Organizace EDUin vydala na základě výzkumu vědců z University College London českou verzi mapy sociálních rizik spojených s možným znovuuzavřením škol, k němuž by vláda, respektive ministerstvo zdravotnictví mohlo přistoupit v případě zhoršení průběhu pandemie koronaviru. Ta ukazuje, v jakých oblastech je třeba přijmout systémové změny, aby se v důsledku zavedení distanční výuky zbytečně nezvyšovaly nerovnosti v přístupu žáků ke vzdělávání.

Mapa dopady uzavření škol popisuje v kategoriích zdravotní stav společnosti, ekonomika, fungování rodiny, organizace školy a práce učitelského sboru nebo zdraví a duševní pohoda žáků. Kromě jiného uvádí, že odpovědná místa by měla zajistit péči o děti se speciálními vzdělávacími potřebami, podpořit proměnu povahy práce kantorů nebo řešit otázku nerovných dopadů na matky a otce pečující doma o své potomky.

„Bez správně zmapovaných a ošetřených důsledků případného znovuuzavření škol hrozí, že se budou opět citelně zvyšovat vzdělávací nerovnosti, znevýhodněné děti mohou znovu přijít o bezplatné obědy, matky a otcové samoživitelé budou složitě hledat alternativní hlídání nebo bude obtížné vybrané předměty učit dálkově bez potřebného vybavení,“ varoval EDUin s tím, že ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy by se s těmito otázkami mělo vypořádat ve svém manuálu.

Podle analytika organizace Štěpána Kmenta je cílem zveřejnění mapy přispět k tomu, aby byl stát na případné uzavření škol připravenější než na jaře. „Ukazuje se, že kromě základních oblastí, jako je zajištění žáků technikou a připojením k internetu, jsou zásadní například otázky zajištění náhradní péče dostupné pro rodiče — převážně matky — samoživitele či cílené podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,” uvedl.

Minulý týden aktualizovaný materiál ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ovšem upravuje zejména hygienické podmínky běžného provozu vzdělávacích zařízení. Ukládá jim sice, aby na začátku školního roku zmapovaly technické možnosti dětí, respektive domácností, v nichž žijí, a případně studentům ze znevýhodněného prostředí pomohly s obstaráním vybavení pro distanční výuku, ostatní aspekty, na než poukázala studie organizace EDUin ovšem ponechává stranou zájmu.

„S technikou a podporou je připraven školám pomoci jak Národní pedagogický institut, tak iniciativa Česko.digital, se kterou ministerstvo na jaře zahájilo spolupráci,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO) s tím, že vláda schválila „injekci“ do informačních technologií pro základní školy ve výši 1,3 miliardy korun, které mají vzdělávacím institucím přijít do konce října.

Někteří kantoři si navíc stěžují, že metodický pokyn vydal rezort pozdě. Dalším problémem je i skutečnost, že manuál sice stanovuje povinnost rodičům dítě s podezřením na nákazu ze školy vyzvednout, ale nijak se nezaobírá, jak rodinám pomoci s následnou péčí a vzděláváním. Podle výzkumu PAQ Research se přitom rodiče věnovali učení doma spolu s dětmi průměrně dvě a půl hodiny denně a šestnáct procent domácností uvedlo, že distanční výuku nezvládalo, zejména kvůli pracovním povinnostem.

Ačkoli ministerský dokument školám doporučuje se žákům v izolaci věnovat, pokud se jich v ní nebude nacházet více než polovina třídy, nemá škola povinnost distanční výuku organizovat. Přistoupit k ní musí učitelé až tehdy, když bude v učebnách chybět nadpoloviční většina dětí nebo při uzavření celé školy. Se začátkem školního roku zůstává uzavřeno patnáct základních a středních škol z celkového počtu pěti a půl tisíc.

Scénář, kdy by se větší počet žáků ze třídy učil distančně paralelně s probíhající standardní výukou, je pro učitele samozřejmě náročný. Podle Michala Kupky z Českomoravského odborového svazu pracovníků školství ovšem není příliš pravděpodobný. „Nechci sýčkovat, ale je třeba si uvědomit, že se učitelé v hodinách střídají. Když se v některé třídě objeví koronavirus, tak se bude muset otestovat celý pedagogický sbor a možná budeme mít velkou červenou stopku a budeme všichni učit distančně,“ řekl Deníku Referendum.

Kupka dále podotkl, že efektivita výuky na dálku byla na jaře letošního roku podle jeho názoru nižší, než se obvykle uvádí. „Ze závěrů České školní inspekce vyšlo, že deset procent žáků se nevzdělávalo vůbec, je ovšem otázka, jak kvalitně se vzdělával zbytek. Teď teprve budeme vyhodnocovat, jak mají žáci vedený sešit, co si z výuky odnesli a zapamatovali. Když jsem se ptal kolegů, tak efektivita distančního vzdělávání byla podle nich asi poloviční, vzdělávací proces se na dálku řídí velmi obtížně,“ uzavřel.