Osvědčil se nepodmíněný základní příjem? Verdikt nad finským experimentem

Philippe van Parijs

Koronavirová krize znovu oživila zájem o koncept všeobecného základního příjmu. Ve stejné době se konečně objevila také závěrečná hodnotící zpráva dvouletého finského experimentu s touto politikou.

Statisticky významný rozdíl ve prospěch základního příjmu se objevuje v tom, že jeho příjemci vykazují příznivější subjektivní vnímání vlastního zdraví, míry stresu, i důvěry vůči jinými lidem a institucím. Foto Petra B. Fritzová, flickr

1. ledna 2017 započalo Finsko nejdůkladnější experiment se základním příjmem, jaký byl kdy podniknut v rozvinuté zemi. Náhodně byly vybrány dva tisíce dlouhodobě nezaměstnaných ve věku mezi pětadvaceti a osmapadesáti lety, kteří byli v dané době příjemci podmíněného životního minima ve výši 560 euro. Po dva následující roky dostávali tuto dávku nepodmíněně — bez ohledu na to s kým žili, kolik vydělávali a zda si aktivně hledali zaměstnání.

Experiment skončil, jak bylo plánováno, 31. prosince 2018. Protože výzkumníci chtěli účastníky experimentu sledovat co možná nejméně vtíravým způsobem, oznámili, že závěrečnou hodnotící zprávu projektu hodlají zveřejnit teprve, až se podaří shromáždit a vyhodnotit všechna příslušná administrativní data. Zpráva byla publikována letos, 6. května.

Klíčová otázka

Jedna z klíčových otázek, které chtěl experiment zodpovědět, zněla, zda nepodmíněný charakter dávky povede k větší či menší participaci jejích příjemců na trhu práce. Povzbudí je skutečnost, že o podporu nepřijdou v momentě nástupu do nové práce, aby si hledali zaměstnání? Nebo je naopak to, že nebudou nuceni si práci shánět ani přijmout první dostupné místo, povede k tomu, že si práci hledat aktivně nebudou?

Jak jsme se mohli dovědět z loni publikované předběžné zprávy, během prvního roku byl počet dní, kdy si příjemci nepodmíněného příjmu vydělali alespoň třiadvacet euro (ať už prací či živností), o něco vyšší než u kontrolní skupiny. Nebyl ale statisticky významný. Vznikla rovněž obava, že výpovědní hodnota celého experimentu bude zmařena vlivem zásadní reformy sociální politiky, která vstoupila v platnost právě na začátku druhého roku experimentu.

1. ledna 2018 zavedla tehdejší pravicová finská vláda takzvaný „aktivační model“, všeobecnou reformu všech podmíněných sociálních dávek, která zpřísnila kritéria pro jejich vyplácení: pokud příjemci nedokázali určitý počet hodin za každé čtvrtletí pracovat nebo se účastnit rekvalifikačního programu, vyplácené peníze jim byly seškrtány o zhruba pět procent.

×