Pozdrav z ponorky. Psaní všem rodičům, kteří teď pracují z domova
Šárka HomfrayAutorka se dělí o řadu zkušeností z práce z domu, které nyní mohou přijít vhod úplně každému.
Z domova jsem začala pár hodin týdně pracovat v roce 2016, když mladšímu synovi bylo asi šest měsíců a starší ještě pořádně nechodil do školky. Objem práce postupně narůstal a asi se můžu považovat za veteránku ve výkonu home office s dítětem za krkem.
I já jsem se ale v pátek 13. března ocitla v nově situaci. Dva dospělí na full time práci z domova a dvě děti bez školky. Aniž bych chtěla dávat nevyžádané rady, přeci jen se obracím na vás, pracující rodiče, s několika praktickými zkušenostmi a jedním sice banálním, ale zásadním vzkazem — nejste sami.
Všichni máme limity
Nenechte perfektní překážet dostatečně dobrému. Tuhle špatně přeloženou poučku z nějakého motivačního pamfletu jsem si osvojila už před pár lety, a upřímně řečeno, je nedocenitelná. Teď je potřeba ji uplatnit na všechno — na práci, na výchovu i na péči o domácnost.
Děti nemůžou pořád sedět před televizí, ale občas ano. O tom, že existuje dětská quality TV i internetový obsah už dávno víte, teď to využijte. Česká televize vám pomůže i s výukou. A co se týče domácnosti — možná budete mít čas vytřídit krabici lichých ponožek jako já, protože mentálně náročnější aktivitu vám děti nedovolí.
Možná nebudete mít čas ani umýt nádobí, to je fuk. Dělejte, co zvládnete. A z mražené pizzy čas od času si taky nedělejte hlavu.
Co se týče domácího vzdělávání, které je nezbytné u školních dětí, platí to samé — dělejte co zvládnete. Školy toho na rodiče vychrlily hned od začátku velmi mnoho, ale jak je s každým dnem jasnější, že se situace bude počítat spíše na měsíce než týdny, bude nezbytné k tomu přistoupit ze všech stran rozumně.