Španělská levice prosadila test čtyřdenního pracovního týdne v nebývalém rozsahu

Petr Jedlička, Adam Rektor-Polánek

Nechat zaměstnance pracovat jen dvaatřicet hodin týdně za plnou mzdu má za asistence vlády dvě stě firem po dobu tří let. Dílčí zkušenosti ukazují, že takto pracující lidé jsou produktivnější i obecně šťastnější.

Opatření si na současné vládě vynutil Íñigo Errejón — jeden ze zakladatelů Podemos. Errejón hnutí později opustil a dnes má vlastní stranu Más País. Ta podmínila podporu vládě právě testováním čtyřdenního pracovního týdne. Foto PhotoLanda, flick.com

Dlouho se o tom mluvilo, nyní se to však reálně spustí. Španělsko začne ještě tento rok testovat účinek zkrácení pracovního týdne ze čtyřiceti na dvaatřicet hodin, a to při zachování plných mezd. Středolevicová vláda Pedra Sánchéze hodlá test provést v dosud nevídaném rozsahu — zapojit se má na dvě stě firem s třemi až šesti tisíci zaměstnanci. Pilotní program má trvat tři roky a vláda na něj vyčlenila padesát milionů eur (1,3 miliardy korun). Firmám z nich bude pokrývat část mzdových nákladů.

„Máme k dispozici data z řady podniků, které se čtyřdenním pracovním týdnem experimentovaly a jimž se osvědčil. Zaměstnanci měli více času na sebe i na rodinu, byli spokojenější a vykazovali vyšší produktivitu práce. Firmy tak v posledku netratily. Podobně rozsáhlý test s garancí vlády však dosud neproběhl,“ vysvětlila televizi CGTN španělská podnikatelka María Álvarezová, jedna z propagátorek opatření, která jej sama testovala ve svých společnostech.

Myšlenka zkracování pracovního týdne se dostává v posledních letech do programů většiny evropských levicových stran. Ve Španělsku navíc působí kampaň zdola, která prosazuje zkušební zkracování práce nezávisle na vládě. Opravdu prosadit program se ale povedlo až nyní, a to na nátlak malé levicové strany Más País, která vznikla v roce 2019 okolo Íñiga Errejóna — jednoho ze zakladatelů Podemos, jenž toto hnutí později opustil.

Errejón si dal schválení programu za podmínku podpory stávající vládní koalice PSOE-Podemos. Ta sama nemá ve sněmovně většinu, a tak mu vyšla vstříc.

„Španělé momentálně odpracují víc hodin, než je evropský průměr. Přitom ale nepatříme mezi nejproduktivnější země. Pracovat víc hodin neznamená pracovat lépe,“ uvedl Errejón na tematické tiskové konferenci.

Politická dohoda na programu byla uzavřena již letos v lednu. Nyní schválila testování celá vláda a už se diskutuje jen o detailech. Jedním z nich je otázka kompenzací zapojeným firmám. Zatím největší ohlas má idea, že firmám bude doplácena první rok celá páteční mzda zaměstnaců, druhý rok její polovina a třetí třetina.

Dosavadní testování

Podobně jako nepodmíněný základní příjem má i zkracování pracovního týdne řadu variant — od konzervativních, které počítají například s prostým rozložením páteční pracovní doby do zbývajících dnů, až po radikální, jež činí pátek čistě třetím dnem volna a z ostatních dní ukrajují ještě další hodiny například na osobní rozvoj. To vše při zachování plné mzdy.

Společným znakem většiny variant je nicméně předpoklad, že více volna zvýší produktivitu pracujících ve zbytku pracovního procesu. Takřka všechny dosud provedené dílčí testy to potvrzují. Novozélandská firma Perpetual Guardian například naměřila v roce 2018 při zkušebním čtyřdenním pracovním týdnu nárůst produktivity o pětinu. Japonská divize Microsoftu dokonce o čtyřicet procent.

Čtyřdenní pracovní týden otestovalo úspěšně také několik měst v Evropě i USA. Státy jako celek však opatřední dosud v podobném rozsahu netestovaly.

Nejde jen o produktivitu

Produktivita a vyšší spokojenost obecně nejsou jedinými benefity, které by měl čtyřdenní pracovní týden přinášet. Zkrácení pracovní doby se již v minulosti osvědčilo jako jeden ze způsobů, jak zachovat lidem práci během krizových období — takových, jaké zažijeme zřejmě i nyní v souvislosti pandemií. Skupina evropských politiků a odborářů v tomto kontextu nedávno vyzvala světové lídry otevřeným dopisem, aby reformu zvážili.

„Krize představuje jedinečnou příležitost pro novou koncepci pracovní doby tak, aby byla spravedlivější,“ píší signatáři doslova.

Dále se o zavádění čtyřdenního pracovního týdne debatuje v kontextu budoucnosti práce. Čím dál větší část jí totiž zastanou bezobsluhové stroje. V některých regionech mizí příslušná místa skokově a lidé zůstávají bez zaměstnání i po rekvalifikaci. Navíc se očekává, že u desítek profesí trend v brzké budoucnosti výrazně zrychlí.

Podle proponentů může čtyřdenní pracovní týden pomoci také ve snaze vyvažovat čas věnovaný práci a rodině, v boji s civilizačními nemocemi, při udržování duševního zdraví a dokonce i při ochraně životního prostředí. Odborné studie z posledních let se totiž shodují, že počet odpracovaných hodin souvisí i s mírou znečištění.

Další informace:

Diskuse
JP
March 25, 2021 v 9.50

Se čtyřdenním pracovním týdnem se před lety experimentovalo v německém Volkswagenu. Tento model byl ale zase opuštěn; kromě jiného se ukázalo, že zaměstnancům se začaly rozpadat jejich rodiny, protože partneři nyní spolu trávili příliš mnoho společného času, což vedlo k nárůstu vzájemných konfliktů. (Asi dost obdobně jako v současné pandemii.)

Je ale nutno podotknout, že tento čtyřdenní pracovní týden byl spojen s prací ve směnách.