo Giorgetti, současný ministr hospodářského rozvoje. Tito jsou přitom hlasitě pro udržení stávající superkoaliční vlády, nikoliv pro její pád a budování nové, „vlastenecké“.

Řádné parlamentní volby by měly v Itálii být až napřesrok. Do té doby může nastat konečné postcovidové oživení (země po loňské situaci zvládla naočkovat plně 72,5 procenta populace, a delta vlnu tak redukovat). Investovat se má též 200 miliard eur z evropského balíku obnovy, což může politické preference rovněž ovlivnit.

Dalším faktorem jsou ovšem i blízké prezidentské volby (nepřímé, nejspíše leden 2022) a související ambice Silvia Berlusconiho, dnes už pětaosmdesátiletého. Ty mohou zase vše obrátit.

„Zase a znovu se mluví se i o sloučení Ligy a Forzy Italia. A zvlášť Berlusconi by měl jen málo skrupulí prodat svou Forzu Salvinimu, kdyby mu tento zařídil na oplátku na jaře 2022 prezidentský úřad,“ píší Tobias Mörschel a Michael Braun v IPS Journalu.

↗

Itálie zvládla po loňské zkušenosti naočkovat oběma dávkami již 72,5 procenta populace. Letošní delta-vlnu tím hodně zmírnila. Grafika Google

Třemi důsledky se nicméně vzestup krajní pravice v Itálii projevuje už nyní, bez ohledu na eventualitu spoluvládnutí — podněcovaným zesilováním agresivních nálad ve společnosti, radikalizací pozic ostatních stran a legitimizací nejrůznějších projevů nenávisti, včetně přímých útoků na přistěhovalce.

„Dřív lidé odpor k přistěhovalcům skrývali. Dnes jej projevují více otevřeně. Máme tu útoky takřka každý den, některé i ozbrojené (…) A máme tu i případy, kdy se při nich křičí: ,Táhněte, toto je Salviniho země,“ uvádí v reportáži Vice News Udo Enwereuzor ze vzdělávacího institutu COSPE.