Čtyřdenní pracovní týden: když dva říkají totéž, není to totéž
Naďa JohanisováZkrátit, či nezkrátit pracovní dobu? Různí se nejen názory, ale i pojetí jednotlivých zastánců kratšího pracovního týdne. Krácení pracovní doby ovšem tak jako tak není všelékem a mělo by být provázáno s dalšími politickými rozhodnutími.
Naši mediální hladinu nedávno rozvířila debata o čtyřdenním pracovním týdnu. Novináře zaujala pasáž v předvolební Vizi 2030 TOP 09, podle níž se v brzké době — tedy zhruba do roku 2030 — díky digitalizaci a robotizaci natolik zvýší produktivita výroby, že umožní „postupný přechod na čtyřdenní pracovní týden“. Pokud tedy zvítězí Top 09 ve volbách a takovou digitálně taženou „čtvrtou průmyslovou revoluci“ pomůže prosadit.
V reakci na tuto vizi TOPky se pro deník Blesk vyjádřil předseda České a moravské komory odborových svazů Josef Středula, že ČMKOS je pro zkracování pracovní doby třeba už teď, ovšem celoplošně, tedy „ne pouze v jedné zemi a v jednom průmyslovém odvětví“. Jinak by hrozila dané zemi či odvětví nekonkurenceschopnost. Jako důvod uvádí Středula hrozbu nezaměstnanosti, kterou způsobí digitalizace výroby — kratší pracovní doba znamená podle něj práci pro více lidí.
Je tedy čtyřdenní pracovní týden něco, na čem se v podstatě shodne pravice a levice? Či mluví každá strana o něčem jiném? A je vůbec takové krácení pracovní doby (při zachování stávajícího příjmu) dobrý nápad?
Rychleji inovovat, rychleji destruovat
Abychom tyto otázky mohli rozklíčovat, podívejme se nejprve blíže na ekonomickou kapitolu Vize 2030, nazvanou „Moderní hospodářství“, kterou garantuje poslanec František Laudát. Dozvíme se tu o hrozbách pro náš průmysl v podobě rychlého nástupu takzvaného průmyslu 4.0, který pracuje s „aditivními technologiemi (3D tisk), velkými daty, cloudovými výpočty na síti, autonomními roboty, internetem věcí (IoT), služeb (IoS) a lidí (IoP) a sofistikovanými senzory.“ Její důležitou součástí je i sdílená ekonomika typu Uber (přirozeně jen potud, dokud se masově nerozšíří auta bez řidiče — další priorita programu TOPky).
Pro konkurenceschopnost jsou podle Vize 2030 klíčové stále se zrychlující inovace produktů, jejichž životnost se „přirozeně zkracuje, což souvisí nejen s dynamikou jejich obměny, ale i s emocionální labilitou konzumentské poptávky“. Pokud rychle nenaskočíme na tento rozjetý vlak stále rychlejší a kreativnější destrukce a inovace, hrozí nám, že dojde k omezení, nebo dokonce k zániku podstatné části naší průmyslové produkce (která nyní tvoří 38 % HDP), údajně „během několika roků“.
Nebe na zemi
A pokud včas naskočíme? V tom případě nastane podle Vize 2030 něco jako nebe na zemi: V technologiích 4.0 budeme za pár let patřit ke světové špičce a naše životní úroveň se vyrovná s německou. Dělníci, kteří ztratili práci, spořádaně přejdou do služeb a postupný přechod na čtyřdenní pracovní týden způsobený digitalizací a robotizací umožní nebývalý rozvoj cestovního ruchu, sportování a vzdělávání.